That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola čtyřicátá sedmá

Roxy

Ležela jsem ve své posteli a usmívala se nad vzpomínkami z dnešního odpoledne. Dokonce jsem pořídila i pár fotek a potom se asi hodinu řehtala s Theou a Lissou nad jejich prohlížením.

Až na ten písek ve vlasech jsem si dnešek neskutečně užila, i přesto, že jsme prakticky nedělali nic výjimečného. Válení se na pláži a blbnutí v moři přeci není nic zvláštního, k tomu bych naše chování označila spíš jako dětinské, ale pro mě to znamenalo úplný relax a neuskutečnou pohodu. A k tomu ty praštěné rozhovory se Sethem, když nám nikdo nevěnoval pozornost.

Se zaúpěním jsem zabořila obličej do polštáře a zasmála se sama sobě. Už zase on. Vlastně jsem se děsila každého okamžiku s ním, i když bych dala vše za to, abych mu mohla být na blízku. Jo, pořád jsem měla nutkání ho v té vodě utopit nebo ho udusit pískem, ale přitom jsem si uvědomovala, že bych bez něj nejspíš nepřežila už ani minutu.

Byla jsem z něj úplně mimo. A to bylo špatně.

Zívla jsem a zamyslela se. Co mě na něm tak přitahovalo? Chtěla bych ho, kdyby neprojevil zájem jako první? Co když mě po odjezdu pošle do háje?

Zavrtěla jsem hlavou. Sakra, tohle nebylo dobré. Myslela jsem na něj víc, než bylo zdravé.

Natáhla jsem se pro mobil a našla Gwenino číslo. Sice jsem tu měla Lissu a Theu, které jsem měla hrozně ráda a znamenaly pro mě všechno, ale taky jsem si v hloubi duše uvědomovala, že až znovu odjedu, zase se odcizíme a časem mi tohle vše bude připomínat jeden velký sen, jen krásnou iluzi, která se mi náhodou uložila v paměti.

Po třetím pípnutí jsem začala být malinko netrpělivá. Přemýšlela jsem, jestli už náhodou nespí, ale vždyť bylo teprve deset!

A potom: ,,Gwen, ano?"

Zasmála jsem se, ani nevím čemu.

,,Tady Roxy."

,,Jé, drahoušku! Už jsem si říkala, co s tebou je. Jak se máš?"

Zaslechla jsem šum, hlasy a hudbu. ,,No dobrý, ty tam máš nějakej mejdan?"

Chvíli mlčela. ,,Já to pak uklidím, Roxy."

Povzdechla jsem si a zapadla zpátky do peřin. Achjo. ,,Jako minule, Gwen."

Na to nic neřekla. Zřejmě přemýšlela nad minulou párty, kdy to bylo zase všechno na mě a já kvůli úklidu zase přišla pozdě na přednášku.

,,Užij si to tam. Jo?"

Zarazilo mě to. ,,To jakože už končíš?"

,,Já... o čem chceš mluvit?"

Tentokrát jsem mlčela já. O čem jsem to vlastně chtěla mluvit? O Sethovi jsem nemohla. A rozplývání se nad slanou vodou by asi také nebylo zrovna zábavné.

,,O ničem. Měj se."

Zavěsila jsem. Dobrá nálada v čudu, asi tak bych vyjádřila své pocity z telefonátu.

S dalším tichým povzdechem jsem se zabalila do deky a s mručením se odebrala do říše snů.

Seth

Je snad něco divnějšího než skypování se svou šéfkou?

Ehm, neřekl bych.

,,Takže mi chcete namluvit, že jsou ty grafy udělané špatně a tím mě dostat do Kanady dřív?" Zavrčel jsem.

Wintersonová se na mě zamračila, což i přes kameru působilo dost hrozivě. ,,Nic vám nenamlouvám. Jenom na to upozorňuji. A byla bych ráda, kdyby ty grafy byly hotové co nejdřív."