That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola dvanáctá

"To je nádhera!" Zapěla Lindsay a rozhlédla se po velké hale našeho pokoje. Na každé straně haly se nacházely dveře, které vedly do jednoho ze tří menších pokojů, nebo luxusně zařízené koupelny.

Adrian s Lissou si rezervovali manželské apartmá a Seth si požádal o vlastní menší pokoj, který se nacházel v prvním poschodí. Já se okamžitě vydala do jednoho z pokojů v našem velkém apartmá. Zdi byly vymalovány bílou barvou a uprostřed místnosti stála manželská postel. Oproti posteli se nacházel také balkon s prosklennými dveřmi. Z balkonu byl výhled na moře.

"Ten si beru já!" Prohlásila jsem a také si do místnosti položila zavazadla. Otočila jsem se k holkám.

"Proč?" Zaúpěla Lindsay.

"Jak ty?" Smála se Thea.

"Proto." Pokrčila jsem nad tím rameny. Ještě chvíli se se mnou hádaly, ale nakonec zjistily, že z pokojů na druhé straně je mnohem lepší výhled na moře než u mě. I když jen z okna...

Nechaly mě tak.

Do půl hodiny už na dveře klepala Lissa, že bychom mohli všichni zajít na oběd a pak třeba na pláž. Vymluvila jsem se na to, že se jenom vybalím a Thea s Lindsay taky. Liss nám třem oznámila, že je to v pořádku a sraz je dole u recepce.

Vybalila jsem si kufr a převlékla se do letních bílých šatů, které mi sahaly až ke kolenům. Potom jsem se decentně namalovala a nakonec vyběhla za Theou, která už postávala u dveří a volala na mě.

...

Jako školka jsme se všichni vypravili do blízkého bistra. Seth se bavil s Adrianem a Lissa s námi třemi.

"A jaký to je, mít manžela?" Ptala se Thea.

"Hmm, nějak necítím změnu. Adriana miluju pořád stejně."

"Roxy, stůj!"

"Ty ji miluješ, že?! Říkal jsi, že miluješ mě!"

Trhla jsem sebou a zamrkáním zahnala slzy, které se mi draly do očí. Na svou naivitu jsem teď nechtěla vzpomínat. Nechtěla jsem myslet na sebe.

"Moc vám to spolu sluší," kývla jsem na Lissu.

Usmála se. "Díky, zlato."

V bistru si Seth bohužel sedl vedle mě. Z druhé strany seděla Lissa, ale ta byla tak zabraná do 'toho svého', že mě vůbec nevnímala. A Thea s Lindsay se také věnovaly něčemu úplně jinému- konkrétně jídelníčku.

"Co pokoje?" Zamumlal Seth směrem ke mně. Překvapením jsem zamrkala.

"No, super. A ty?"

"Paráda. Soukromí, luxus... ale něco tomu chybí."

Otočila jsem se k němu. "Jo? A co?"

Tiše se zasmál. "Ty."

Protočila jsem panenky. "Do tvýho pokoje nikdy nevlezu. Už jen z toho důvodu, že je tvůj."

Sladce se usmál. "Čekal jsem to."

"Co?" Zarazila jsem se.

"Podobnou reakci."

Otočila jsem se zpět k jídelnímu lístku, kde jsem očima vyhledala hranolky s kuřecími nugetkami. Proč? Nebyly tak drahé, takže jsem si je mohla zaplatit sama.

Jenže Adrian měl jiné plány.

"Cože? Ne, zaplatím si to sama," namítla jsem, když číšníkovi podal peníze.

"Ale pst," odbyl mě a Lissa se tomu zasmála.

Hm... tak dík no.

"Opravdu jsem si to chtěla zaplatit sama," špitla jsem, ale nikdo mě nebral na vědomí. Bylo mi to, ech, trochu trapné.

Po obědě, kdy se Lindsay, Thea, Liss, Adrian a Seth bavili jen tak, mezi sebou, jsme se rozhodli prozkoumat okolí. Vyšli jsme ven z bistra a zamířili na pláž. To byl Lissin nápad.

Nešli jsme dlouho, možná tak pět minut, dokud nás do chodidel nezačal pálit vyhřátý písek. Vyzula jsem si své baleriny a vdechla slanou vůni oceánu, který se před námi rozprostíral a jeho vlny zuřivě narážely do pobřeží.

"No teda," žasla Lindsay.

"Škoda, že jsem si nevzala plavky," posmutněla Thea.

"Nejdřív to tu prohlédneme a zítra..." Adrian se na nás všechny přátelsky pousmál. Liss se k němu přitiskla a lípla mu sladkou pusu na tvář.

"Tak sraz za patnáct minut tady?" Navrhla jsem. Lissa se na mě vděčně usmála.

"Žádné blbosti," mrkla na nás, jako bychom byli malí. Pokrčila jsem nad tím rameny a i s balerínkami v ruce jsem se rozběhla po horkém písku k chladné vodě.
...

Všichni se rozutekli do všech světových stran. Ještě jsem měla deset minut k dobru, takže jsem se odebrala ke kraji pláže, ke skalnatému útesu.

Baleriny jsem svírala v levé ruce a v pravé jsem zase držela krásnou velkou mušli. Plánovala jsem si ji schovat do sbírky pokladů, kterou jsem si vedla už od mala. Schovávala jsem do ní snad všechno. Každá věc v sobě ukrývala nějakou vzpomínku. Malá panenka, kterou jsem dostala od Lissy k sedmým narozeninám; náramek ze špagátku, který mi vyrobila Thea na Vánoce; plochý kamínek z Itálie, kam jsem jela s rodiči, když mi bylo asi dvanáct...

A k této mušli jsem také plánovala vymyslet nějakou vzpomínku. Jen jsem netušila, jakou.

Když jsem došla k útesu, všimla jsem si obrovských balvanů, které tu tvořily něco jako bludiště. Byly o kousek vyšší než já. Pokrčila jsem nad tím rameny a rozhodla se to tu prozkoumat.

Jenže potom jsem zaslechla dívčí smích. A nakonec i Sethův hlas.

Skoro se mnou šlehlo. No to snad ne! Neuběhl ani jeden den a on už nabaluje?!

Nabaluje? Roxy... to se ještě říká?

Zasmála jsem se sama nad sebou. Možná jsem měla prostě odejít a nechat Setha být. Jenže jsem prostě od přírody zvědavá! A taky se mi vybavilo, jak se přede mnou neustále chvástal, co mi řekl na svatbě, v letadle, v bistru.

Co jsem asi tak měla dělat? Dostala jsem strašnou chuť mu srazit hřebínek.

A proč to neudělat před očima nějaké jeho další 'oběti'?

Roxy! Ty mrcho! Smálo se mi podvědomí. Zasmála jsem se s ním a vykročila za hlasy.

.......
Pokračování příště :DDD
Nee... bude zítra.
Jo? :3

Jinak moc děkuju za votes a ty dokonalé komentáře, co mi píšete do ... komentářů (tak komentáře se asi píšou do komentářů, ty blbko)...

Uhm, no nic...

<3333

Chrissy

PS: dobrou noc :)))

PPS: ještě moment. Malá otázka:

Která postava se vám nejvíc zamlouvá? Roxy, Lissa, Adrian, Seth...? Proč??
(Průzkum :D)