''Že tě čeká Zayn jo?'' zasměju se když opustím budovu a najdu Mirandu s cigaretou v ruce jak potahuje. Vydechne kouř a pousměje se. ''Měla by si přestat.'' zamračím se, ale cigaretu jí z ruky vezmu a potáhnu si taky.
''Že to říkáš zrovna ty.'' mrkne na mě a vyškubne mi momentálně už nedopalek z ruky. ''Nekouřím už dva roky, a to úspěšně!'' pohrozím jí prstem a obě se zasmějeme.
''Co se ti zdálo?'' chytla mě za ruku a začali jsme se jen tak procházet po kampusu. ''Nepamatuju si to...'' zamumlám. ''Nemysli si, že nevím o Harryho návštěvě.'' drcne do mě a já na ní vyvalím oči.
''Ooo tak moc tě chci Riley.'' imituje Harryho a já se ač nechtěně, musím smát. ''Oh my o vlku...'' Miranda nestihla ani dokončit větu a Harry se tyčil přede mnou. ''Čau, můžeš... ?'' poškrábe se na krku. Miranda se slabě pousměje a opouští nás. Zabiju jí.
''Vlastně...'' začnu koktat a přemýšlím jak se vyvléknout. ''Fajn, takže čas máš.'' chytne mě za loket a táhne na parkoviště. Nestihnu ani reagovat a sedím na sedačce spolujezdce.
Šokovaně sedím na sedačce zatím co on se kamsi divoce rozjede. ''Co to má sakra bejt?'' vyjedu na něj. Soustředěně se dívá na silnici a neodpovídá. ''Musíš to kazit?'' vyleze z něj najednou.
''Kazit co?'' vyhrknu. To už ale jeho auto staví při jakémsi poli. ''Chceš mě snad zabít?'' zeptám se když mě za ruku vytáhne z auta. ''Možná příště.'' mrkne na mě a namáčkne mě na dveře auta.
Přitlačím dlaně na jeho hruď a snažím se ho odstrčit. Nečinně stojí a mě dojde, že to nemá cenu. ''Nebuď naštvaná.'' zasměje se mi blízko ucha. ''Pojď babe.'' usměje se a stiskne mou ruku. Jeho oslovení mě zahřeje při srdci.
Ne Riley, tentokrát ne!
Stále dělám uraženou i když vím, že mě to dávno přešlo. ''Máš na mě špatný vliv.'' vyplivnu a cítím jak se jeho tělo otřese při uchechtnutí, které se vydere z jeho hrdla.
''Já na tebe?'' nevěřícně se otočí, ale stále pokračuje v chůzi. ''Zavři oči.'' vyhrkne najednou a zastaví. ''Cože? Proč?''
''Prostě mi věř.'' nejistě teda zavřu oči a Harry mě uvede do pohybu. Pomalu našlapuji a snažím se nebourat. ''Otevři'' zašeptá mi Harry do ucha.
Nemůžu uvěřit svým očím, tohle nechystal Harry. Uprostřed ušlapané trávy je roztáhlá deka. Na ní je položené dosti kvalitní šampaňské a vedle něj jahody v čokoládě. Všimla jsem si malé krabičky, která mě okamžitě zaujala.
''Budeš na to koukat ještě dlouho?'' zasměje se a já si až teď všimnu, že už sedí na dece. Přejdu tedy k němu a posadím se. ''T-to si připravil ty?'' polichoceně se usměju a ještě jednou se rozhlédnu. Kolem roztažené deky jsou lístky růží. Harry přikývne a vyndá ruce zpoza zad.
''Promiň mi moje chování.'' řekne až moc nevinně na to aby to byla pravda. Vezmu si od něj kytici růží a přivoním k nim jako ve filmech.
Pořád se mi ale nechce věřit, že to nachystal Harry.
