Jsou čtyři ráno a já nemůžu usnout, to bude asi tím, že jsem na včerejší přednášce o laborkách s Mir vypily hodně kávy. Proto se zvednu z postele, na hlavě si vytvořím rozcuchaný drdol a přes holé ruce si hodím plandavý svetr s norským vzorem.
Divím se ale že Miranda klidně pochrupuje.
Vyjdu na chodbu a pomalu se loudím ven, jenže mě něco zastaví. Z Niallova pokoje vychází zvuky kytary, že by taky nemohl spát? Pomalu se nalepím na jeho dveře a poslouchám jak si tiše brouká.
You don't understand, you don't understand
What you do to me when you hold his hand
We were meant to be but a twist of fate
Made it so we had to walk away
Nevěděla jsem že umí zpívat, natož hrát na kytaru. Ten kluk je samé překvapení. Tiše jsem stála s uchem nalepeným u dveří a pohmkávala s Niallem, která se mi dostala do hlavy.
I don't care what people say when we're together.
You know I wanna be the one to hold you when you sleep
I just want it to be you and I forever
I know you wanna leave
So c'mon baby be with me
So happily
Píseň, kterou hrál jsem neznala, ale její slova mě bodala u srdce, zpívá o mě?
It's four A.M. and I know that you're with him
I wonder if he knows that I touched your skin
Čtyři ráno, jsou čtyři ráno. Kruci... Přemýšlela jsem jestli jít dovnitř a nebo tady nečinně stát. No zvědavost mě přemohla a já zabrala za kliku. Tóny kytary utichly společně s jeho hlasem. ''Riley?'' zalapal po dechu a kytaru rychle odložil pod postel. ''Ahoj... Promiň, nemůžu spát...'' zavřela jsem dveře a přešla k jeho posteli. ''No... To jsme dva.'' povzdechne si a stáhne mě vedle sebe na postel.
''Nevěděla jsem, že umíš zpívat.'' rozhlédnu se po jeho pokoji a všimnu si, že tady má rozvěšené plakáty různých skupin. ''Jo... Uhm, to jen tak, když nemám co dělat.'' tváře mu zčervenají a já netuším proč.
''Škoda, máš vážně talent.'' usměji se. Na jeho tváři se objeví úšklebek. ''T-ta píseň byla o tobě Riley.'' chytne mé dlaně do těch svých a zadívá se mi do očí.
Nevím co mu mám říct.. ''Zpíval jsi, že jsou čtyři ráno a já jsem s ním, jenže jsem s tebou.'' zasměji se a on se přidá. Smích mě ale přejde a já si povzdechnu.
''Zase se chová jako idiot.'' hlesnu a Niall mě pohladí po tváři. ''Je to Harry.'' při jeho poznámce jsem přímo nucená se usmát.
''Přejde ho to, jestli ne... Rozbiju mu hubu.'' zatne pěsti a já ho upokojím pohlazením po rameni. Zachvěje se a já až teď pochopím, co s ním dělá můj dotek.
Jeho tvář se opět začne posouvat k té mé. Nialle už ne, prosím. Cítím jeho dech ne své tváři, když své rty přitiskne do mého koutku. Tělem mi projede elektrický šok.
Když se odtáhne opět mě polije horko. Začínám být nervózní a nesvá. ''Už bych měla jít.'' zamumlám a postavím se. ''Dobrou.'' špitnu když nic neříká. ''Dobrou noc, Riley.'' zašeptá a já zavřu dveře a nechám ho tak samotného.
