''Potřebuješ něco? Vodu? Prášek? Obejmout?'' zeptal se Harry a já na něj vyvalila oči, kde se v něm vzala taková ochota. ''Ne děkuji, jsem v po-, počkej obejmout?!'' zeptala jsem se nevěřícně. ''Cože? Neřekl jsem obejmout, myslel jsem ... Nadlábnout.'' podrbe se na zátylku. ''Ne, řekl si obejmout!'' zakryla jsem si ústa rukou, abych moc nevykřikla.
''Neřekl!'' odsekl a zamračil se. ''Ale jo řekl!'' zvedla jsem se do sedu a tiše se pochechtávala. ''Neřekl jsem to jasný?!'' vyjel a mě to nutilo smát se ještě víc. Rázem jsem zapomněla jak špatně mi je nebo bylo a já se začala smát víc než hlasitě.
Harry ke mně přiskočí a zacpe mi pusu. ''Neřekl jsem to!'' stál si za svým a vážně se mi podíval do očí. Jeho ruka najednou sklouzla z mé pusy a on se díval do mých očí. Napětí mezi námi by se v tu chvíli dalo krájet.
Jeho oči opustily ty mé a sjely na mé rty. Kousla jsem se do nich a on se pousmál. Jeho obličej byl stále blíž. Zůstala jsem sedět na místě a pomalu ani nedýchala. Byl tak blízko, že nešlo odolat. Udělala jsem menší pohyb dopředu a tím spojila naše rty.
Harry byl mírně zaskočený, ale začal spolupracovat. Nevěděla jsem co s rukama a tak jsem mu je zapletla do kudrlin. Usmál se do polibku a já si ho přitáhla blíž. Pomalu mě pokládal na postel tak, že nademnou klečel.
Nevím co to vjelo do mě a natož do něj. Moje ruka sklouzla k lemu jeho trička. Začala jsem ho vytahovat nahoru, odtáhl se ode mě a přetáhl si triko přes hlavu. Zalapala jsem po dechu když jsem viděla jeho nahou potetovanou hruď.
Nahnul se zpátky ke mně a jeho jazyk si probojoval cestu do mých úst. Byl to dokonalý pocit, jeho měkké jemné rty na těch mých. Nečekala bych, že to kdy řeknu, ale bylo to úžasné. Harryho rty mě ale náhle opustily a mě pořádně začalo docházet, co se stalo. Harry stál vedle postele bez trika a divoce dýchal.
''Tohle už nedělej!'' řekl zostra a oblékl si své triko. Já? To on mě povalil na postel! Radši jsem se k tomu nevyjadřovala. Harry se na mě zamračil a přešel ke dveřím. ''Nikdy.'' zašeptal a opustil pokoj.
Co mě to napadlo sakra?! Mlaskla sem si po čele a převalila se obličej do polštáře.
___________________________
Nejspíš jsem musela usnout, protože mě probudily až paprsky slunce, které mi z okna zasvítily do obličeje. Otevřela jsem oči a natáhla se pro telefon na mém stole. ''7:12'' ukazovalo se na displeji.
''Kruci!'' vyjekla jsem, když jsem si všimla Harryho, který seděl naproti, na posteli Mirandy. Leknutím jsem pustila Iphone na zem vedle postele. ''Co tady děláš? A kde je Miranda?'' vychrlila jsem na něj a nasupeně zvedla svůj Iphone. Zhrozila jsem se, prasklý displej. ''Super.'' zamumlala jsem a položila ho na stůl.
''Pravděpodobně tady sedím a čekám až se vzbudíš. Miranda je na přednáškách, kde jinde, když nepočítám Zaynovu postel.'' řekne s klidnou tváří. ''Špatný pokus o vtip.'' zamračím se na něj, jsem naštvaná, kvůli němu jsem si rozbila mobil.
''Ale no tak, nebuď hned nepříjemná, mobil se opraví.'' řekne ledabyle a mě tím ještě víc vytočí. ''Víš jak dlouho jsem si na ten telefon šetřila? Teď si mám jako šetřit ještě na opravu?!'' zvýšila jsem hlas. Vzpomínala jsem na ty měsíce, kdy jsem pobíhala okolo stolů ve Starbucks, jen kvůli tomu abych si mohla zaplatit výdaje na tuhle školu a koupit si nový mobil.
''Víš od toho jsou tady rodiče, kterým většinou řekneš o peníze, které ty sama nemáš.'' au, slovo rodiče mě pořádně píchlo u srdce, ta díra, ta bolestná díra někde v mém srdci znovu spustila poplach.
''Nejsem rozmazlenej parchant narozdíl od někoho.'' procedila jsem skrz zuby a tím naplno upoutala Harryho pozornost. ''Co si to řekla?'' jeho oči trochu potemněly a mně z něj přejel mráz po zádech.
''Že jsi rozmazlený parchant.'' zopakovala jsem statečně. ''Já mám do rozmazlenýho hodně daleko, neznáš mě, nevíš o mě nic!'' křičel a máchal u toho rukama. ''Beztak ti na ten Iphone dala tvoje máti a ty si hraješ na strašnou chudinku.'' vysměje se mi do obličeje.
Cítím slzy v mích očích, ale zaženu je, nebude před ním brečet, před ním ne. Nevydržela jsem to, postavila jsem se proti němu. ''Moje máma je mrtvá ty kreténe!'' zaječela jsem a sklopila pohled. No tak Riley, buď silná, ne tady, ne teď. Říkalo mi mé svědomí.
Najednou sklapnul, neměl co říct došli mu slova. Jediné co udělal bylo, že jeho ruka se blížila k mému rameni. Škubla jsem sebou a odstoupila od něj. ''Riley ... J-já ... nechtěl jsem.'' vykoktal ze sebe.
''Ale chtěl Harry, je to tvoje záliba. Ubližovat ostatním. Ponižovat je a pak je líbat na jejich posteli. Nevím co to hraješ za hloupou hru, ale mě to nebaví!'' křičela jsem jak pominutá a otírala si každičkou slzu jen aby neviděl, že brečím.
''Pochop ...'' začal, ale já ho nenechala domluvit. ''Co mám pochopit? To, že si sebestředný, arogantní, namyšlený, ego-'' jeho ruce chytly mou tvář a on přitiskl jeho rty na ty mé jako už tomu bylo včera.
Snažila jsem se ho od sebe odtlačit, ale jeho rty ... Neodolatelné rty, nešlo to, nemohla jsem přestat. Omotala jsem mu ruce kolem krku a jeho ruce mi sklouzly na stehna. Moje nohy už nestály pevně na zemi, ale byly ve vzduchu. Objala jsem Harryho pevněji. Cítila jsem, jak mě zády přitlačil na skříň u postele. Vypustila jsem bolestný sten a on využil situace a vplul jazykem do mých úst.
''Proč mi tohle děláš Riley.'' opřel si čelo o to mé a ponořil se do mých očí.
