''To bylo zatím moje nejlepší rande.'' zasměje se Harry, když se ruku v ruce vracíme cestičkou zpět na skálu pro naše věci.
''To nebylo rande!'' zasyčím. ''Myslím, že po naší chvilce ve vodě bych to tak nazvat mohl.'' mrkne na mě a drze se usměje. ''Ne to teda nemohl, nic to neznamenalo.'' moc dobře vím, že lžu sama sobě.
''Takže mi chceš říct, že tohle je u kamarádů normální?'' stoupl si přede mne. Byl snad o dvě hlavy vyšší, protože stál na kopci a tak jsem musela zaklonit hlavu abych se mu dívala do tváře. ''M-možná.'' vykoktám.
''Riley, už jsem ti to jednou říkal a řeknu to znovu, my nemůžeme zůstat jen u přátelství.'' vezme můj obličej do svých dlaní a hladově se přisaje na mé rty. Polibek mu s radostí oplácím, Harryho ruce mě chytí na bocích a nadzvednou jako bych byla pírko. Postaví si mě na špičky svých nohou a já jsem tak stejně vysoká jako on.
Pevně mě u sebe drží a jeho polibky se přemístí na můj krk. ''Je mi zima.'' zamumlám a začnu si třít ruce. ''Pojď'' vyzvedne si mě do náruče.
''Já řekla, že je mi zima. Ne, že nemůžu chodit.'' zasměji se a cítím jak se svaly na jeho rukou napínají. Jen zakroutí hlavou a nese mě dál. Nakonec se ocitneme ve výklenku kde jsou i naše věci. Harry mě postaví a já docupitám k hromádce svého oblečení.
Moje spodní prádlo je pořád trochu vlhké ale i tak si přes něj natáhnu své oblečení. Harry už je oblečený a společně opouštíme tohle úžasné místo.
Harry se ale najednou zastaví a zpříma se mi podívá do očí. ''Riley Jay Bricketová, budeš mou dívkou?'' jeho tvář byla vážná a i mírně zamračená. Věděla jsem jedno... Přátelé být nemůžeme, a držet se od sebe dál... Nezvládneme.
''Ano.'' zasměji se a padnu mu okolo krku. Přijdu si jako kdyby mě požádal o ruku. ''Děkuju!'' zašeptá Harry a dívá se kamsi do nebes. To gesto mi přijde opravdu sladké.
___________________
''Jsme tady.'' oznámí mi Harry. ''Bohužel...'' hlesnu a pomalu vystoupím. Harry je v závěsu za mnou, jeho ruka chytí tu mou a já jsem víc než spokojená s tímhle gestem.
Všechny pohledy směřují na nás, to bude asi tím, že oba vypadáme jako kdybychom spadli do rybníka. No od pravdy tomu není zrovna daleko.
Pomalu kráčíme k budově, v budově se naše chůze ale změní na bláznivý běh. U mého pokoje se smíchem zastavíme. ''Doufám, že dnešek zopakujeme.'' zašeptá mi Harry do ucha a přitom mě hravě kousne do lalůčku.
''Taky doufám.'' usměju se na něj. Cítím se šťastná možná, že to nebude trvat dlouho, ale i za tenhle chvilkový pocit budu Harrymu vděčná. ''Musím jít.'' řekne posmušile. Zklamaně přikývnu. ''Uvidíme se.'' obejme mě. Přikývnu a políbím ho. Pohladí mě po vlasech a kráčí ke svému pokoji, dívám se za ním dokud se za mnou naposled neotočí, neusměje se a zmizí v pokoji.
Kousnu se do rtu taky zmizím v pokoji. Jen co za sebou zavřu dveře, svezu se po nich dolů a usmívám se jako sluníčko.
