Posedlá Démonem ✔️

110.

Sedím u postele Liv. Přístroje pravidelně pípají. Hadičky ,které vedou do jejích rukou a do nosu. Bez pohybu. Bez  známky že je živá. Nesmíš mě opustit ! Pevně stisknu její ruku.

Je to týden a ona je stále v komatu. "Pane Blacku "Usměje se na mě sestra. "Dnes si můžete odvést malou domů "Usměje se. Jenom se na ní podívám a pak stejně sklopím pohled na ruku Liv. Kterou mačkám jak nejpevněji umím.

Pohledem Elis
Boty mi klapou po kamenné podlaze. Zastavím se u sesterny. Slyším hlasy. "Je to příšerné .. Ona taková krásná a hlavně mladá " říká jedna ze sester. "Hlavně doktoři jí nadávají moc naději. Je klinicky mrtvá , při životě jí drží přístroje. "Dodá další. "Promiňte "vyruším je. "Kde najdu pokoj Liv Blackové , je to moje švagrová. "usměji se. Sestry nejdřív zírají a mlčí. "Pojďte se mnou "řekne jedna ze sester a vede mě chodbou. Jde se mnou do pokoje. Vidím Jacka jak upřeně zírá na Liv a přitom mačká její ruce. "Ahoj bráško "jdu za ním a objemu ho. "Ahoj "zamrmlá. "Pane Blacku mám připravit Claire na odjezd ?"zeptá se sestra. Jack mlčí. "Připravte jí ,postaráme se o ní ." Řeknu. Sestra kývne a odejde. "Nechci to "řekne Jack. "Neříkej mi že svádíš vinu na dítě ?"zeptám se ho. "Může za to. Kdyby nebylo, Liv by byla v pořádku. "Řekne naštvaně. "Jacku ! To dítě za to nemůže ! Máš být rád že je v pořádku ! Je to tvoje dítě ! A hlavně je v  ní kousek Liv a vždycky v ní bude . Pokud se z toho nedostane zůstane ti malá , která ti jí bude navždycky připomínat "zašeptám a obejmu ho. "Můj pohled na to to nezmění. Nechci to ! "řekne.

Pokládám malou do postýlky v jejím krásném pokoji. Roztomile vyplazuje jazyk. "Claire , neztrácej trpělivost s tatínkem. Je smutný a hlavně naštvaný sám na sebe. Miluje tě a to nic nezmění "řeknu a pohladím jí po hlavičce.Dám jí roztomilou pusinku na dobrou noc.

Pohledem Jacka
Ležím na gauči a dívám se do stropu. Uslyším dětský křik. Nutí mě to se zvednout a jít tam . Zvednu se a jdu do pokoje Claire. Nakloním se nad postýlku a malá pláče. "Ššš "beru jí do náruče. Pomalu se uklidňuje. Poznávám ty oči. Jsou to očí Liv. Přesně stejný tvar. Jako kdyby si na mě dívali oči Liv.  "Asi má hlad "ozve se ve dveřích Elis. Jde ke mě a v ruce drží láhev. Beru si do ruky láhev a malá hned začne pít. "Je úžasná "řekne Elis. "Já vím "zašeptám a sleduji jak pije."Chybí jí máma . O to víc potřebuje tátu " podívá se na mě Elis.

Skoro nespím . Poslední věc která mě teď zajímá je spánek. Beru prášek abych neusnul. Sedím a dívám se do prázdna. Nedokážu žít bez Liv. Nebudu se starat o malou když tu nebude Liv.

Vzpomenu si na to co tenkrát řekla Liv. Řekla že nechce aby její dítě dopadlo jako ona. Ale já se o ní nezvládnu postarat. Položím si hlavu do rukou. Najdu jí rodinu... takovou jaká se  o ní postará. Ale tohle nemělo být jenom moje rozhodnutí ! Naštvaně bouchnu do stolu. Měli jsme malou vychovávat spolu !á

"Jacku "usměje se Elis. "Zůstanu tu a postarám se o ní. Liv by nechtěla aby skončila v cizích rukách ! Co pak ty to chceš ? Nevidět svoje dítě jak roste , směje se ?!"Zařve na mě , když jsem jí vylíčil svůj nápad. "Já nevím jestli ti mám jednu natáhnout teď nebo až potom ! Vzpamatuj se sakra ! Je to tvoje dítě ! Tvoje holčička ! Liv ti porodila zdravé dítě ! "Zařve. "Jenom že v tom je ten problém ! Liv tady není ! "řeknu nebo spíš zařvu. "A ? Musíš to zvládnout bez ní !"Elis naštvaně bouchne do stolu. "Ale já nechci ! Nechci žít bez ní ! Pochop to ! Jenom že  ty tohle nemůžeš pochopit protože nikdy jsi nikoho nemilovala na tolik že bys bez něj nedokázala žít !"Zařvu a odejdu.

Druhý den
Sejdu po schodech a vidím Elis. Drží v náručí malou ." Elis , chci se ti omluvit za ten včerejšek "řeknu a sednu si vedle ní. "Měl jsi pravdu  , bráško . Ve všem. Je nesmysl aby jsi vychovával dítě ,který nebudeš milovat. "řekne a přitom sleduje malou. "Chci to zkusit ale mám prostě strach."řeknu. Elis mi podá malou . Chovám jí v náručí. Rozkošně pokukuje. Ještě víc mi to připomíná Liv. Tolik mi jí to připomíná. "Pokud jí budeš chtít dát pryč .."prolomí ticho Elis. "Vezmu si jí já " řekne. Podívám se na ní. "Ty ?" nechápavě se zeptám. " Jo já ! Nechci aby skončila mimo rodinu. Jestli ty to nezvládneš , já jo ! Postarám se o ní  a bude mít kouzelný dokonalý život !"zařve. " Fajn ! Klidně si jí odvez hned ! " řeknu a pomalu položím malou na gauč. Okamžitě začne plakat. "Jacku pochop jednu věc ! Stejně ti tohle chování Liv neprobere !" zařve na mě ještě.