24.

2.7K 155 1
                                    

Pohledem Jacka
Pomalu otvírám dveře. Jdu za ní. Sedám si na postel a dívám se jak spokojeně oddychuje. Najednou sebou prudce cukne. A pak znovu. "Já ..." zamumlá. Asi začíná trochu blouznit. "Jacku "tohle jsem slyšel a dost dobře. Chytám její ruku. Přestává sebou cukat . A stiskne mi ruku . Chvilku tam sedím a držím její ruku. Pokládám jí ruku na čelo . Má určitě teplotu. Zvedám se a jdu do kuchyně. Vařím čaj. Beru do ruky krabičku s práškem na bolest a teploměr. Vracím se a probouzím jí. Usměje se na mě ale je vidět že jí je hodně špatně.

Pohled Liv
Probouzí mě Jack. Je mi hrozně špatně. Podává mi čaj. Napiji se ho. Polknu . Najednou se mi udělá špatně. Běžím do koupelny. Zvracím . Strašně se mi motá hlava a ještě k tomu zvracím. Hladí mě po zádech. Přestávám zvracet. Utírám si pusu do ručníku. Sedím na zemi. Je mi tak příšerně špatně. A moje hlava. Nesnáším jí . Asi každou chvíli vybuchne a roztrhne se na několik kusů. Sedá si vedle mě a objímá mě k sobě. Celá se klepu a je mi zima. "Je ti líp ?"hladí mi vlasy. "Moc ne "jsem unavená . "Doktor říkal že ti bude zítra líp. A pokud ne odvezu tě .." bere mě do náruče a pokládá mě do postele. Zase usínám.

Ráno se probouzím. Je mi o moc líp. Vedle mě leží Jack. Zvedám se a jdu do koupelny . Pro moje zjištění nastaly moje dny a to o týden dříve. Jdu k sobě do pokoje . Dávám si sprchu. A beru si tampón. Jdu do kuchyně a sedám si ke stolu. V hlavě se mi přehrává to co se tu stalo. Vytahuji si z lednice mléko a liji si ho do skleničky. "Neměla by si pít studené "ozve se za mnou hlas Jacka. "Je ti líp ?"chytá mě za pas a bere mi mléko z ruky. "Jo je to lepší . Jen budeš muset pár dní abstinovat .."trošku se zasměji." Abstinovat ?"jeho výraz mi říká že to nepochopil. Pár dní bez sexu. Nemůžu ."Usměji se a beru si rohlík a odcházím nahoru. Jdu k sobě do pokoje. Léhám si do postele. Zapínám počítač . Pouštím si film .

Zaklapávám počítač a jdu do obýváku. Sedám si před krb . Krásně hřeje. "Jo tak ke krbu přijdeš ale za mnou ne "směje se Jack a sedá si vedle mě. "Ale tebe miluji "políbím ho. "Dneska večer jsem přijede pár lidí. Byl bych rád kdyby jsi byla v pokoji a pokud možno z něj nevylezla. I když jak tě znám stejně to uděláš "zamrmlá poslední větu .Protočím očima. "Zůstanu tam . Ale doufám že se tu nebude odehrávat žádná mučírna nebo tak něco.."trošku mě z té představy zamrazí. "Ne. Na to mám jiný místo "na jeho tváři se objevuje zlomyslný úsměv. Co ! On má někde místo vyhrazený na mučení lidí ! Moje myšlenky směřují na jedinou otázku." Kdy si naposledy někoho....mučil ?"to slovo se ze mě sype jak z chlupatý deky. "První týden co jsi tu byla. To bylo naposledy. Teď už dlouho ne ..." trošku mě to zaráží. "A máš chuť to někdy udělat ?"zeptám se ho . Sama sebe se ptám .Chci to vlastně vůbec vědět ?." Někdy jo .. "je vidět že je to pro něj těžký odpovídat mi. "A chtěl jsi to někdy udělat mě ?"vůbec se mi nelíbí jak tenhle rozhovor probíhá ! Proč jsme se ho na to vůbec ptala !?!
"Párkrát jo "najednou je vidět že se usměje. "Promiň že se tak vyptávám "sklopím hlavu a koukám se na svoje prsty. Zvedá mi rukou bradu a políbí mě.

Zavírám dveře do pokoje . Poprvé za tu celou dobu . Otevírám skříňku . Pro mě dobrou zprávou . Je v ní pár knih. Moje ruka okamžitě sahá po Wiliemu Shakespearovi . Vždycky jsem si chtěla přečíst příběh zamilovaných. Kteří obětovali vlastní životy aby mohli být spolu. Lehám si do postele a začnu číst známý román Romeo a Julie.

Z mého čtení mě vyruší. Smích. Ne řekla jsem Jackovi že tu zůstanu. Pro jistotu zamykám pokoj. Kdy náhodou napadlo nějakého hosta vejít a nezaklepat. Beru do ruky mobil a píšu zprávu Jackovi.

Liv: Radši jsem se zamkla v pokoji. Když tak napiš .

Jack: to jsi udělala dobře. Možná si radši vezmi sluchátka ;)

Vytahuji sluchátka a dávám si je do uší. Pouštím si písničky a přitom znova pokračuji ve čtení . Je to tak romantické. Slza mi spadne na list knížky.Nesnáším tyhle dny ! Jsem schopná se rozbrečet i kvůli rozbité skleničce. Kouknu se na hodiny v mobilu. A pak si sundávám sluchátka. Už není slyšet smích spíš velmi vážná debata . Zpátky si je nasazuji . Lehám si do postele a pomalu usínám při mojí oblíbené písničce Salted Would . Moje myšlenky jsou zpátky na moři. Zpátky tam kde mě Jack požádal o ruku. Na lodi kterou jsem řídila. Nejradši bych se tam vrátila.

Pokračování příště...


Posedlá Démonem ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat