•29.Astronomická věž

1.9K 187 9
                                    

,,Ale já to vím, Draco. Nejsi vrah," usmál se na něj Brumbál a mě opět překvapovalo, jak dokáže udržet tak klidnou tvář. Já sama mám co dělat, abych nezačala křičet a mám pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi... ,,Vůbec nic nevíte!" ,,Nic nevím, říkáš? A co to, že jsi očaroval Katie Bellovou a donutil ji, aby mi přinesla ten náhrdelník? Vyměnil jsi láhev medoviny za tu, ve které byl jed? Promiň Draco, ale byly to ubohé pokusy. A ty jsi do nich doopravdy nevložil srdce," po zádech mi přeběhl mráz. Jak... Jakto, že to má na svědomí Draco?! A já mu tak věřila... Říkala jsem mu všechno a doufala, že je jiný... Harry s Ronem měli pravdu. Mohl za to Draco. Za tohle všechno. ,,Ale on mi věří! Vybral si mě!" vykřikl Draco a vykasal si levý rukáv. Na předloktí bylo jasně vidět Znamení Zla a já tiše zalapala po dechu. Brumbál ztuhnul. Ne... On nemůže být smrtijed. Já jsem se celou tu dobu stýkala se smrtijedem? Věřila jsem mu, říkala mu věci o Harrym, objímala ho a líbala! Mohl mě klidně zabít! Vždyť jsem jen mudlovská šmejdka! Po tvářích se mi rozkutálely slzy. A já tak doufala... ,,V tom případě ti to usnadním," Brumbál vytáhl hůlku. ,,Expelliarmus!" křikl Draco rychleji, než Brumbál a hůlka jeho o hodně let staršímu soupeři vyletěla z ruky. Až k mým nohám. Co mám teď dělat? ,,Výborně. Výborně. Je vidět, že ses opravdu něco naučil," vtom se ozval nějaký zvuk. Jako by někdo stoupal po schodech. ,,Je tu snad ještě někdo?" nadzvedl obočí Brumbál a Draco nepatrně přikývl. ,,Jak?" ,,Rozplývavá skříň. Byla v Komnatě nejvyšší potřeby, opravil jsem ji," řekl mu Draco. ,,Hádám, že má někde dvojče. Sestru." ,,U Borgina a Burkse. Vytvářejí průchod." ,,To bylo velmi chytré, Draco. Dokonalé. Velmi geniální plán." chvíli bylo ticho. ,,Smrtijedi se sem dostali. A přímo vám před nosem!"

,,Draco, kdysi jsem znal chlapce, který se ve všem rozhodoval nesprávně. Dovol, abych ti pomohl-" ,,Nechci vaši pomoc! Vy to nechápete! Já vás musím zabít! Musím to udělat! Protože si mě vybral! A když to neudělám tak... Tak jinak on zabije mě!" Draco se třásl a co jsem poznala, neměl daleko k slzám. Možná že už mu pár vyteklo z očí. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že by se opravdu přidal k Voldemortovi. Jak jsem mohla být tak hloupá?! Celou tu dobu jsem byla zaslepená láskou a nebrala v potaz to ostatní... V tu chvíli sem přiběhlo několik dalších smrtijedů. Mezi nimi nechyběla Bellatrix Lestrangeová. ,,Výborně!" zaradovala se a přešla k Dracovi, kterého líbla na rameno a něco mu zašeptala. Zamračila jsem se a sevřela ruce v pěst. ,,Dobrý večer, Bellatrix. Neměla bys nás představit?" ,,Ráda bych, Albusi, jenže my máme hrozně málo času. No tak! Udělej to!" křikla na Draca.

Dracovi se třásla ruka, ve které třímal hůlku. ,,Nemá na to žaludek. Stejně jako jeho otec," ozval se hlas smrtijeda, který byl nepochybně Fenrir Šedohřbet. Draco už se chystal něco říct, když v tom ho přerušil hlas, který jsem moc dobře znala. Hlas mého bývalého profesora lektvarů a mého současného profesora obrany proti černé magii...

Jelikož zítra odjíždím jen na víkend pryč, zveřejním dneska ještě dva díly:)

Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³Where stories live. Discover now