•16.Na večírek

1.9K 186 8
                                    

,,Já...já jen," vzlykla jsem. ,,Co se děje, lásko?" bylo to opravdu poprvé, co mi řekl ,lásko'?!? Bylo to tak něžné a láskyplné... ,,Ronald se líbal s Brownovou," řekla jsem mu a on ztuhl. ,,A na tom ti tak záleží?" zeptal se hlasem o něco chladnějším. Otevřela jsem ústa. ,,Já nevím, Draco! Vždyť ty se mnou sotva prohodíš slovo a já byla celou tu dobu s Ronem! Jak já mám vědět, že mě ještě pořád miluješ? Že mi tě nepřebrala Parkinsonová?!" tak a bylo to venku. Moje obavy byly vyřknuty a já sledovala jeho překvapený pohled. ,,Jak tohle můžeš říct?! Samozřejmě, že tě miluji a Parkinsonová je mi ukradená! A jestli pro tebe nejsem dost dobrý...tak promiň," s těmihle slovy se otočil a odcházel pryč. Mě tělo se otřásalo vzlyky a sesunula jsem se na podlahu. Možná jsem už ztratila člověka, kterého skoro tři roky miluji.

•••

,,Cormacu? Cormacu!" křičela jsem na nebelvírského chlapce, který o mě jevil zájem. Cormac se otočil a když mě spatřil, překvapeně mě sjel pohledem. ,,Hermiono? Potřebuješ něco?" ,,Vlastně...nechtěl bys jít se mnou na ten Křiklanův večírek? Nemám partnera," vydechla jsem a on se usmál. ,,Myslel jsem, že jdeš s Dracem, ale...půjdu moc rád!"

•••

,,Že si může líbat koho chce? No samozřejmě! Vždyť já mu v tom nebráním!" energicky a hlučně jsem přecházela podél regálů s knihami a v ruce držela Denního Věštce. ,,A že jsem ho chtěla pozvat na Křiklanův večírek? Pche...tak Harry, řekni konečně něco!" rozčílila jsem se. ,,Ehm, promiň, ale já se vám do toho nerad motám," pokrčil rameny. ,,No, dobře. Máš partnerku?" zeptala jsem se ho zvědavě a konečně se zastavila. Harry do mě skoro narazil. ,,Nemám, ale-" ,,Ale co?" ,,Hermiono, nech mě domluvit. Napadlo mě, že bychom mohli jít spolu my dva...jako přátelé," dodal rychle. ,,Nebo jdeš s Dracem?" hrklo ve mně. Úplně jsem se zapomněla Draca zeptat. ,,No víš, Harry, hrozně mě to mrzí, ale já už partnera mám," vydechla jsem a vzpomněla si na Cormaca.

,,To nevadí. A s kým vlastně jdeš? S Dracem?" ,,Je to takové...překvapení," vyhrkla jsem. ,,Teď se ale musíme postarat o tebe, abys měl s kým jít.... Vidíš támhletu holku? To je Romilda Vaneová. Snaží se ti podstrčit lektvar lásky." ,,Vážně?" bouchla jsem ho do ramene. ,,Dělá to jenom proto, že jsi vyvolený!" ,,Ale já jsem vyvolený!" řekl provokativně a já ho plácla Věštcem po hlavě. Alespoň k něčemu je Věštec dobrý...

•••

Nervózně jsem se sledovala v zrcadle. Na sobě jsem měla červené šaty a na můj vkus měly trochu velký výstřih. Vzpomněla jsem si ale na Rona a zalila mě vlna vzteku. Když on může randit s Levandulí, proč bych já nemohla jít na večírek s Cormacem? A navíc, Draco tam taky nepůjde, Ron se bude někde muckat s Levandulí... Otřásla jsem se, naposledy svůj vzhled zhodnotila v zrcadle a jelikož už byl čas, vyšla jsem z pokoje do společenské místnosti, kde na mě čekal Cormac. Neřešila jsem jeho vzhled, nelíbil se mi. Šla jsem s ním jen kvůli Ronovi. Skoro jsem ani nevnímala jeho lichotky ohledně mého vzhledu a říkala si, že vlastně ani nevím s kým Harry jde.

Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³Where stories live. Discover now