Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³

•19.,,Mezi námi je konec."

Druhý den ráno jsem byla dost nevyspalá. Za pár hodin měl odjíždět vlak do Londýna, jelikož začaly vánoční prázdniny. Ani jsem vlastně nevěděla, kde chci být. Už to nebyly Bradavice, jako tehdy, jelikož jsem slyšela včera dost. Byla jsem zklamaná a smutná a celou noc mi probíhaly hlavou myšlenky ohledně vyslechnutého rozhovoru. Parvati a Levandule ještě spaly, za což jsem byla nesmírně ráda. Levandule je od té doby, co chodí s Ronem, upištěná slepice. Ještě víc než normáně. Myslela jsem, že to není možné, ale očividně je. Nechápu, co na ní Ronald vidí...

A co vidí Draco na tobě? problesklo mi hlavou. Ani se ti nesvěřil, pravdu jsi zjistila sama...

Povzdechla jsem si a snažila se utlumit své myšlenky. Tiše jsem roztáhla závěsy kolem postele a zašila se do koupelny. Vykonala jsem ranní hygienu, pak jsem se převlékla a když jsem odcházela, práskla jsem dveřmi. Tak. Objevuje se ve mně zlomyslnost...? Ach jo, to máš za to, že chodíš se Zmijozelem.

Ale, ruku na srdce, chodila jsem s ním ještě pořád? Nebyl ke mně upřímný a za tenhle rok se mnou moc času netrávil. Mířila jsem do Velké síně, a cestou mi zakručelo v břiše. Sedla jsem si k nebelvírskému stolu a na talíř si nandala toust se slaninou. Pustila jsem se do jídla a rozhlížela se kolem. Moc studentů zde nebylo.

Zpozorovala jsem Snapeův pohled a stáhla rty do úzké linky. Pak jsem pohodila hlavou a rozhodla se ho ignorovat.

Když jsem dojedla, vstala jsem. Dovnitř právě vcházel Draco a když mě uviděl, po tváři se mu rozlil úsměv a poslal mi vzdušnou pusu. Nadzvedla jsem obočí a stále se uchovávala kamenný výraz. Překvapeně se na mě podíval a když jsem procházela kolem něj, chytil mě za ruku. ,,Nech mě!" štěkla jsem na něj a on mě bázlivě pustil. ,,Kdo by to byl řekl, že se zmijozelský princ Draco Malfoy bude bát takové malé špinavé šmejdky," prskla jsem. Dávala jsem průchod svým emocím, které se za noci ještě prohloubily.

,,Hermiono, ty přeci nejsi-" ,,Ale ano, jsem mudlovská šmejdka! Vzpomeň si, jen si vzpomeň! Jak jsi mi ještě ve třetím či čtvrtém ročníku nadával do mudlovských šmejdů!" křičela jsem na něj a on byl naprosto bledý. Všichni, kteří byli ve Velké síni, nás pozorovali a poslouchali, ale mě to bylo jedno. ,,Mezi námi je konec, Malfoyi, rozumíš?! Já se nenechám vodit za nos!" vykřikla jsem naposled a Draco zkoprněl. ,,Hermiono, lásko, prosím ne...to neříkej. Miluji tě!"

,,Ne, Draco," zakroutila jsem hlavou a měla na krajíčku. Otočila jsem se na podpatku a rozeběhla se pryč. Chtěla jsem se vybrečet Freezemu. Přitulit se k jeho hebkému kožíšku. ,,Mio, počkej! Prosím!" Draco běžel za mnou až k umývárně. ,,Freeze? Kdepak jsi, zlatíčko?" zašeptala jsem do ticha a o chvilku později se mi o nohu otřelo to malé stvořeníčko. ,,Ach, Freeze," měla jsem mokré oči. Lišku jsem zvedla do náruče a políbila jí na hlavičku. Pak jsem zabořila tvář do kožíšku. Freezeho jemná srst mě pohladila po tváři.

,,Freeze, kdyby jsi tak věděl..." vydechla jsem a pověděla mu vše od začátku.

Asi mě zabijete....:'D