•6.Vše ve starých kolejích?

2.8K 274 26
                                    

,,Draco! Draco, počkej!" vykřikla jsem přes celou Vstupní síň. Bylo sedm hodin a já už šla na snídani. Nechtěla jsem přeci zaspat! Harry s Ronem ještě spali a tak mě překvapilo, když jsem zahlédla vysokou postavu chlapce s blonďatými vlasy. Byl už skoro ve Velké síni;když však slyšel, že na něj volám, otočil se a počkal na mě. ,,Ahoj," usmála jsem se na něj. ,,Mio," vydechl a přitáhl si mě k sobě do objetí. Byla jsem více než překvapená - vždyť u Madame Malkinové se choval tak, jako by mě vůbec neznal! ,,Je všechno v pořádku?" špitla jsem a opřela si hlavu o jeho hruď. ,,Možná," řekl vyhýbavě a pomalu mě pustil.

Krok jsem od něj odstoupila a prohlédla si ho. Za to léto neuvěřitelně zkrásněl a vyrostl. Jeho modré oči mi tak chyběly! Ne, chyběl mi on celý. ,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě. ,,Nad vším," ušklíbla jsem se. Pomalu jsme šli do Velké síně, abychom si konečně dopřáli výtečnou snídani. ,,Sedneš si k našemu stolu?" zeptala jsem se ho. Draco se váhavě podíval na stůl zmijozelských a pak se otočil zpět ke mně. ,,Ty mě tam chceš?" ,,Samozřejmě," vyhrkla jsem a on se pousmál. Sedli jsme si a já se na Draca zadívala. ,,Co se stalo o prázdninách? Neodepisoval jsi mi. A co to mělo znamenat to u Madame Malkinové? A proč jsi šel s matkou do Obrtlé ulice?" vychrlila jsem na něj hromadu otázek. Překvapeně zamrkal a opřel vidličku a nůž o talíř.

,,No," začal, ,,nemůžu ti říct všechno. Možná jednou ano. Ale teď není ten správný čas." Chvíli bylo ticho. Pak jsem ho prolomila: ,,A proč jsi mi neodpovídal na dopisy?" Povzdechl si. ,,Nemohl jsem. A navíc, byl jsem dost...dost zaneprázdněný," řekl vyhýbavě. ,,A to u Madame Malkinové?" ptala jsem se dál. ,,Byla tam matka. Sice jsem jí o tobě vyprávěl a nevypadala, že by jí vadilo, že se máme rádi, ale chápeš, veřejnost je veřejnost. A rodina Malfoyových za prvé odsuzuje mudlovské šmejdy, protože jsme čistokrevná rodina, a navíc nás všichni znají jako nafoukance. A navíc, všichni z mé rodiny studovali ve Zmijozelu. Ty jsi v Nebelvíru," vysvětloval trpělivě. ,,Máš mě tedy ještě rád?" vyslovila jsem otázku, která mě tížila. ,,Samozřejmě, že tě mám rád," vydechl a oba jsme se usmáli. ,,Bála jsem se, že už mě rád nemáš," řekla jsem tiše. ,,Ale Mio," pokroutil s úsměvem hlavou.

,,Proč jste byli na Obrtlé?" znovu si povzdechl. ,,Až někdy jindy. Je to...komplikované. A hele, už nám nesou rozvrhy." Aniž bych si to uvědomovala, Velká síň se pomalu zaplňovala a ředitelé kolejí rozdávali rozvrhy. ,,Máme spolu lektvary! Hned první hodinu!" usmála jsem se. Do síně vletěl Harry s Ronem a se smíchem se usadili kousek od nás. Ihned se dali do jídla. ,,Proč jsi Harrymu včera rozkopal nos?" Draco se ihned zamračil a zabručel: ,,Odposlouchával." ,,Vždyť jste byli ještě loni kamarádi. Alespoň trochu," řekla jsem zklamaně. Nic mi na to neodpověděl.

,,Tak já si zajdu pro učebnice a sejdeme se před sklepením?" s úsměvem vstal od stolu a já také. Nic jsem vlastně nesnídala, a tak jsem si vzala do ruky jablko a zakousla se do něj. Bylo krásně zelené a sladké. Rozhodla jsem se, že i já si zajdu pro učebnice a pak se setkám s Dracem na smluveném místě. Dala jsem mu ještě kousnout jablka a on se uchechtl.

,,Mňam. Miluju zelená jablka."

Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³Where stories live. Discover now