New Element- Příběh o Vojtovi

Týden v Česku

První den- den, kdy odletěl Ondra s Pájou do Anglie
V osm ráno se s Ondrou a Pájou odlepilo letadlo od země směr Londýn. Kolem desáté přišla Lukášovi od Ondry zpráva, že v pořádku doletěly.
Bylo zrovna dvanáct, když všem začalo kručet v břiše a všichni se vydaly do nejbližší restaurace.
Pak se šli společně projít po parku. Vlastně se procházeli celé odpoledne.
Do vily se vrátily kolem osmé večer. Všichni spáchaly hygienu a šli spát.

Druhý den
Ráno Míšu probudil Vojta, protože musel jít s klukama do studia zkoušet a celý den se nejspíše neuvidí.
Kluci odešli a holky zůstaly doma samy. Přišli do kuchyně a tam měli přichystanou snídani.
Na stole ještě ležela pošta ze včerejška.

Míše přišel nějaký dopis. Nejdříve si myslela, že je od rodičů. Ale to se hluboce mýlila. Byl od někoho koho moc dobře znala.

Dopis:
Dráha Míšo,
Když jsem se přestěhoval do Prahy, ani jsem nečekal, že si najdu holku. A ještě k tomu holku jako jsi ty. Nejdříve jsme byli přátelé. Dobří přátelé na život a na smrt. Pak se, ale naše pouto ještě více upevnilo. A my jsme spolu začali chodit. Byli jsme spolu skoro dva roky a já myslel, že nám to vydrží navždy. Mýlil jsem se....
Za každou cenu do toho musel někdo vstoupit a zničit nám to. Nesnáším Vojtěcha Drahokoupila. Proklínám ho, ať skončí v pekle. Jestli ho vážně moc miluješ tak se vrátíš ke mně jinak ho zabiju.
Zítra ti zavolám a řeknu ti kde na mě počkáš.
Marcel

Míša strnula hrůzou. Dopis skončil na zemi. Ella ho zvedla, přečetla ho nahlas a Eva okamžitě začala panikařit co budou dělat.
Míša ji zastavila a řekla.

,,Holky, já Vojtu miluju a nechci aby mu někdo ublížil. Jdu si sbalit věci a jdu spát do hotelu. Jenom o jedno vás po prosím... Neříkejte to Vojtovi. Sbohem holky mám vás ráda.”

Vzala ze skříně dva cestovní kufry, dala do nich věci, zavolala taxi a odjela do hotelu.
Večer se vrátily kluci a hned se ptaly kde je Míša. Eva jim odpověděla, že musela na pár dní k rodičům kvůli mamce.

Třetí den
Kolem osmé hodiny ráno probudilo Míšu zvonění telefonu. Bylo to neznámé číslo. Zvedla to a z telefonu se ozval hlas, který Míša moc dobře zná. Byl to Marcel.

Rozhovor:
,,Krásné ráno miláčku. Dneska v jednu odpoledne na místě, kde jsme se potkaly poprvé.”

Chvíli si nemohla vzpomenout kde to bylo. Nakonec si teda velmi neochotně vzpomněla. Vzala kufry, šla na recepci vrátit klíče a zaplatit za noc.
Zavolala si taxi, protože tahat se s kuframa přes Prahu byla hrozná představa. Asi po půl hodině dojela na místo nedaleko Petřína.