Dylan O'Brien ....Is it a dream?

23.

Tak tohle jsem nečekala. Není to jenom sen? Opravdu řekl to si myslím že řekl?

Prober se! Řekl to a ty to víš. A taky víš jak tě to zahřálo u srdce. Jak si se nemohla nadechnout radostí.

Usměji se jako sluníčko když si uvědomím realitu.

,,Taky tě miluju."

Poté už se smějeme oba a nic nám nebrání v polibku. Přijde mi ale že  tenhle je jiný. Uvolněnější. Vášniví a zároveň něžný. 

Když se odtáhnu opřu si své čelo o to jeho. Nedokážu zabránit úsměvu, aby neroztáhl mou tvář.

,, Hmm....od tebe to zní tak...opravdově." pohlédne mi do očí. Z těch jeho sálá jenom upřímnost.

Nevím co říct. Jednoduše se k němu znova natáhnu a znova ho políbím. Baví mě to. Líbí se mi to. 

Najednou si uvědomím že už nesedím ale ležím a on se tyčí nade mnou. Usměji se mu do rtů a rukama začnu bloudit po jeho zádech. Nakonec se zastavím  u lemu jeho trička. Rukama pod něj vklouznu a hladím ho po svalech. Je vypracovaný tak akorát. Je sexy.

Už to nevydržím a jeho tričko letí někam do kouta. Hmmm.....tenhle výhled je lepší. 

Bohužel má super pozice mi nezůstane na dlouho. Nechápu jak se mu to na tak malém prostoru povedlo ale tentokrát je on dole. Má nějaké super schopnosti jak nás přetočit? Otázka na níž zřejmě odpověď nedostanu.

Za chvíli je i mé tričko pryč.......

*********

Ležím na gauči obmotána těma nejúžasnějšíma rukama na světě. Teda pro mě. 

,,Víš co? Nikdy bych do tebe neřekl že jsi takový..... rebel."s tím do vlasů políbí ten úžasný člověk.

,,Hmm.....To víš. Nesuď knihu podle obalu." poučím ho s uchechtnutím. No a on se jenom zasměje. Prostě budu mít vždycky poslední slovo ať se mu to líbí nebo ne.

,,Ráda bych tě tu dále rozesmávala a ukazovala ti své temné stránky ..... ale musím domů. Slíbila jsem Tamaře že s ní dneska budu. Dlouho jsme si nepokecali." oznámím mu zesmutněle. Vážně se mi od tud nechce. Ale nemůžu mít vždycky všechno. Už tak mám hodně.

,,Uhmmm....ne. Zůstaneš tady. Nechci tu  být sám. Budu se bát." pak začne předstírat pláč. Po pravdě kdybych nevěděla že to hraje, uvěřila bych mu to. To bude asi proto že se tím živí.

,,Neboj se. Něco si pustíš. Dáš si nějakou mňamku a v osum do postele." snažím se tvářit jako matka ale moc mi to nevychází ,,A jestli chceš....zítra budu mít celí den volno."

,,Vážně? Tak jo. Už nemáš. Celí zítřek si zabírám já." prohlásí s úsměvem spokojeného dítěte.

,,Hmm....asi mi nezbývá než přijmout." oplatím mu úsměv, dám mu rychlou pusu, zvednu se, naházím na sebe oblečení a mířím ven.

Chytnu si taxi a usednu na zadní sedačky s úsměvem.