Dylan O'Brien ....Is it a dream?

9.

Sakra. To se může stát jenom mě.

Jenom já se mužů v takovéhle situaci polít kávou.

A co je nejlepší Dylan dostane příšerný záchvat smíchu.

,,No netlem se. Jsem prostě nemehlo jak se patří." spražím ho přísným pohledem.

,,No. Dobrý to vědět." odpověděl a bylo vidět že se snaží nesmát se.

Ještě jednou ho zavraždím pohledem a jdu na WC. Možná to trochu vydrhnu.

Moc se mi nevede a tak se na to vykašlu.

Když se blížím ke stolu všimnu si že Dylan telefonuje. A směje se při to.

Ve chvíli kdy usedám to pokládá. Nějakou dobu si hledíme do očí.

A bohužel jsem to já kdo první uhýbá.

,,Ehm. Zítra se pořádá jedna super párty. Nechtěla bys přijít?" zeptá se mě vážně.

Co? On se mě vážně zeptal jestli s ním nechci na nějakou párty. Vždyť to bude párty plná slavných. Určitě.

,,Je to spíš diskotéka v jednom mém oblíbeném klubu. Budou tam i normální lidi." nevědomky zahnal obavy.

Páni to už zní líp. Proč bych si nemohla jít jednou zapařit. Dlouho jsme s holkama nikde nabyli.

,, Možná bych mohla. Kdy přesně to je?"

,, No začíná to v sedm. Ale lidi si tam chodí jak se jim chce." odpoví ledabylým tonem ale oči mu jiskří.... radostí?! Páni. Wow.

,,Tak jo . A kde to je?"

,, To neřeš. Vyzvednu tě. Tak v ....šest. Bude to vyhovovat?" zeptá se mě.

Nemám slov. Vždyť to už zní jako ... rande. Budu si o tom muset pohovořit alespoň s Tamarou.

Ale odpovím mu pokrčením ramen jako že to je v pohodě.

On dopije své kafe a vyrazíme zpátky k autům.

Když k nim přišli Alex netušila jak se rozloučit. Ale pan O'Brien to vyřešil.

Jednoduše jí objal a řekl jí do ucha : ,, Zítra se uvidíme. Měj se Alex."

,,Ty taky." odpověděla jsem mu trochu vykolejeně. Pak jsme každý zamířil k svému autu.

Nevěděla jsem co se se mnou děje. Ne já to věděla jen jsem si to ještě nedokázala a ani nechtěla přiznat.

Nazdárek lidi. Jak to děláte? Už jsme překročili 200 přečtení. Nějak rychlí ne?

Ale moc vám děkuji. Jste super.

Crazy