Dylan O'Brien ....Is it a dream?

2

,,Je..já to...se...to já se omlouvám."vykoktám. Mám chuť si nafackovat.

Vždycky když jsem si představovala že se  setkám s někým slavným zachovám klid. Budu naprosto normální. Nic mě nevyvede z míry. A teď. Teď se chovám jako pako. Grrr

Usměje se . Usměje se na mě.Wow. Jasně moc hezký asi sním. Abych si to ověřila radši se štípnu. Bolí to jako prase.

Dylan na mě kouká jako na debila. No ne. Proč asi? Je úplně normální vidět jak se nějaká holka sama štípe.

Pak se otočí a odejde. Beze slova. Páni. Já jsem takovej blbec.

Dojdu do auta, nákup dám do kufru a sesunu se na sedadlo řidiče.

Mám toho moc. Škola. Zkoušky. Přátelé. Rodina. K tomu tenhle dnešní incident. Vůbec nevím co si o tom myslet. Jasně. Je hezkej a paří mezi mé oblíbence. Idoly ale to jsou jenom.... představy. Neuskutečnitelné představy.

Každý touží po lásce. Ať si to přizná nebo ne. Stejně tak já. A bejt upoutaná na nějaký idoly jako některé fanynky je zbytečný. Já  chci najít nějakého kluka který mě bude milovat. Nezáleží na penězích. Ani na kráse, výšce, váze.... ne nezáleží. 

Ale i tak. Myslí že každý by měl na mém místě tak trochu zástavu.

Nádech. Výdech. Nádech a výdech.

Vezmu klíčky, nastartuji a vydám se do bytu. Bydlím tu s kámoškou Tamarou. Dělíme se o nájem o nákup potravin a tak. 

Tamča sedí v obejváku na gauči, cpe se brambůrkama a zase se kouká na Hunger games Vražedná pomsta.  Tato kombinace není dobrá. Bojím se co se stalo.

Tašky s nákupem nechám u dveří a přisednu si k ní.

Jsme u té části kdy se Peeta a Katniss líbají na pláži když Tam začne zvonit telefon. Tu melodii znám tuhle písničku má Tamara jenom u Thomase. Přítele.

Zvedne to a bez otálení dost rázně řekne:,,Nech mě. Je konec. Jdi si za tou Miou." chvíli ticho a pak mu asi na ně co odpoví:,,Ne nemiluješ. Kdyby jo tak by jsi mě nepodvedl. Jsi hajzl Thomasi."Pak to položí a rosplače se mi na rameno. Hladím jí po vlasech a doufám že se uklidní. je  mi jí líto ale Thomase jsem neměla nikdy ráda a nikdy jsem nechápala co  na něm Tamča vidí. Už od začátku bylo jasné že není žádnej svatoušek.

,,Ššššš no tak. Nebreč on ti za to nestojí. Jak jsi konečně zjistila je to hajzl. On si nezaslouží ani jednu slzu."opakuji stále dokola.

Zvednu se ve chvíli kdy Tamča usne. Doufám že ráno si sní ráno promluvím. Ale nesmím zapomenout dojet za Beatrice.

Jdu se umýt a lehám do postele s myšlenkami dávno vypnutýma. Dnešek byl vyčerpávající.