Bradfordská střední

Chapter 59

Následující den jsem s nadšeným výrazem vcházela do domu Maliků. Safaa a její nadšení z dárečků, co u nás pro ni nechal Otec Vánoc, mě tak trochu nakazilo. Se smíchem jsem se nechala odtáhnout do obyváku, k snad ještě většímu stromečku, než na chatě a až tam se zašklebila. Na pohovce vedle něj, seděl Yaser starší.Nejistě si odkašlal a upřeně pohlédl za moje rameno.

„Někomu dlužíš omluvu." Zavibroval mi do uší Zaynův hlas a diskrétně zmizel,Safaa reagovala na jeho hvízdnutí vystřelením z kleku a zmizela na chodbě.
„Tohle jsem opravdu přehnal, uznávám. Omlouvám se." „Fajn." trhla jsem rameny. Jestli bude Zayn jednou taky takový, tak dopředu lituju naše děti i vnoučata. Potlačila jsem zacukání koutků, zajímavá představa. Uvažuju až moc dopředu...
„To je vše, co mi na to řekneš?" „Nevím co chcete. Abych vám skočila kolem krku? Zayn mi říkal, že jste komunikativní v jistém směru a urýpaný, což o to, taky jsem držkatá, ale tohle bych si nikdy říct nedovolila. Mohla jsem si stejně tak rýpnout já, jak je možný že vaše žena si vás vzala. To mi třeba taky hlava nebere. Ale asi je ve vás něco, co ji dostalo a to samé má asi i Zayn vůči mé osobě." Na sucho polkl a smířlivě natáhl ruku.

„Tak tohle mi ještě nikdo do očí neřekl." Významně pozvedl obočí. „Ani tohle vaše gesto, rádoby „dobře ty", mě nenutí k tomu, abych se na vás usmívala jako měsíček." To už mu začaly cukat koutky. „Beru zpět vše, co jsem včera řekl. Mužeme začít od znovu?" „Takže, jen si do nás rýpnete, kvůli muchlování se hned první noc, co jsem tu spala a to ze včerejška zapomeneme?"„Ne, na všechno. Vážně mě to mrzí." „Hm, fajn, těší mě. Alex." Natáhla jsem k němu ruku, stiskl mi ji a pak mě pevně objal. Rezignovaně jsem zvedla ruce a stisk oplatila. „Z nás bude dobrá dvojka, uvidíš. Zayn zešílí." „Jasně,přivedeme ho do hrobu." Uchechtla jsem se a s tichým zamumláním čehosi o tom, že jdu do kuchyně, jsem zmizela.

„Tak co?"Usmívala se Trisha a chystala na tác cukroví. Holky pomáhaly,panstvo užíralo. „Asi BFF." Uchechtla jsem se a snědla nabízené cukroví. Zayn mrmlal o tom, že jsem hlad a nenažranec a sunuli jsme se ke stromečku.

Safaa běhala kolem nás a rozdávala svoje dárečky. Většina byla vyrobená ze školy, ale po příslibu, že si je určitě vystavíme, se ji tvářička rozzářila a hodinu po tom, nás táhla ven.
Vrátili jsme se hladoví, vymrzlí a vystřídali se postupně v koupelně.Liam, který dorazil chvíli předtím, než jsme šli ven, se doma promenádoval ve svém oblečení tentokrát si je vzal děda na paškál. S jistým zadostiučiněním jsem pozorovala, jak jindy jeho chladná maska se bortí a on rudne. Doniya to samé, jako přes kopírák.  

„Jsi až mocškodolibá." zašeptal mi Zayn, přitom se sám uculoval anaznačoval „kiš kiš" na rukou. „Je to nakažlivé."Pleskla jsem je po rukách a raději se přesunula k prckům předtelevizí.

„Mládeži,jestli mi z chaty uděláte kůlničku na dříví, tak vám garantuji, že ji vystavíte znovu. Dvacátého devátého jsme odjížděli na chatu a Yaser mladší nám nezapomínal dávat poučky; co, kde, kdy a jak. Táhli jsme se jak nějaký průvod, v Yaserově autě s námi seděla Fizz a nějaký její kamarád, za námi pak Niall s Wee, Lottie a Tommy. Louis byl z něj nadšený,znali se sotva týden a už ho táhla s námi. Ale byl fajn, to se muselo nechat, jen Louis v něm viděl potencionálního šmejda.

Louis, Harry,Gemma a její kamarád další auto, konec uzavíral Liam s Doniyou.

Zayn

Poslouchal jsem, jak Alex brblá o tom, že jsme pěkný procesí. Připomínalo mi to trochu svatební průvod, jen s tím rozdílem, že jsme na autech neměli takový ty šaškárny...
„Kdyby to byl kluk,chtěl bys, aby se jmenoval po tobě?" Akorát jsem upíjel z láhve a ve zpětném zrcátku pozoroval ty dva vzadu, jak spí. Zaskočilo mi. Lex frustrovaně vydechla. „Zapomeň na to, jinak tě to zabije." „Asi jo. Nebo se ti moje jméno nelíbí?" střelil jsem po ní pohledem, hraně vražedným. „Zayn Malik Junior?"„No?" „Takže, Junior není ten dole?" Vybuchl jsem smíchy a hned ji vracel otázku, co jméno holčičky. Jo, tímhle jsme se vydrželi bavit celou cestu. Vymýšleli jsme jména, hodící se k mému příjmení, spekulovali o vzhledu miminka. Po kom by bylo,jestli se kluk potatí nebo bude holka celá maminka. Co vlasy,vyhraje blond nebo budeme mít modrookýho černovlasýho prcka?

„Mohli bychom mít dvojčata, holčičku a chlapečka." Skočila mi na záda, když jsem nesl poslední tašku z auta. Byla jen v papučích na doma a já měl co dělat, abychom se oba nevyváleli ve sněhu.„A co tak čtyři děti rovnou? Dva kluky a dvě holky?" „To až pak. Ale před nimi ticho, nebo z toho udělají něco, co není."Mrkala, když jsem se s ní, stále na zádech, vrátil do chaty.

Silvestr...Nečekaně čekaně nás holky vyrazily z kuchyně. Přes barový pult, jsme se snažili dosáhnout na tácy s chlebíčky a cukrovím a jen co to jedna z nich spatřila, dostali jsme po rukou.Nejzákeřnější byla Gemma, držela v ruce vařečku a bylo vidět, že si tohle užívá. Lottie byla zase jediná, kdo rozmazloval,tedy... Tommyho. Nás posílala k holkám a se zamilovaným úsměvem krmila toho svého chlebíčkem. Nakonec s námi chudák seděla na druhé straně baru a ve výsledku jsme skončili na pohovce.

„Mám hlad!"vrčel Liam na ségru, stejně jako Niall – ten snad trpěl víc,než my všichni dohromady. „Tak se najez, to je na večer."Vyprosil si alespoň pusu a já se urychleně zvedal. Alex na mě mávla od schodiště a nahoře v patře mi do ruk strčila menší tác s několika chlebíčky a cukrovím. „Chraň tě ruka Páně,jinak tam budu sedět taky." S tvářemi jako křeček jsem se vrátil dolů, zuřivě kousal a pak, se vší nevinností se ukázal v kuchyni, kde mi i Waliyha podstrčila cosi sladkého.

Když měly holky hotovo, vyrazili jsme ven. Poflakovali se po okolí a postupně se od sebe odpojovali. Do hodiny jsem byl jen s Alex. Na hřbitov, s dalším věncem a pak do chaty. Tam ani noha a já hned navštívil ledničku. Než jsem stihl dožvýkat, dorazil postupně zbytek a teď, něco po osmé, jsme se poskládali v obyváku.

Mluvili jsme páté přes deváté, pili, jedli, smáli se... Alex i Niall natahovali uši a poslouchali vše, co kdo řekl. Mluvilo se o dřívějších Silvestrech i o nás jako takových.

Půlnoc se přiblížila kvapem. Stáli jsme na verandě, chaty co byly kolem jezera se připravovaly na ohňostroj, který si u nás vzal na starost pyroman Louis s pomocníkem Harrym.

Přesně jak to bývá ve filmech, skleničky šáňa v rukou, zachumlaní v bundách. Každý držíc toho svého. Odpočítávání, rachejtle a kolem se nesla vyznání lásky a polibek střídal polibek.

Mumlal jsem Alex do krku, jak moc mi na ni záleží, že za vše, co jsem způsobil se omlouvám a nikdy si ji nenechám vzít. Drtila mě v objetí, šeptala podobná slova a po návratu na chatu jsme se rozutekli do pokojů. Usnula mi v náručí, zachumlaná v peřině,ze které mi věnovala jen kousek a přitom mě stále drtila v sevření.