Bradfordská střední

Chapter 52

"Neruším, mládeži?" "Ne. Pojďte dál." Vypl jsem televizi a odsunul židli od stolu, ať se má kam posadit.

"Takže," Střelil pohledem k mamce, ta protočila panenky a odešla. "Mluvil s tebou ten tvůj kamarád? Tomlinson?" "Víme o Daisy. Řekl nám to." "Hot line." Ušklíbl se smutně. "přišel jsem kvůli tomu... Už víme, že ta dívka byla znásilněná a že se bránila. Její DNA se nenašlo jen za nehty. Pan Irwin se nenamáhal ani s ochranou." Alex se vedle otřásla. "Musí u toho být?" "Měla by." Vytáhl jsem se na nohy a ze skříně vytáhl láhev Tullamore Dew. Se znechucením si ji vzala lokla si. "Ať si ji neopiješ. A dělám, že to nevidím. "Usrkl Marcus kávy.

"Zítra vydáme prohlášení, předpokládám, že možných obětí je víc. A jde tu o to, že chci vědět, jestli Alex chce teď podat trestní oznámení. Vím," otočil se k ní. "Že si asi myslíš, že je už pozdě, ale není. Ta smrt mění všechno... Mám pocit," unaveně si povzdechl a opřel se o opěrku. "Že tohle už není jen střední, kde se řeší podvody studentů při testech..."

Měl jsem stejný pocit. Raději bych teď stál v ředitelně a nechávál se pucovat za to, že jsem vykradl kabinet kvůli výsledkům testů než toto...

"Co se bude dít, když to oznámení podám?" "Až bude soud, budeš předvolána jako svědek. Jen řekneš, co se stalo na toaletách, nic víc. Irwinovi nepomáhá ani to, že věděl o těch drogách. U nich je veden jako spolupachatel. Teď už i vrah a kdo ví, co na něj ještě najdeme. Ale s tím už vás zatěžovat nebudeme. Pokud chceš to oznámení podat, pojedeme teď hned k nám do kanceláře. Tam to sepíšeme a můžete jít. Pak ti dojde dopis, nebo ti zavolám. Zayn bude svědčit taky." "Proč?" "Irwin si asi myslí, že když on podal oznámení na tebe, za ublížení na zdraví, tak si pomůže." "Vždyť to oznámení podal už předtím...?" "Jo, ale to jsme přece vyřešili. Jenže teď to udělal znovu."

"Cože?" "Nemusíš to řešit. Skartovali jsme ho... Šlo to přes nás. Soudce tohle řešit nebude. Ty jen řekneš, co se tam stalo. Ale nevím, jestli přímo při soudu, nebo to řekneš jen soudci. Zatím, to co máme, leží před soudcem, který je pes a který dostal za mříže ty největší grázly z celé Anglie i Irska. A myslím, že on bude stát stejně při tobě. Je to už starší chlapík a jeho dceru, jako školačku znásilnil její spolužák. Takže, v tomhle případě tebe určitě soudit za ublížení nebude." "Skartování obžalování a obcházení soudního procesu je ale trestný." Alex se konečně ozvala.

"To sice je, ale co se nedostane k novinářům, kteří by to začali řešit, je jako by se nic nestalo. Tak co, napíšeme to? Neboj se, už žádný problémy nebudou." Alex po mně střelila pohledem plným nejistoty. "Jo, tak jo." Zamumlala, když jsem přikývl.

"Asi jsem ty nudný Vánoce zakřikla..." "Neřeš to. Dostavíme se pak jen k soudu a zbytek už půjde mimo nás." "A co to děvče? Vždyť... Mohla jsem to být klidně i já." "Ale nebyla jsi. Hele," zastavil jsem ji. Vycházeli jsme od Marcuse a za pochodu přemýšleli, kam nás nohy zavedou. "Mně je to líto. Ash je zmrd. Někoho znásilnit, je už tak dost drsný ale zabít? Kdybych Daisy znal víc, asi bych i brečel, ale... A to, že jsi to mohla být ty... Už to nikdy neříkej, prosím."

"Kvůli tomu všemu si říkám, že jsme měli zůstat v Mullingaru. Tam se nic nedělo... Chcípl tam pes. Prostě... Ráno do školy, ze školy, ven... Můj největší problém byl, že jsem neměla co na sebe." Potlačil jsem zamračení. Nelíbilo se mi to, zněla, jako by toho všeho tady litovala. I toho, že mě poznala. Ach ta ješitnost...

"Co jsme tady, tak pořád něco..." "Chtěla by ses tam vrátit?" "Občas jo. Chybí mi to, všechno... Lidi tam, sousedi, kamarádi. Asi i máma, trochu...Jenže," zvedla očia přistoupila. "Kdybychom tam zůstali, nepoznala bych tě." 

Tatatáááááááá =) Ještě bude jeden díl, možná dnes, jinak 10000% zítra :3