Chapter 12

15K 522 5
                                    

Hodiny ukazují něco po desáté, když dům utichl. „Nebudeš mít problémy ve škole?“ šeptnu do tmy. „Proč?“ „Protože jsi nebyl už třetí den na tréninku a v sobotu hrajete…“ „Je mi jedno, jestli budu sedět na střídačce. Raději bych seděl s tebou na tribuně. Teda, co to kecám. Raději bych byl s tebou někde sám.“ „Chci tě vidět v akci.“ Přitisknu se k němu, v hrdle mu bublá smích. „Copak ti moje předešlá akce nestačila?“ „Musíš pořád myslet na sex? Od prvního dne chceš, abych ti vykouřila! Pf!“ dusím smích do jeho hrudi. „Mmhm, bylo to příjemné!“ konečky prstů mi přejede po paži. „Chceš to?“ „To?“ „Sex.“ „Ne.“ „Ne?“ „Ne. Nechci jen sex, chci tebe.“ Vytáhnu se na něj a obkročmo se posadím. „Chci si hrát.“ „Chceš, abych byl tvou marionetou?“ Zamrkám, tvářím se nefalšovaně překvapeně. Abych byla upřímná, nečekala jsem že zná i takový výraz. „Vypadáš, že jsi nečekala že takové slovo znám.“ Zasměje. „Upřímně? Nečekala! Bad Boy… Jsi samé překvapení!“ skloním se k jeho krku, dobrovolně natočí hlavu k oknu a špičkou jazyka zanechám mokrou cestičku. V jejím průběhu se okamžitě objeví tepna. Už  mám vyzkoušené, kdy se to děje. Při rozčílení a při vzrušení. Jako krvežíznivý upír se přisaji a slabě zkousnu. Zavrní a přitom mi nenápadně vyhrnuje triko. „Jsi marioneta, nesmíš se dotýkat.“ „To ne-nejde!“ zavrčí. „Chci se tě dotýkat.“ „Nesmíš,“ šeptnu a hravě jej kousnu do brady. „Jen lež.“ Zavrčí, nesouhlasí a dál pátrají ruce po mém těle. S úšklebkem se zvedám z postele, ve skříni měl několik palestin, beru první a kochám se pohledem na jeho překvapený pohled, když mu svazuji zápěstí nad hlavou. „Jak dlouho myslíš, že v tomhle zůstanu?“ škubne a ztuhne. Zatímco jsem jej vázala, on se pokoušel ústy přitisknout se i přes tričko na ňadra. Využila jsem situace a přivázala jej i k pelesti. „Tak dlouho, dokud nebudu chtít být tvoje marioneta.“ Opět škubne, bezúspěšně. „Lásko, za tohle mi zaplatíš.“ „Na nahém těle nemám kapsy, tudíž ani peníze.“ Složím triko do úzkého pruhu a položím mu jej na oči. „Alex!“ zavrčí, jeho hlas se chvěje vzrušením. Jen se zasměji a hladově jej políbím. Jak rychle to začalo, tak skončilo. Pomaličku se přesouvám od brady na hrudník. Jazykem zanechávám mokré cestičky a on několikrát škubne zápěstím. Až se sama divím, jak se mi jej povedlo svázat. „Ráno si mi ublížil, chci si to vynahradit. Chci,“ vrátím se k jeho rtům. „Aby si prosil, ať tě už netrápím.“ Sjíždím rukou k boxerkám, které stále ukrývají chloubu. Okamžitě hmatám to, co chci. Zachrčí a opět škubne zápěstím. Zasténám mu do úst, jen co ho zbavím oděvu a v ruce sevřu pulzující penis. Namáhavě vydechne a pokouší se pohybem hlavy sundat triko.
Nechám jej, a polibky zahrnuji jeho tělo. Vrčí, sténá. Penis mu vzpřímeně stojí, přejedu dlaní párkrát nahoru a dolů a něžně jazykem olíznu špičku. Napne se a skousne si ret. Dlouhými tahy jej ochutnávám, v ústech mi ztvrdne ještě o něco víc. „Odvaž mě!“ zavrčí a nazvedne slabě pánev. „Ne. A nechtěj abych ti nacpala i něco pusy.“ „Jediný co chci mít v puse je tvůj jazyk!“ Zasténám a on se opět napne. „Kde máš druhou ruku?!“ „Hádej!“ Zapřu se mu dlaněmi o hruď a přitisknu se svým klínem na ten jeho. „Chci do tebe!“ pokouší se posunout tak, aby pronikl, k jeho smůle se svázanýma rukama to moc dobře nejde. „Chci tě v sobě…“ znovu zakňourám a s drzostí se mu posadím skoro na bříško, rukou se zapřu jeho stehno zatímco tou druhou… Ví moc dobře co dělám, až ho odvážu nezbyde mi jen doufat že bude něžný. „Máš malý ručičky,“ zkouší psychologickou stránku věci. „Větší, moje, jsou lepší. Vím že to chceš!“ „Chci, ani netušíš jak… Ale tuhle hru si užívám!“

„Vyšukám ti mozek z hlavy!“ zavrčí a konečně se mu povede zbavit se trika na obličeji. „Alex!“ zaúpí. Věnuji mu něžný polibek a opět mu vrátím tričko na tvář. Uvelebím se mu mezi koleny a jediný co v následných chvílích vnímám, je jeho tělo, to jak chutná a jeho snahu o tlumené sykání.
Už neprotestuje, jen leží, několikrát nazvedne pánev a užívá si to. S nevinným úsměvem mu stáhnu triko z obličeje. „Mrcho!“ zavrčí se smíchem a dožaduje se polibku. „Jsem, maličká.“ „Sice jsem fakt šílel, ale… Tohle hraní se mi líbí.“

„Pořád budu svázaný?“ šeptne mi do úst po několika dlouhých minutách přetlačování se jazyky. „Co se ti na tom nelíbí?“ zazubím se s jasnou škodolibostí. „Nemůžu se dotýkat tvýho těla!“ „Mmmm,“ usadím se mu na stehnech a rukou se věnuji jeho chloubě. Zavrčí a zvrátí hlavu. „Nechá-nechápu j-jak se ti po-povedlo to tak-tak uvázat!“ vydechne s obtížemi, když rty obemknu jeho stále tvrdší chloubu. „Upřímně to sama nevím.“ Zasypávám podbřišek, břicho, hrudník i krk polibky. „Budeš kňourat, abych přestal až se prohodíme!“ „Nevyhrožuj, nebo ti nedovolím se dívat.“ Skousnu mu ret a on poraženecky zafuní ale nic neříká. Triko mám na dosah ruky a nic mi nebrání v tom, dát mu jej opět na tvář.
Z úst mu vyjde sten. Sama si určuji hloubku a tempo. Z očí mu srší plameny a opětovně se pokouší dostat z provizorních pout. V následné chvíli se uvolní od pelesti, nestačím zareagovat a jeho dlaně mám na bocích. Sevře je a přirazí. Zvrátím hlavu a slabě zakňourám. Je uvnitř celý ale tentokrát to tak nebolí, cítím jen šílený tlak a celým tělem se mi rozlévá teplo. Vytáhne se mírně do sedu, jednou rukou se dotýká páteře a tou druhou mi vjede do vlasů. Bez něhy se mi zakousne do krku, vzdychnu a zlehka se na něm pohybuji. Zaboří mi tvář na hruď a pomáhá mi v pohybu. Po několika minutách mi zalije celé tělo teplo vycházející z klínu. Zlehka mě nazvedne a vysune se. Zvrátí se po zádech do postele a prudce oddechuje. „Pán je unavený?“ Jen zavrní a natáhne prsty po peřině. Překryje nás a něžně mi namotává pramen vlasů na prst. „Dej mi pár minut, pak ti to vrátím i s úroky!“ „To ale zase s takovou nepůjdeme do školy.“ „Kolik je?“ „Pár minut po půl druhé.“ „Další den už chybět nechceš, co?“ „Jsem novááá, nemůžu chodit za školu hned ze začátku.“ Tiše se začne smát, ale souhlasí. 

Bradfordská středníΌπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα