Převlékla jsem si triko,jelikož bylo špinavé od trávy. "Musela jsem si ho ušpinit v Novém New Yorku..." pomyslím. Ta skvrna tam totiž když jsem čekala v parku nebyla. Je až neuvěřitelné, že je tohle vše jen jediný den, protože se toho tolik stalo... Sešla jsem schody z druhého patra kde se nachází můj pokoj a šla k hlavnímu vchodu. Vyšla jsem na předzahrádku,šla cestičkou k brance a zahlédla tu ženu. Vypadala stará asi nad 35 let,na ramenou jí splývaly rezavé vlasy,na tváři milý úsměv. Když jsem otevřela branku a přišla k ní, usmála se ještě mileji.
"Ahoj" promluvila.
"Dobrej..." pousmála jsem se.
"Jmenuji se Donna" dala si pramen vlasů za ucho.
"Já vás neznám, promiňte." chci se vrátit zpět dovnitř.
"Ale ano, znáš... Půjdeme se projít do parku? Myslím, že tu je dost věcí k probrání." řekne. Nevím, proč, ale její oči mi přišly strašně moc upřímné. Proto na odpověď kývnu. Rozejdeme se směr par,chvíli nikdo nic neříká, ale Donna po chvilce ticho prolomí.
"Nevím, jak se to stalo, ale je to úžasné... Chci říct, že ty si to asi nepamatuješ, ale já ti to povím ano? Možná to bude znít dost absurdně, ale musíš mi věřit Jenny"
"Musíš mi věřit JENNY... Jenny... Jenny..." V hlavě mi zní to co řekla a hlavně mé jméno. Jak ho může znát, když jsem jí ho neřekla a já ji osobně neznám? V hlavě se mi najednou ozvala otázka: "Co takhle JENNY?" Tahle otázka se mi v hlavě objevila už když jsem poprvé omdlela v TARDIS. Pohlédnu na ženu vedle sebe a je mi konečně jasno. "Donna..."
"Ano jmenuji se Donna" přikývne "co se děje?" zeptá se.
"Vzpomněla jsem si."
ČTEŠ
Doctor je jen pseudonym (Proběhne přísná korekce díla)
FanfictionPříběh psán před několika lety. Objevují se gramatické chyby. ... Jeho jméno je tajemství. Nikdo ho nezná a přesto každý o něm ví. Doctor. Jeho život je jedna velká příhoda a teď osamělý pán času nalezne někoho, kdo to má podobně. Jenny. Příběh o...
