"JENNY!" slyším z dálky Doctorův hlas. "JENNY!" znova. Cítím jak mi srdce tluče šíleným tempem a zní to jako tlukot bubnů. BUM-BUM,BUM-BUM. Ozvěny pravidelného bouchání bubnů se mi v hlavě ozývá, až je to k šílenství. Mé tělo se třese a já se snažím utéct před něčím,co je částí mě samotné. Cítím v sobě šílené množství energie, až mě to nutí křičet. Lituji Doctora. Vidím ho, jak skáče od jedné věci k druhé, ale nic neslyším,jelikož bouchání bubnů zesiluje. Cítím, jak se TARDIS snaží odletět, ale nejde jí to, hází s sebou a to mě samotné na stavu moc nepřidává.
"Doctore!" slyším něčí vřískot. "Doctore!" znova a znova a znova. Není to jen jeden hlas, ale více. Především ženských a mě nějak dojde, že to jsou hlasy Doctorových společnic.
BUM! A je to pryč... Vše z ničeho nic ustalo.
Nade mnou se zjeví ty staré oči mladé tváře. "Jenny?"
"Tati!" vykřiknu a padnu mu okolo krku. "Neopouštěj mě! Nepouštěj mě! Prosím..." Cítím,že TARDIS přistála.
"Jenny já nejsem tvůj otec..!" odtrhne se ode mne,ale v očích se mu zaleskne lež. "Nemám děti. Nemám nikoho."
"Ale ano, jsi! Uvědomil sis to hned, když jsem se zmínila o vojenském výcviku. Věděl jsi to, když jsi mě bral do Nového New Yorku."
"Jenny... Je to strašně dávno! Cestoval jsem tehdy s..."
"Tou, co mi dala jméno... Je to má matka? Kde je?"
"Není!" okřikne mě.
"Je to Rose? Rose Tylerová je má matka?" zeptám se neodbytně.
"Ne!" zrudl vzteky.
"Tak kdo tedy? Jak se jmenovala?"
"Donna...je pryč!"
YOU ARE READING
Doctor je jen pseudonym (Proběhne přísná korekce díla)
FanfictionPříběh psán před několika lety. Objevují se gramatické chyby. ... Jeho jméno je tajemství. Nikdo ho nezná a přesto každý o něm ví. Doctor. Jeho život je jedna velká příhoda a teď osamělý pán času nalezne někoho, kdo to má podobně. Jenny. Příběh o...
