I need only one thing... (Niam) cz

7.

Druhý den jsem se probudil se zvláštním pocitem který jsem nedokázal přesně popsat. Nechtělo se mi vůbec vstávat a tak jsem se znovu zavrtal do svého vyhřátého pelíšku.
Ale to co mě vždy donutilo spolehlivě vstát byl můj kručící žaludek. Když jsem se podíval na hodiny bylo už skoro poledne.
A tak jsem se nezdržoval s oblékáním a pouze v boxerkách sešel do kuchyně udělat si kávu a něco k jídlu.
Ale stačil jeden pohled na kuchyňskou linku a hned se mi vybavil Liam a vše co se tady včera odehrávalo.
Úplně mě přešel hlad a z kuchyně jsem rychle vycouval pouze s ananasovým džusem.
Šel jsem si sednout na terasu kde jsem se rozvalil do pohodlného křesla. Se zavřenýma očima jsem vdechoval svěží vzduch. A přesvědčoval sám sebe že mě před chvilkou vůbec nic nerozhodilo.
Každých 10 minut jsem se koukal na hodinky. Byl jsem hrozně nervózní akorát jsem netušl jestli víc z toho že Liam příjde a nebo že tohle celé byl jen hloupý vtip.
Ze všeho toho přemýšlení jsem byl už tak mimo že jsem se rozhodl že tady nemůžu celý den jen tak sedět a čekat. A tak jsem si došel pro svůj blok a tužky a začal malovat. Tohle byla pro mě užasně uklidňující činnost. A vždy když mi bylo smutno nebo mě něco trápilo tak byl papír a tužka to co mi vždy zaručeně pomohlo. Nejdříve jsem zkoušel malovat květiny které byly na mé zahradě a o které jsem se tak pečlivě staral, ale nešlo mi to. A tak jsem s povzdechem otočil stránku a začal malovat to co jsem mněl celou dobu před očima. Byla to Liamova tvář se sebejistým úšklebkem. Když jsem domaloval každý nepatrný detail rozhodl jsem se že přece neumřu hlady a vydal se do zakázaného území...kuchyně.
Když už bylo něco po 7h večer a Liam stále nepřišel. Rozhodl jsem se si dát vanu s velkou porcí jahodové pěny do koupele. V teplé vodě jsem se konečně dokázal uvolnit a na nic nemyslet.
Dokud jsem si nevzpomněl na Liamova včerejší poslední slova. A tak jsem si začal srovnávat pro a proti sexu v koupelně nebo v obýváku.
Mě osobně by se zamlouvala ložnice a moje velká měkká postel. Ale už jsem se trochu smířil s tím že si mě Liam stejně vezme ohnutého třeba právě o vanu ve které jsem teď ležel.
Když jsem asi po hodině vylezl z vany stoupnul jsem si před skříň a zjistil že nemám žádné vhodné oblečení. No vlastně jsem ani netušil co by to mnělo být ale stejně by to ze mě Liam strhal ještě u vchodových dveří. A tak jsem si vzal pouze červené puntíkované boxerky a šel si sednout do obýváku. Zapnul jsem si televizi ale stejně jsem byl pořád jak na trní abych náhodou nepřeslechl zvuk zvonku.
A po asi další půl hodině jsem se konečně dočkal. Došel jsem ke dveřím a s úsměvem od ucha k uchu jsem otevřel dveře. A byl to opravdu ten na kterého jsem celý den čekal. Pozval jsem ho tedy dál ale než jsem se ho stačil na cokoliv zeptat zamračil se chytnul mě za zápěstí a zamířil ke schodům do prvního patra.
,,Kde máš ložnici?''
,,Poslední dveře na konci chodby'' řekl jsem a nechal se táhnout skoro jako hadrová panenka.
Když otevřel dveře a lehnul si do mé postele jako kdyby byla snad jeho. Na vteřinu jsem zadoufal že by to třeba mohlo být trochu romantičtější než včera. To jsem se ale nehorázně spletl.
,,No tak na co koukáš, prdelko?'' vytrhla mě ze zamyšlení jeho slova.
,,Konečně mi můžeš vykouřit a ukázat mi co v tobě je.''
V první chvíli jsem si myslel že si jen dělá srandu ale pak mi došlo že to myslí naprosto vážně.
A tak jsem se s vyděšeným výrazem a rozklepanýma rukama přesunul k jeho zipu u kalhot.
Nebyl jsem si vůbec jistý jestli to zvládnu ale byl jsem ochotný se o to pokusit. Ale nejvíce se mi líbila ta představa Liamova zkrouceného obličeje v milostné křeči kterou mu způsobuje pouze moje maličkost.
A tak jsem mu opatrně rozepnul kalhoty a s jeho pomocí mu je stáhnul ke kolenům.
A pak už jsem si jen vzal jeho poklad do pusy a chtěl mu to udělat tak aby na to nikdy nezapomněl. A to se mi po chvilce i začalo dařit protože se Liam celý prohnul a už nedokázal zadržovat slastné vzdechy.
Když jsem Liama přivedl svými ústy už ke třetímu orgasmu za tento večer. Byli jsme už oba natolik vyčerpaní že jsme ve společném objetí usnuli jako dvě Šípkové růženky.
Ráno jsem se vzbudil celý rozlámaný a nadržený. A tak jsem se otočil na druhou stranu postele na kteté ještě před pár hodinami leželo Liamovo dokonalé tělo. Teď jsem ale na neustlané peřině našel ležel pouze můj blok s obrázkem Liamovi tváře a vedle něj ještě pomuchlaný papír na kterém bylo něco napsáno. Vzal jsem tedy jemný papír a rukama ho uhladil.
Ale bylo na něm napsáno pouze: Už jsem zažil i lepší, prdelko...