Život s Youtuberem [ Jirka Král, VADAK]

24.- Natáčení

Vadim s Markem štelovali stativ na kameru. S holkama jsme mezitím trošku uklízeli. Zanedlouho jsme si všichni sedli na gauč a Kerol začala.

,, Takže ahoj lidi. Takže vítám vás u tohohle videa a dnešní video bude Tichá pošta. Intro!" Po krátké odmlce pokračovala. ,, A dneska jsem tu s Natylou, Nikol, Vaďákem a Datlem"

Vadim zamával do kamery s výrazem, že vypadal jako retardovaný tuleň. Je tak sladkej.

Kerol s Natylou začaly vysvětlovat pointu. Jde to, že jeden vždy řekne nějakou větu druhému, ale ten musí mít sluchátka a v nich na plno puštěnou hudbu. Takhle to pokračuje dál a dál. Je to vlastně úplně stejný jako normální Tichá pošta. Jen se sluchátkama.

Měl začínat Vadim. Marek mi podal sluchátka a pustil nějaký heavy metal. Kývla jsem na Váďu, že může začít. Pomalu začal odříkávat větu. Naznačila jsem gestem jestli by to mohl zopakovat. Udělal to. Větu jsem jakž takž pochytila a tak jsem sluchátka předala Markovi. Vadim si stoupnul za nás a poslouchal.

Začala jsem říkat Vadimovu větu. ,, Aladin jde po náměstí a nádraží"

Vadim vyprsknul smíchy. Marek ale přihmouřil oči a chtěl zopakovat.

,, Aladin jde po náměstí a nádraží."

Pokrčil rameny a předal sluchátka dál. Takhle to pokračovalo až k Natyle, která kolo uzavírala.

,, Tak co jsi slyšela? " Vyzvídal Vadim.

Natyla se ušklíbla a vyrazila ze sebe : ,, Omladím se na nádraží?"

,, Ehm.. Vadim je nejlepší a nejúžasnější." Zasmál se Vadim. Všichni chytili neuvěřitelný výbuch smíchu.

Udělali jsme ještě asi tři kola a potom ukončili video. Kerol se nabídla, že to sestříhá pod podmínkou, že kluci udělají oběd. Řeknu vám, nedopadlo to moc dobře. Skončilo to kuřetem připečeným k pánvičce. Nakonec to vzdali a objednali pizzy.

,, Nezahrajem si pravdu nebo úkol? " Vesele navrhl Marek. Neměli jsme co na práci, tak jsme souhlasili. Po obědě jsme si poposedali na zem do kroužku. Kerol přinesla flašku a zatočila s ní. Padlo to na Marka a Váďu. Marek se ptal.

,, Pravda nebo úkol?"

,, Bojim se tě. Takže pravdu" usmál se Váďa.

,, Měl jsi někdy vážnej vztah?"

,,Ne" Odpověděl příkře. Nechápala jsem to. Tak krásnej, úžasnej a chytrej kluk..

Vadim točil. Kerol dávala mě.

,, Pravda nebo úkol? " zeptala se.

,, Pravda."

,, Líbí se ti někdo z týhle místnosti?" Zvedla jedno obočí.

Porozhlédla jsem se po přítomných a kývla ze strany na stranu. ,, Ne" Vadimovi se zaleskly oči.

,, Takže dáváš fant. Zalhala jsi" Rozesmála se.

,, A na to jsi přišla jak prosimtě?" Usmála jsem se a snažila se nedát najevo nervozitu. Dala hlavu na stranu. ,, Tak fajn. Jakej fant?"

,, Budu zlá. Sundej si triko" Ďábelsky se uchechtla.

,, Ty si fakt svině" Rozesmála jsem se, stoupla si a následovně si sundala tričko. Přistálo uprostřed kruhu tvořeného námi. Měla jsem takový pocit, že jsou na mně nalepeny něčí oči. Můj zrak se zvedl a uviděl Vadima, který vypadal jako by mě chtěl vykoukat.

Nat s Kerol si toho očividně všimly a Nat si nemohla odpustit kousavou poznámku ,, Tkačenko ukápla ti slina" Vadim se rychle vzpamatoval a přitrouble se usmál.

,, Točím, že? " Zeptala jsem se. Marek kývnul.

Vadim se ptal Nat. ,, Pravda nebo úkol? "

,, Úkol"

Škodlibě se zasmál. ,, To jsi neměla dělat. Tak fajn. Jdi do kuchyně, vem si plnou polévkovou lžíci chilli a sněs to."

,, No to si děláš .." vykoktala, ale snažila se chovat, že ji nic nerozhází. Jak Vadim řekl, tak chudák Nat udělala. Točilo se dál a dál. Postupem času se začaly dávat horší a horší úkoly. Teď Kerol řekla Markovi, že má jít k Vadimovi do kufru, vzít mu boratky a obléct se do nich.

,, Na co tady máš sakra boratky?" Uchechtla jsem se.

,, Nevíš, kdy se můžou hodit" Mrknul.

Marek se zanedlouho vrátil s boratkami. Vyprskla jsem vodu, kterou jsem právě pila na Váďu.

,,Promiň. Ale to nešlo" omluvila jsem se mu za pořádnou spršku.

Dneska jsem si našla trošku volného času. Takže tady je další část :3 a těšte se na další. . Muhaha 3:D
Jinak jako vždy - omlouvám se na chyby a strašně moc děkuju za votes a komenty u minulého dílu ^^

Kapitola je věnovaná @annazvolenska. Brouku:3