20.- Odjezd

3.6K 207 13
                                    

Věnováno @_KeXa_ , ty víš proč^^:3

Od koní jsem přijela asi ve čtyři hodiny odpoledne. Anna si musela ještě něco zařídit, takže tu nemohla zůstat. Po návratu jsem se šla osprchovat a trošku poklidit byt.
Právě jsem se snažila utřít prach na poličkách, ale začala mi volat Kerol. Úplně jsem na ni zapomněla.

,, Ahoj zlato" pozdravila mě.
,, Ahoj. Zapomněla jsem ti zavolat. Měla jsem dost práce. Promiň. "
,, V pohodě. Hele jak to vidíš se zítřkem? Jedeš s námi?" Zeptala se mě.
,,Asi jo. Kdo všechno pojede?" Vyhrkla jsem.
,, Ty, já, Natyla, Datel a možná Váďa. Vrrrr. Když mu řeknu, že pojedeš ty, tak se vsaď, že on pojede na 100%" Zamyšleně si povídala spíš pro sebe a já ji napjatě poslouchala.
Nemůžu tam být s Vadimem. To nejde.
,, Dobře tak pojedu" Co jsem to zase sakra řekla?
Byla radostí bez sebe. ,, To bude super! Zítra sraz kolem desátý na Václaváku, ok? Tam, tam.. Víš kde?" Zasekla se.
,, Prostě tam jako minule?" Má ústa se neubránila úsměvu.
,, Jo. Přesně tam." Upřesnila a a z mobiou se ozval hlasitý smích.
,, Uvidíme se zítra. Zatím! " Houkla jsem a mobil opět položila na stůl. Opět jsem si vzala hadr a pustila se do práce.
Zbytek dne se nic moc nedělo. Volal mi Jirka. Říkal mi, že mu chybím a že pořád neví, kdy přijede. Po telefonátu mi začalo kručet v břiše. Pokusila jsem se o volská oka. Ani se mě neptejte, jak to dopadlo. Ale jelikož jsem byla líná si uvařit něco jiného, tak jsem byla nucena to sníst.

~○~

Ráno bylo krásně. Přes okno na mě padaly hřejivé paprsky ranního slunce. Kdybych nemusela vstávat, tak bych tu zůstala celý den. Jenže problém je v tom, že já musím vstávat. Jaká ironie. Bolelo mě celé tělo. Podívala jsem se na mobil. 9:12.
,, Sakra!" Rychle jsem vyskočila z postele a hodila na ni cestovní tašku. Začala jsem do ní házet oblečení a přitom si čistit zuby. Proč já chodím vždycky všude pozdě?
Všechno jsem stihla ku podivu asi za dvacet minut. Rychle jsem si nazula černé Vansky a s taškou v ruce seběhla schody. Venku nebylo tak hezky, jak to vypadalo. V lehké černé mikině mi byla trošku zima. Rychlou chůzí se mé tělo dostatečně zahřálo. Na Václavském náměstí bylo rušno. Všude mraky cizinců a turistů. Ve vzduchu byl cítit pach kouře z výfuků aut. Byla jsem v dolní části náměstí a teď už mi jen zbývalo přejít na horní část. Sraz je kousek od výlezu z metra. Blížila jsem se k místu a pomalu začala rozpoznávat mé přátele. Zrzavá hlava Natyly. Natálie Tolarová je taky youtuberka. Nejčastěji točí různé vlogy. Je nezapomenutelná svýma zářivýma zrzavýma vlasama, které si sahají do půlky zad. Vedle ní stál opřený na autě Datel - Marek, který je taky youtuber. Točí převážně se svým mladším bratrem Matějem. Má úžasný, krásný pronikavý oči. Takové oči jsem u nikoho jaktěživ neviděla. A vedle něj - Kerol. Nepoznala bych ji - její blonďaté vlasy si obarvila na brunet. Úžasně jí to slušelo.
Došla jsem k nim, hodila tašku na zem a každého obejmula. Marek mi vzal tašku a hodil ji do kufru.
,, Tkačenko má zase spoždění" Podotknula Nat.
,, Jak jinak" dodala Kerol. A hned jak to dořekla, tak jsme uviděli přicházejícího Vadima z metra.

Promiňte za mega krátkou část, ape jedu na chatu a já něco prostě chtěla vydat:) Díky moc za 60+ votes u minulé části:3 Jinak na fotce Kerol, Váďa, Datel a Natyla:)

Život s Youtuberem [ Jirka Král, VADAK]Where stories live. Discover now