Život s Youtuberem [ Jirka Král, VADAK]

12.- Propuštění

,, Připravená?" zeptal se Jirka před nástupem do jeho černého Range Roveru.

,, Připravená. Mohl by jsi prosím..?" ukázala jsem na dveře auta. Na pravé ruce mám sádru.  Pochybuji,  že by jsem zvládla otevřít levou rukou.

,,Samozřejmě" odvětil a přiběhl mi otevřít. Poděkovala jsem a nasedla.

_____

Asi v půli cesty přerušil ticho. ,, Ani nevíš jak jsem se o tebe bál.." řekl a dál upřeně sledoval vozovku. ,, Když jsi tam ležela na zemi.." ostatní nedořekl. Zadrh se mu hlas.

Naskočila mi husí kůže. Soucitně jsem se na něj podívala a položila svou zdravou ruku na jeho. Usmál se. Ten úsměv mi tak chyběl.

,, Honza mi psal,  jestli jsi mi už prý něco řekl.." nahodila jsem téma.

,, To jsem s tebou chtěl pobrat až doma, ale to je jedno." odmlk se. ,, Volal mi jeden známej na poslední chvíli. Vím, že je to strašně na rychlo, ale jestli nechceš,  beru to." s úsměvem se na mě podíval.

,, O co jde?" vyhrkla jsem.

,, Zítra se koná youtuberská akce. Forfans. Jsem tam už zapsaný. Nechtěla by jsi jít se mnou a Honzou?"

Vykulila jsem na něj oči. Jo, to je vážně na rychlo. Chtěla jsem mu odpovědět,  ale přerušilo mě vyzvánění jeho mobilu. Zvedl ho a zapnul si reproduktor.

,, Gejmre?" zeptal se.

,, Jirko. Problém. Máš čas?" řekl zadýchaně Gejmr.

,, Co se stalo?" vyhrkl Jirka.

,, Víš, jak jsme se po streamu bavili o Nikol?"

,, Jo. Dobře si to pamatuju."

,, No.. jak to říct. Ten stream běžel.."

,, Počkat.  Cože?" zamračil se.

,, Oni to vědí, Jirko. Ze záznamu jsem to vymazal, ale jinak.. Ti, co to sledovali na živo o tom vědí."

Měla jsem pocit, jako kdyby někdo na mně vylil horkou vodu. Nevnímala jsem zbytek hovoru. Jirka si toho všiml.

,, Jsi v pohodě?" zeptal se a položil svou ruku na mé stehno.

Přikývla jsem. ,, Jasně. Asi jim o tom musíme už říct, co?"

Zadíval se na mně chápavým pohledem. ,, Myslím, že už nemá smysl něco hrát. Jen ať to vědí.  Budeš slavná." mrknul a rozesmál se.

,, Půjdu" řekla jsem s pohledem upřeným ven z okénka.

,, Cože?"

,, Říkám, že půjdu.  Na tu akci." zopakovala jsem mu.

,, Dobře." usmál se. ,, Bude to super. Uvidíš."

,, To doufám."

________

Po tom, co jsme dorazili domů, jsem se rozhodla udělat večeři, jelikož už táhlo na sedm hodin.  Jirka byl zalezlý v ložnici a diskutoval s Mentem a Gejmrem na TeamSpeaku. Chvilkama jsem nějaké to slovo zaslechla. Bavili se o tom, jakou sérii natočí.

Otevřela jsem ledničku a začala v ní hledat nějaké jídlo, ze kterého bych mohla něco uvařit. Nacházela se tam kopa jogurtů, sýra a zeleniny. Co se dá z takových ingrediencí sakra udělat?

,, Zlato?" houlka jsem. Žádná odpověď. Zkusila jsem to znovu.  ,, Jiřino?" Opět bez odpovědi. Dělá si ze mě srandu? Otevřela jsem dveře od ložnice. Aha, on měl sluchátka.

,, Jirko?" Myslím, že mě ani nezaregistroval. Přišla jsem k němu a zaklepala mu na rameno. To, co přišlo mě rozesmálo. Jirka se lekl a spadl ze židle.

,, Panebože. Já se tě lekl!" rozdýchával a snažil se zvednout ze země.

,, Jak jsi se mě mohl leknout?"rozesmála jsem se a zaslechla, jaký má i Gejmr a Honza záchvat smíchu.

,, Čus Nikol." pozdravil mě Gejmr.

,, Nazdár. Co děláte?"

,, Ále, tak znáš to. Natáčíme hororovku." odpověděl mi.

,, Ahh tak. Proto tu má Jiřka zatemněno." podívala jsem se na Jirku. ,, Jsi v pohodě? "

,, Až na to, že jsem si málem přičůrnul do kalhot tak jo." obličej měl zabořený v dlaních.  Začal se uchechtávat. Málem jsem zapomněla na to, proč jsem přišla.

,, V lednici nic není. Neobjednáme čínu?"

,, Dobře. Dohrajem to a jdu tam zavolat." souhlasil.

Tak co říkáte na dnešní kapitolu? :3 Zase trošku kratší,  ale jsem na horách a tak nemám moc času:/ Byla bych moc ráda za každý komentář ♥ Jinak jsem strašně moc ráda za ohlasy k předchozímu dílu ♥