Život s Youtuberem [ Jirka Král, VADAK]

13.- Vášnivá noc

,, Tak objednal jsi to jídlo?' houkla jsem a vydala se směrem zpět k ložnici, kde se nacházel.

,, Jasně, jasně. Jen tady něco dodělám. Musím nahodit zpět mé internetové stránky. Gejmr vyhypoval lidi na streamu. No.. a teď se to tu snažím opravit.'' povzdychl si.

Zasmála jsem se . ,,Raději to objednám já. Jinak by jsme tu umřeli hlady''

,, Dobře. Prosím objednej mi to, co vždycky.'' mrknul a dále se věnoval počítači.

Došla jsem do obývacího pokoje a začala hledat mobil. ,, Kde by jen mohl být? Nikol přemýšlej.  Kde jsi ho viděla naposledy?" šeptla jsem si. Ha. Ano, jistě.  Na prádelníku. Proč jsem jen tak sklerotická? Vydala jsem se k prádelníku. Byl tam. Vzala jsem ho do ruky a začala zdravou rukou vyťukávat telefoní číslo na zdejší čínskou restauraci.

,,Vyčkejte prosím. Volaný účastník právě hovoří. Za chvíli budete spojeni. One moment please..." zazněl jen vzuk operátora. Kašlu na to. Ukončila jsem hovor a mobil položila na stůl. Najednou jsem ucítila něčí paže, které se mi začaly ovíjet kolem boků. Usmála jsem se a otočila se.

,, Máme večer jenom pro sebe." šeptnul mi do ucha a začal mě líbat na krku. Zavzdychla jsem a dala mu ruce kolem ramen. Sundal mi tričko.Cítila jsem motýlky v podbřišku. Vášeň se mi rozlévala až do konečků prstů. Nevím jak, ale najednou jsme se ocitli v kuchyni. Projel mnou adrenalin. Jirka mi rukou sjel na bok a poté na stehno. Začal mě líbat na ústa. Polibky jsem mu oplácela a skousla ret. Posadil mě na kuchyňskou linku. Rukou jsem mu prohrabovala vlasy. Začal mi hladit záda a rozepínat podprsenku..

______

Probudila jsem se v jeho objetí. Nikdy mi nebylo tak dobře. Cítila jsem tlukot jeho srdce a slyšela pravidelné nádechy a výdechy. Co může být lepším začátkem dne než probuzení v objetí své milované polovičky? Vytáhla jsem svůj mobil zpod polštáře a podívala se na čas. 8:14. Mám takový pocit, že jsme zaspali.. Opatrně jsem se převalila na druhý bok a následovně si sedla.

Pohladila jsem Jirku po vlasech. ,, Jirko, vstávej. Zaspali jsme."

Zamžoural do světla a zívnul. ,, Ehhh. Kolik je?"

,, Přesně 8:15. Za chvíli začíná ta akce a my se tu ještě válíme" Promnula jsem si oči a hodila na sebe spodní prádlo, které se válelo na zemi. ,, Vůbec nevím, co si vzít na sebe."

,, To nech na mně" vstal a začal se přehrabovat ve skříni. Vytáhnul a následovně rozložil dámské červené tričko s potiskem jeho loga. ,, Tak co? Líbí?" mrknul a hodil ho po mně.

Kupodivu jsem ho chytila a začala si ho s otevřenou pusou prohlížet. ,, To nemá chybu! Děkuju!"

_____

Stála jsem u kuchyňské linky a snažila se nakrájet levou rukou zeleninu. Docela hardcore.

,, Nikol, neblbni. Já to udělám." nabídl se.

Zaťala jsem zuby a otočila se na něj. ,, Milej, zlatej. To, že mám sádru neznamená, že jsem neschopná."

,, Oukej. Tak si to dodělej. Jen se s tebou nechci hádat" usmál se a políbil mě na čelo. Začal mi zvonit mobil. Zvedla jsem ho.

,,Ano?"

,,Čau. Jak jste na tom?" zeptal se až moc povědomý hlas. Dala jsem hovor na reproduktor.

,, Ahoj. Právě připravuju snídani. Co ty?"

,, Teprve snídáte?" vyhrkl Honza.

,, Neřekla jsem, že snídáme. Řekla jsem, že připravuju snídani."

,,Vždyť je to jedno. Prosím tě, neslovíčkař. Víš jak to nesnáším." zasmál se. ,, Máš tam Jiřku? Potřebuju s ním probrat program."

,, Ano. Pan Jiří je zde. Co si přejete?" řekl Jirka ženským tónem a začal se smát.

,, Imitace ti moc nejde." snažil se Ment promluvit v záchvatu smíchu. Začala jsem opět sekat zeleninu. ,, Hele ohledně toho programu. Máme tam vymezený čas od 14:00 do 15:00. Co budem dělat?  Vůbec nic mě nenapadá.."

,, Mě taky ne. Co starou známou klasiku - zahrajem Minecraft?" navrhnul Jiří.

,, Hele to by šlo. Budu muset končit. Jede mi bus. Tak za půl hoďky bych mohl být u vás. Zatím." řekl volající a ukončil hovor.

,, Houkni na mně až bude jídlo hotový. Jdu sbalit nějaký věci s sebou" prohodil a zmizel v ložnici.

Hodila jsem zeleninu společně s vejcem na pánev a začala směs promíchávat. Po chvilce byla snídaně hotová a připravená k podávání.

_____

,, Máš všechno? Vstupenky, kartičky?" zeptala jsem se po společné snídani

,, Jaký kartičky?" odvětil s nadzvyhnutým obočím.

Hodila jsem na něj svůj pohled ála to snad nemyslíš vážně? ,, Na kámen, nůžky, papír? Že by?"

Zasmál se. ,, Ajó. Díky. Právě na ty jsem zapomněl." a zmizel v ložnici. Zazněl zvonek.

,, MenT je tady." řekla jsem a šla otevřít.