24.

270 13 0
                                    

,,Takže si myslíš že tyhle šaty jsou hezčí?" Zeptala jsem se Sally, když jsme byli společné nakupovat. Během těch pár dnů jsme se začali hodně bavit.

,,Jo,myslím že Trevorovi by se mohli líbit. Je to takový jeho styl co jsem pochytila." Přikývla. Jednoduše o co šlo, Trevor s Lukášem nás dvě pozvali na společnou večeři až se vrátí z tripu a já budu mít po zkouškách, které mě čekali za dva dny. A vůči tomu že můj šatník neobsahoval nic společenského, teda až na jedny šaty co jsem měla na Jackově a Quinnově draftu, musela jsem si jít něco koupit. A Salla se v tomhle směru vyznala.

,,On má styl? Za tu dobu co ho znám pokaždé chodí jinak oblečený."

,,To je pravda." Zasmála se společně semnou. Tohle byla asi nejvolnější chvilka víkendu, od té doby jsem do sebe mordovala učení. Proč jsem si vybrala zrovna jazyky a medicínu? Dobře to první zaměření se dá zvládnout v pohodě, ale důkladný rozbor těla, když nevíš na co se tě zeptají je o dost horší.

Tak připravovala jsem se pilně, snad nikdy jsem se tak naučila,proto ten můj stres byl zbytečný. Přeci jenom nejsem tak hloupá.

K tomu na mě čekal před školou Trevor. Mile mě tím překvapil, což on dělá rád.

,,Gratuluji, zvládla jsi to. Mám z tebe radost." Obejmul mě. No zrovna před školou když většina odchází mě objímat nevím jak působí na ostatní, i když mě to vůbec nevadilo.

,,Zkoušky jsou rarita,to až budu za dva roky budu končit, to budu teprve něco slavit."

,,Ještě že já už tohle všechno mám za sebou, teda nemám, já se do toho ani nepustil." Oddychl si a vyjeli jsme domů.

,,Hele Trevore kdyžtak promiň že se teď ptám,ale vy za pár dní zase zmizíte a já nevím zda tu budu až se vrátíte, protože letím na měsíc domů." Sklopila jsem pohled.

,,Jo to je pravda a pokud vím, ty odlítáš za Jackem za deset dní že? A pak společně domů za rodiči." Naznal.

,,Jojo,přesně tak a já tě nechci nevidět takovou dobu." Zesmutnila jsem.

,,Na olympiádu neletím, poletím domů a pak se rýsuje taková menší návštěva..."

,,U nás? Že jo? Když to říkáš takhle poznám to." Přerušila jsem ho.

,,Jakoby jo... Přiletí možná Cole,Alex a Norrisovi." Prozradil mi.

,,Jeeej!" Vykřikla jsem.

,,I když ani ne, budeme muset hrát to naše divadlo a chudák Cole bude muset taky." Sklidnila jsem se.

,,Dojdu koupit kamery, abychom si to nahráli a až se vrátíme dojedu jim to dát do Hollywoodu, připrav se na toho Oscara co ti slibuju."

,,Dobře, mám dvoje šaty, jedny z nich si vezmu zítra večer a ty druhý jsou moje draftová klasika. Nevím jestli jsi mě tam viděl,možná někde v davu." Usmála jsem se.

,,Jo při vstupu do arény, ale moc jsem tě nevnímal,to až o ten rok dýl. Avšak vím jaké jsi měla šaty, Ty vaše fotky jsou na internetu,takže tu tvoji třpitovou fialovou se žlutou nelze zapomenout." Smál se.

,,No co, můj vkus byl vždycky jinde a já na tyhle extravagantní věci stejně nejsem, nejlepší jsou šedý kraťasy a ty volný trička co nosím doma. Všechno levný a nic drahého, nejsem nějaká modelka na to abych chodila doma v róbách za tisíce." Zamumlala jsem.

,,A přesně to na tobě mám tak rád, Nejsi jako ostatní holky. Jako nikoho nechci urážet jo, teďka nemluvím třeba vůbec o Salle,ale někteří hokejisti si prostě najdou jen 30 kilovou nádheru do postele. To třeba já vůbec nechápu." Pohodil rukama, ještě že jsme stáli na semaforu.

,,Mluvíš o Jackovi? Ten takovýhle výběry dřív měl, než jsem mu do toho začala kecat a promluvila mu do duše. Chápu že se každému líbí něco jiného, to respektuji, akorát když potkáš dvou metrovýho stokilovýho obránce a vedle něj metršedesát malou vyzáblou blondýnu, pomyslím si svoje."

,,Amélie Hughesová, vztahová poradkyně, co že se učíš za jazyky?" Zeptal se.

,,Španělštinu,Francouzštinu,Čínštinu, druhým rokem Ruštinu a jako doktor samozřejmě Latinu."

,,Výborně, takže budeš vztahová poradkyně pro lidi mluvící těmito jazyky." Naplánoval mi to.

,,Ty jsi ťulpas." Zasmála jsem se. Důvtip našemu vztahu nechyběl, vážně jsme si rozuměli po všech stránkách a měli jsme totožný smysl pro humor, k tomu oba stejní blbci když to takhle řeknu.

Proto jsme si tak sedli,i Salla to poznala, protože vážně na tu večeři šel Trevor tak jak si ona myslela, spíše hezky ladil k mým tmavým šatům. Oba dva jsme byli tmavě modří, za to ona s Dostym byli bílí. Protiklady...

,,Vaše první rande co?" Mrkl po nás Dosty u stolu,když nám přinesli jídelák. Naštěstí kluci nevybrali tak nóbl restauraci,ale zároveň to teda nebylo nic levného to taky ne,přesto jsem se tu cítila příjemně.

,,Jojo,dá se to tak nazvat, pokud nebudeme brát v potaz tu jednu večeři, kdy jsme udělali tu naši dohodu." Přikývl Trevor.

,,Tak to si to musíme pěkně užít, navíc se teď dlouho neuvidíte, když mi po zápasu Tampou letíme pryč a ty pak taky letíš pryč."

,,Přesně tak. Takže vám to musíme udělat co nejhezčí." Uznala Salla.

A doopravdy, to že jsme byli ve čtyřech mi vůbec nevadilo, ba naopak byla sranda. Na žádnou romantiku tak nedošlo, což se dalo očekávat, když na to nikdo z nás není. To až doma se to trošku zvrtlo,akorát to už jsme byli jen já a Trevor. A dneska už nás žádný z bych skvělých sourozenců nevyrušil.

tough matchWhere stories live. Discover now