tough match

8.

Samozřejmě by to nebyl Jack aby Trevorovi nevynadal za tu "hádku" a neřešil dále to co se mezi mnou a Trevorem vlastně ani nikdy nestalo.

Začínal se z toho vážně rýsovat super film, a tohle všechno byl jen jeho začátek.

,,Čauky Trevore, tak co jsi připraven?" Přišla jsem v sobotu ráno před dům kde on čekal už s raketou v ruce.

,,Na co? Si myslíš že já to jako neumím? A i kdybych na tom nebyl lépe jak ty, horší jak ty konverzace s tvým milovaným bratrem to nebude." Pousmál se.

,,Jo to vím. Víš kolik práce mi dalo během deseti sekund vymyslet proč jsme se pohádali?"

,,To nevím,ale když mi o půl jedné v noci psal, vůbec jsem nevěděl která bije a ty jsi odepsala až ráno co jsis vymyslela. Moc jsi mi v tom nepomohla." Ždouchl do mě.

,,Promiň,akorát mi to nedošlo že ti hnedka bude psát. Hlavně nechápu proč to ten vořech řešil celou noc a další den." Pokrčila jsem rameny.

,,Protože to je Vaše Hughes family a jste úplně postižení."

,,Ty hele. Jako já o tvých sourozencích třeba ani nikdy nepromluvila a ty máš neustále nějaké narážky na Jacka,i když pravda občas si začnu sama." Protestovala jsem.

,,Ty víš že mám sourozence jo?" Divil se.

,,Jo? Nejsem blbá,máš sestru Avu a bráchu Griffina. A na instagramu jsem viděla i ty vaše psíky." Usmála jsem se.

,,Jo to mám, tak pravda že se dá vše strašně lehce zjistit. Však ty to asi znáš, slavní bráchové a ty takovej ocas do čtveřice."

,,Jak jsi mě to nazval?" Podívala jsem se na něj vražedným pohledem.

,,Nijak,řekl jsem první věc co mě napadla. To oba děláme poměrně často. Ale nemyslel jsem to špatně,jen všichni tři jsou úspěšnější jak ty." Začal vysvětlovat.

,,Jo to máš pravdu. A upřímně, je mi to jedno. Za to ty jsi doma ta hvězda co?"

,,Už tomu tak bude,akorát u nás doma to není jak u vás, takže porovnávat to radši nebudeme. Lépe,konec diskuze." Rozhodl.

,,Jo to bude nejlepší,protože stejně už jsme u haly." Naznala jsem.

,,Počkej,ale já myslel že půjdeme jinam a ne sem,vždyť tohle je soukromé." Nechápal.

,,A koho si myslíš že to je? Naši federace a jezdí sem trénovat ti lepší tenisti z okolí, kterých je tu asi deset a mezi nimi jsem i já." Usmála jsem se pyšně.

,,A jako jim vadit nebude když tam vytáhneš mě? Nějakýho hokejistu?"

,,Prosím tě už buď sticha a pojď." Zatáhla jsem ho za ruku a vešla dovnitř.

,,Ahojky Meli, můžu klíče od trojky?" Přišla jsem za naši milou recepční nebo jak to nazvat.

,,Samozřejmě. Ses tu taky objevila po dlouhé době, a zrovna s...,no... na." Mrkla po mě a očima poukázala na Trevora, který si prohlížel okolí.

,,Byla jsem tu minulý týden,jen to tu byl Joe za tebe. A mimochodem,s tímhle šaškem nic nemám." Naklonila jsem se k ní a tu druhou větu potichu zašeptala.

Mezitím co my dva jsme odcházeli, Mel se na nás prazvláštně usmívala. Jestli myslí na to na co myslí, tak ať se jde vycpat, já ji to řekla jasně.

,,Kolik tu máte kurtů?" Zeptal se Trevor v šatně,které byli teda propojené,ale naštěstí jsme oba dva přišli oblečení na hru už z domova.

,,Tři,ono to stačí,hlavně jsou všechny odděleny stěnou,takže když bude někdo vedle ani o tom nebudeme vědět. Soukromí tady je dostatečné."

,,Tak to máte hodně dobrý." Přikývl a o pár sekund později už jsme spolu válčili.
Ze začátku jsme si teda jen tak plácali abychom se rozehráli,avšak pak to začala být bitva.

Převážně pro Trevora. Chudákovi jsem nedávala moc šancí. Neříkal náhodou že to umí? Jako hrál lépe než moji tři bráchové,to jo,ale stále mi nestačil a to jsem se ani nesnažila.

,,Vy slečno neúnavná,nechcete přestávku? Už máme za sebou tři sety." Poprosil asi po hodině co jsme na těch kurtech byli.

,,My už hráli? Nevypadalo to tak. Akorát když se na tebe podívám,vážně vypadáš unaveně." Zasmála jsem se.

,,Hele nech toho laskavě nebo tě vytáhnu hrát hokej a to se budu smát já." Sedl si na lavičku a ihned šáhl po pití.

,,Zapomněl si snad z jaké rodiny pocházím? Někdy mě na ně vem, teda až nebude takhle rozjetá sezóna,nebo až budeš mít volněji. Už teď ti zasahuji do tréninkového plánu."

,,Ani ne... Jako tohle plácáníčko jak ty to vidíš je těžké jak normální trenink. Teda jestli to vydržím ještě hodinu."

,,Tak to tady neseďme a pojď." Zatáhla jsem ho zpět na kurt a začala druhá polovina našeho boje. Ze začátku mi Trevor začal stíhat, akorát čím déle jsme hráli,tím více byl unavený.

,,Dobře Am,konec! Už to nedávám." Vykřikl, když jsme už ani nepočítali skóre a pouze hráli.

,,Docela dlouho jsi vydržel." Pochválila jsem ho.

,,Jo děkuju." Ukázal palec nahoru.

,,Kdyby jsi semnou hrál každý den, beztak by si tě vzali do národního výběru a rázem by jsi byl lepší jak Nadal či Djokovič." Poplácala jsem ho po rameni.

,,Tak to teda ne! Už teď mi stačí hrát NHL a navíc,ty trénuješ každý den?"

,,Ne." Uchychtla jsem se.

,,Tak to je vyřešený a navíc Jack furt mele něco o tom že budeš končit či co."

,,Jo, ale tak to řešit úplně nechci. To je pouze má osobní věc a je to hodně složité." Špitla jsem.

,,Dobře,budu to respektovat. Ty ze mě taky nic netaháš." Pousmál se.

,,Děkuju, ono se to možná dozvíš jestli budeš v kontaktu s mým bráchou a mnou."

,,To si piš že ano. Teda pokud mě nebudeš tahat častěji sem na kurty, to bych brzo umřel." Zamumlal.

,,Ty seš kokos." Zasmála jsem se mu.