tough match

1.

Začátek srpna 2021

„Mám na tebe takovou otázku ségra." Začal Jack, když jsme večer leželi spolu u filmu a můj a zároveň možná i jeho odlet zpět na naše pracoviště se blížil. Byli jsme už celkem zvyklí se každý rok loučit v půlce srpna, akorát za ten rok co jsem byla doma, i když v lednu jsem odletěla zpět do Anaheimu a v květnu se vrátila, stejně jako kluci, tak jsem se s Jackem strašně zblížila.

„Jakou?" Čekala jsem co z něj vyleze a film stopla.

„Kdy odlétáš do toho Anaheimu? Já bych to jen rád věděl." Zeptal se přesně na to co jsem čekala.

„Jackie bude to přesně 13., pět dní po konci olympiády. Začínají nám turnaje a já už na žádném od května nebyla co jsem ztratila možnost hrát na French Open a Wimbledonu. Už teď jsem vzala kvalifikaci o US Open a byla radši s vámi. Taky se musím domluvit s federací a když nedostanu šanci do Australien Open na okruhu WTA a budu furt v tom záložním týmu tak skončím. " Objasnila jsem mu.

,,Počkej to jako vážně? Ty chceš skončit s tenisem?" Zalekl se. Do teď jsem to nikomu neřekla, i když už jsem takovouhle myšlenku měla v hlavě docela dlouho.

,,Ano Jacku. Nemá cenu dál pokračovat když nemám výsledky,spíše nemám šance je mít."

,,A to jako zůstaneš v Anaheimu na škole nebo půjdeš jinam?" Zajímal se.

,,Zůstanu tam,vždyť už jdu do třetího ročníku a mít titul magistra se mi vyplatí. A školu či ubytování budu platit z brigád, třeba si nějakou najdu." Pokrčila jsem rameny.

,,Ty to máš dobře promyšlené, jak dlouho o tom přemýšlím a kdo to vůbec  ví?"

,,Napadlo mě to když jsem odlétala za vámi a ty jsi první komu jsem to sdělila samozřejmě." Pousmála jsem se.

,,Ahaa... A necháme si to zatím pro sebe že? Rodiče by z toho neměli asi teďka radost." Zamumlal.

,,Těm to řeknu až to bude všechno jasné, takže možná až v lednu." Uchychtla jsem se.

,,Jo a kdyby jsi vážně skončila mohla by jsi být více s námi, to by bylo super." Začal si uvědomovat pozitiva.

,,To asi jo. Ale už pusť ten filmík, tohle budeme řešit až to bude oficiální." Přerušila jsem ho a zpět se zakoukala do noťasu.

Od téhle doby byl Jack docela zaražený, i když za těch devět dní než jsem odletěla se celkem srovnal. Za to mě čekal po delší odmlce návrat k tenisu a v září i do školy.

Pro mě to mělo být i náročnější, už jsem neměla trénovat jen v Anaheimu, nýbrž v San Diegu a znamenalo to i skoro každodenní přejíždění mezi těmito dvěma městy.

Konec září 2021

,,Tak co ségra, jak bylo na výletě v Phoenixu? Docela si tam válela, tvůj  druhý vyhraný turnaj z pěti od tý doby co jsi odletěla." Přijala jsem okolo sedmé večer videohovor od Jacka s Lukem.

,,Jo takový výletíček to byl, úplná pohodička. Další americký titul,čekám kdy mě pozvou do Evropy,ale podle toho co říkala trenérka tak čekám marně." Zabrblala jsem.

,,Hele oni jsou vážně blbí, avšak určitě šanci dostaneš i ve světě." Uklidňoval  mě Jack.

,,To nevím, ale co vy. Jak se máš Jackie ty  na tom kempu a Luku co ty a univerzita. Od vás toho moc nevím, moc jste mi toho za poslední měsíc nenapsali." Chtěla jsem vědět i něco od nich.

,,Jo,ale to že jsi mi pomáhala se Španělštinou a matematikou před pěti dny se nepočítá? Strávila jsi semnou celý večer a nekoncentrovala se tak plně na turnaj." Zasmál se Luke.

,,No tak o tobě vím, tak Jack by nám mohl povědět jak se má. A vůbec, proč tu není Quiny?" Zeptala jsem se jich, protože s ním jsem se nebavila teď ani trošku. Měl toho před nadcházející sezónou hodně.

,,Mají ve Vancouveru časový posun a mají teď trénink, kdybychom na něj  čekali nemůžu volat já, s TYem musíme jít spát." Objasnil mi Jack.

,,A u mě se tak nic moc neděje. Sice se nová sezona blíží strašně rychle, ale já vím že bude dobrá, jen škoda Luka, taky jsi mohl přijít už tenhle rok." Pokrčoval.

,,A nemáš nějaké drby nebo něco co by jsi mi mohl sdělit. Když už si voláme mohl by jsi mi toho říct více." Popohnala jsem ho.

,,Drby? Máme akorát nové hráče v týmu, třeba Hamilton je hodně v pohodě a je s ním sranda. Je dobře že  ho vzali k nám z tý Caroliny. Ale jinak jsme stále skoro stejný tým mladíků jak nás nazývají v médiích. Ale my jim to ukážeme v téhle sezóně." Řekl sebevědomě.

,,Už se těším."

,,A kolik turnajů ti zbývá do konce sezóny?" Zajímal se Luke.

,,Mě už akorát tři a chtěla bych ještě jeden titul. Akorát místo toho abych měla následně volno mě čeká škola a na Vánoce to domů nemá cenu letět, však ono to je vlastně jako dřív. Akorát jak to tady opustila minulý rok Federica jsem tu sama. A navíc je to byt federace, takže nevím jak dlouho tu budu, možná si budu muset něco najít."

,,Proč? To jako s tenisem končíš nebo to budou přestavovat?" Nechápal Luk a to mi moc nedošlo.

,,Nech to být, Jack to chápe." Mávla jsem nad tím rukou.

,,Chtělo by to aby sis tam našla kamarády nebo konečně kluka." Zazubil se Jack.

,,A kde je mám asi vzít? A mimochodem, jen kdyby se na mě nějaký kluk dotkl, Ty přiletíš, dáš mu vyloženě přes hubu a zase odletíš." Poznamenala jsem.

,,To je pravda." Přikývla Luke.

,,Ale kamarády pro tebe bych našel. Třeba pár kilometrů od tebe je Trevor a s ním ten Kanaďan Jamie. Jsou v tvém a mém věku." Začal.

,,To myslíš vážně?" Povytáhla jsem obočí.

,,Nebo v LA je Alex a v San Diegu by se taky někdo našel."

,,Jacku! Hokejisty si strč někam." Vykřikla jsem a hovor pro jistotu a svůj klid ukončila. Ještě by Jack někomu psal ať se semnou seznámí a to já vážně nepotřebovala.

Vůbec né teďka.