trevorzegras
Hele jsou v pohodě? Neotravují
tě nebo něco?
Psal mi po jednom jediném dni co u mě Loui s Missy byli a on doletěl do Washingtonu.
am.hughes
Sakra zase tak neschopná
nejsem. Navíc ti dva jsou snad
největší andílci co jsem kdy
viděla. Uvidíme co udělají
až zmizim do školy.
trevorzegras
Jestli budeš ještě žít ve středu
si zavoláme.
am.hughes
Bože ty jsi strašpytel.
trevorzegras
Ne,jen jsou to moji psi a vím
čeho jsou schopní.
am.hughes
To já zatím ne, ale snad
nejsou po tobě;)
trevorzegras
Seš mooc vtipná...
Jako nechápala jsem moc proč se tak bál, Dobře vím že ono dát zrovna mě na hlídání dva psy,když jsme doma nikdy psa neměli,ale babička teda jo, musí být dost odvážný, ale trochu té důvěry by mohl snad mít.
Po tom co mi psal jsem se začínala trochu obávat aby doma neudělali bordel,avšak to se naštěstí nestalo. I po tom celém dni byl byt stejnej. Až mě to překvapilo,když oba dva leželi na gauči a spali.
Jo ti dva mají podobnou povahu jako já. Akorát jen aby se neřeklo musela jsem je vytáhnout na chvilku ven na procházku. A jen jak jsem vzala vodítko, byli stejně jako včera večer nastartovaní k odchodu.
Tak to je většina psů takováhle, za to třeba do teď jsem neviděla psa co by vydržel tři hodiny koukat na televizi. Mezitím co já sledovala zápas Ducks,oni si v klidu spali vedle mě. Asi byli zvyklí z domova.
A nejen že takto vydrželi tento zápas,stejně to bylo i když jsem to přepla na další dvě třetiny Canuks s LA. Jo tak to mi určitě nebude dělat problém se o ně starat dál,už to říkám oficiálně.
Navíc to byli skvělý společníci na povídání a když jsem přišla ze školy tak i na nadávání. Tyhle dva jsem mohla nazvat taktéž svými kamarády kdyby se mě Jack ptal,což se teda přestal ptát,ale to především kvůli tomu že jsme si akorát psali zprávy.
,,Tak co zvládáte to tam?" Zavolal mi jak jsme měli domluveno po těch třech dnech Trevor.
,,Ahoj Amélie,jak se máš? Samozřejmě to jde. Jéé, Čau Trevore. Jistě že to tu zvládáme, nemusíš se tak obávat." Udělala jsem takové malé divadélko.
,,Co to říkáš? Nerozuměl jsem ti,ale je super že to dáváš. Neudělali zatím nic? Nějakou škodu?" Staral se přesto dál.
,,Ne,vážně nic neudělali. I mě samotnou překvapuje jak jsou hodní. Koukají se semnou na hokej,na vycházkách celkem poslouchají a když jsem ve škole tak jsou úplně vzorní. Na to že mě do teď neznali, je to úžasné. Máte je asi dobře vychováné."
,,To si nemyslím. Naposledy když jsem byl doma a byl s nimi na vycházce utekl mi Loui za veverkou a já ho honil snad hodinu po parku a Missy s tou jsem moc zatím nebyl,ale oba dva jsou docela malý ještě, máš na ně asi nějaký dobrý vliv." Uchychtl se.
,,Tak to nevím,třeba když je Loui s Missy chová se vzorně aby se ukázal. A přitom ona je taková akční jak je mladší a ráda si hraje s těmi hračkami co jsi ji přinesl, hlavně ty tkaničky od bot jsou dobré."
,,Jo ty mi vzala za tu chvilku co byla u mě. Proto je tobě nekrade,ale až si tyhle rozkouše bude chtít tvoje,to je podle mě naprosto jasné." Naznal.
,,Si koupím nový. A víš jako kdo se chovají ti dva?.. Jako mi dva, Ty chceš být taky předemnou vzorný a nedělat takové blbiny, za to já si jedu svoje." Pousmála jsem se.
,,Si jako myslíš že jsem jiný když nejsem s tebou?" Povytáhl obočí.
,,Nemyslím,vím. Už jsem ti to říkala několikrát že tě od bráchů znám mnohem lépe než si myslíš. Kdybych tě neměla prolistovanýho jak encyklopedii tak se s tebou nebavím."
,,Si zase jednou řekla něco chytrého." Zasmál se mi.
,,Je to pravda. Však to je jedno, nechceš spíš to tvoje zvěřstvo vidět? Než řešit nás dva?" Změnila jsem téma, zavolala ty dva jak jsem se jim naučila říkat andílky a ačkoliv vůbec možná nevěděli kde je Trevor,stačil jim slyšet ten jeho hlas a byli spokojení.
Asi jako já. Než jsme ukončili hovor Trevor mi připomněl že zda to všichni přežijeme platí to co slíbil. Jo to by bylo fajn, protože vysvětlovat Jackovi moji situaci jen s tím když nechápal proč jsem dvě hodiny aktivní a neodepisuju mu je dost vyřizující.
A kdybych mu řekla že od ledna nemám kde bydlet, poslal by pro mě osobní letadlo k němu a o hodinu déle už bych měla všechno zařízené , včetně nějaké té práce u Devils. Tolik jsem riskovat neplánovala.
Proto bylo jistější mu odpovídat na každou zprávu než se s nim dohadovat přes videohovory jak on má rád, to jsem naopak já nesnášela. Ještě by ten stalker zjistil že mám doma dva psy a to by tím letadlem přiletěl on a do pěti minut by byl u mě a do deseti u Trevora.
ČTEŠ
tough match
Fanfiction,,Víš že nás Jack zabije až tohle zjistí?" Špitla jsem a opřela si své čelo o jeho. ,,To mi je jedno, už nikdy nechci být s nikým jiným než s tebou." Spojil naše rty. . . . čtyři sourozenci, z toho tři kluci známí hokejisté a čtvrtá teniska, která s...
