26. červenec 1538

5.3K 343 20
                                    

Lavonde bylo chladné a deštivé místo, a to i na poměry západu. Ač někdy přes den slunce snažně vysvitalo za mraky, noční chlad nepříjemně zalézal pod kůži, což bylo ještě navíc umocněno nepříliš přívětivými podmínkami válečného tábora.

Anne si však nemohla pomoci, i když komukoli jinému by tato dvě místa nemohla připadat více odlišná, přesto přese všechno jí zdejší prostředí nepříjemně připomínalo dvůr. Kamkoli se pohnula, všude bylo spoustu zvědavých pohledů a o osobním prostoru také nemohla být řeč. Vlastně, pokud nepočítala počasí, jediným větším rozdílem, který ona shledala mezi dvorem a válečným ležením, se ukázalo být nervózní očekávání bitvy.

Nyní, se sirem Richardem v patách, měla Anne namířeno hlavní tepnou válečného tábora. Chvátala, zbývalo jen pár minut do další porady v hlavním stanu a ona se až příliš zdržela oblékáním. Nikterak jí nepomáhal ani fakt, že cesta, rozbředlá neustálým provozem, byla zabahněná a plná děr a louží. Jedna taková louže se právě objevila před ní a než aby skočila pod kola protijedoucího vozu, Anne byla nucena na poslední chvíli popadnout sukni svého šatu a doslova ji přeskočit. Povzdechla si, když jí přitom z účesu vyklouzl pramen vlasů a ona jej musela zastrčit za ucho, zatímco vytrvale pokračovala vpřed.

Kéž by zde byla Katherine, povzdechla si na okamžik. To bych se potom nemusela obávat, že se můj účes rozpadne během první půlhodiny. Ihned ale sama sobě za tu myšlenku vyhubovala. Bylo lépe, když zde její přítelkyně nebyla.

Anne neochvějně trvala na tom, aby jí doprovázelo co možná nejméně služebnictva. Ačkoli by s ní správně, jakožto s vysoce postavenou dámou, měl cestovat i náležitě početný doprovod, válečný tábor rozhodně nebylo místo, kde by se Anne chystala dodržovat tuto konvenci. Vždyť ani ona sama zde správně neměla být, šlechtičny do válečných ležení v žádném případě nepatřily. K dispozici tak měla pouze jedinou komornou, jednu z těch, jež jí věrně sloužily i během její nemoci. Dívčina se naneštěstí příliš nevyznala ve splétání kadeří a to se projevilo právě v tuto chvíli.

Avšak nelitovala. Ne, pokud toto rozhodnutí znamenalo, že tím udrží většinu Farewoodského personálu, ale hlavně Katherine, mimo nebezpečí bitvy.

Ze zasedání královské Tajné rady v Cavelshire se Anne vrátila před více než měsícem, znavená dlouhou cestou, s obavami, ale hlavně psychicky naprosto na dně. Mohla jenom děkovat štěstěně, že se lord Thomas rozhodl ji nazpět na Farewood nedoprovázet, neboť údajně potřeboval vyřídit ještě několik záležitostí na jihu. Když tedy Anne dorazila, tak stejně jako při jejímu odjezdu ji na nádvoří vyhlížely Katherine a lady Margaret, obě se starostí v očích. Sotva Anne sesedla z Nika, už stály vedle ní a odváděly ji dovnitř.

Jak snadné by bylo nechat se ukolébat tímto dočasným pocitem bezpečí, koneckonců, byla zpět doma a společnost jí dělaly její dvě drahé přítelkyně. Jenomže za tím vším číhalo vědomí, že je to možná úplně naposledy.

Nebylo pochyb, že obě ženy zaznamenaly, že s Anne není něco v pořádku, lady Margaret se to ale podle všeho rozhodla připsat vážnosti válečné situace v zemi. Katherine naproti tomu na tváři zůstávala otázka a sotva se za lady Margaret zavřely dveře ložnice, vyslovila ji nahlas.

„Takže to je pravda? Všechna ta šeptanda o vás a ..."

Anne tehdy mlčela. Dlouho jen hleděla na svou přítelkyni, nejistá, jak by měla znít odpověď.

...

„Více méně."

To stačilo, aby se Katherine již více nevyptávala a jenom Anne sevřela v náručí. Jako kdyby snad vycítila bolest, která lomcovala jejím srdcem a pomalu, ale jistě spalovala její bytí.

AnneKde žijí příběhy. Začni objevovat