3. listopad 1537

5.9K 351 0
                                    

Henry protočil oči. Nekonečný rozbor zahraniční politiky z úst lorda Gaverila jej pomalu, ale jistě začínal přivádět k šílenství.

,,Zprávy od salvicijského dvora hlásí, že zásahy našich privatýrů vůči jejich lodím neprošly bez povšimnutí. Podle tohoto listu král Felippe shromažďuje zdroje potřebné k sestavení armady."

Lord Yaylen, malý a kulatý muž usazený napravo od lorda Gaverila, zavrtěl hlavou. ,,Nepodložené, je to jediná zpráva tohoto typu, jež se nám ze Salvicie dostalo. Zbytek našich informátorů nic podobného nezaznamenal."

Když se poté lord Barner obrátil ke svému králi, Henry mu pokývnutím hlavy naznačil, že poslouchá. ,,Přestože se může jednat o pouhou zvěst, navrhuji, abychom zpřísnili námořní hlídky," vyslovil muž po jeho pravici.  ,,Také bychom měli varovat všechny naše informátory, aby si dávali pozor. Musíme být opatrní."

Henry přikývnul. ,,Máte pravdu," potvrdil líně slova svého nejbližšího poradce. ,,Zdvojnásobte počet hlídkových lodí. Hlavně však vyšlete posla k siru Erstovi. Jeho loď by právě měla kotvit v Richtendu, není-liž pravda?" pronesl, stále však znuděným tónem. ,,Vzkažte našemu hlavnímu privatýrovi, ať se na své další cestě rozhodně nevyhýbá salvicijským lodím." Henry viděl, jak lord Barner zděšeně otevřel ústa, aby něco namítnul, Henryho lenivě zdvižená ruka jej však zastavila. ,,Nesmíme se zaleknout planých výhružek toho slabocha Felippeho."

Periferním viděním zachytil, jak se lord Yaylen uklonil. ,,Pošlu tu zprávu ihned, pokud vaše Veličenstvo dovolí," přislíbil.

Henry přikývnul. ,,Jděte," pronesl a pak se opět obrátil k zbytku své rady. ,,Co dál, pánové?"

Lord Zerke povstal. ,,Dále jsme obdrželi list od lady Owariové. Naše hranice s Terdenem se každým dnem stává méně a méně bezpečnou. Navíc, v sousedním kraji, Lavonde prudce stoupá nespokojenost a to nejen rolníků. Lady žádá o vojenskou podporu, neboť prý hrozí, že se postupně celý Lavonde přidá na stranu Terdenu."

Lord Gaveril se hlasitě zasmál. ,,Drahá lady měla vždy bujnou fantazii," vyslovil poté.

Henry se téměř ušklíbnul. Gaveril byl sice vynikající stratég a generál, neměl však jedinou diplomatickou kost v těle. Vlastě, seděl v králově radě jen proto, že jeho hrabství bylo čtvrté největší v zemi.

,,Vezměte dva oddíly žoldnéřů a vytáhněte na západ. Zajistěte hranici, případně uklidněte lady Owariovou," rozhodl Henry nakonec. Nemusel se ani obracet, aby věděl, že lord Barner tentokrát souhlasně přikývnul.

Pohled lorda Gaverila zvážněl. ,,Jak si přejete, Milosti."

Henry si povzdechnul. ,,Ještě něco?" Tohle jednání se táhnulo už několik hodin a on, přestože jeho dvůr vyrazil na okružní cestu zemí, musel stále podstupovat tato muka v podobě diplomatických porad.

,,Jeho Veličenstvo, král Francois prý minulý týden vyjádřil dvou náklonnost vašemu případnému sňatku s nuvijskou princeznou Margot," pronesl lord Barner opatrným tónem.

Henry se okamžitě obrátil a vrhnul na svého nejvyššího rádce ledový pohled. ,,V žádném případě," procedil mezi zuby.

,,Země potřebuje dědice," namítnul lord Barner. Jako kdyby si ani nevšimnul chladu, který čišel z pohledu jeho krále.

,,A země ho také dostane. Ne však, pokud bych se měl oženit s princeznou Margot."

Lord Barner naklonil hlavu na stranu. ,,Je to jediné dítě krále Franciose a momentálně tedy dědička nuvijského trůnu."

Henry zůstal hledět na lorda Barnera. ,,Pokud nevíte, lorde, nuvijská královna je těhotná. Princezna tedy nejspíš už dlouho dědičkou nezůstane."

Jeho nejvyšší rádce se však podle všeho nehodlal vzdát tak snadno. ,,Stále by však byla skvělou partií. Nehledě na to, že nedávno dovršila sedmnáct let."

,,Slyšel jsem, že se dveře k jejímu loži netrhnou," ozval se od opačného konce stolu lord Zerke.

Místností se náhle rozlil tlumený šum, jak si šest lordů, kteří seděli u podlouhlého stolu, začalo najednou vyměňovat klepy z nuvijského dvora.

Lord Barner si odkašlal. ,,Pánové," pronesl směrem ke svým společníkům v radě. Pak opět pohlédl na Henryho. ,,Jsem si jist, že jde pouze o pomluvy. Princezna je podle všeho milá mladá dáma a pokud si vaše Veličenstvo bude přát, nechám poslat mistra Jaquelliho, aby pro vás namaloval její podobiznu."

Henry jeho návrh odmávnul. ,,Pošlete si koho chcete, obávám se však, že princeznina pověst bude značnou překážkou pro onen sňatek. Jistě chápete, že žádat Francoise, aby očistil pověst své dcery by byla nemyslitelná urážka." Nestál o žádnou nuvijskou princeznu, ať už byla její pověst jakákoli. Nestál o žádnou manželku a lord Zerke mu poskytnul přímo dokonalý argument, jak se vyvléci z dalšího dynastického sňatku, jenž pro něj lord Barner připravil.

,,I přesto sdělím mistru Jaquellimu, ať se připraví na cestu." odpověděl lord Barner. ,,Myslím, že sama podobizna by mohla být jakýmsi očištěním."

Henry si odfrknul. ,,Je to vše?" zeptal se nespokojeně potom. Než mu však kdokoli z nich stačil odpovědět, Henry se zvednul z vyřezávané židle v čele onoho dlouhého stolu. Jeho pohyb vyvolal náhlé zvedání a to Henrymu přece jen trochu zvednulo náladu. Nikdo nesměl zůstat sedět, pakliže král vstal. A přeze všechny překážky, které mu nakladli do cesty, byl to nakonec on, kdo o všem rozhodoval.

,,Pokud to je vše, rád bych si nyní vychutnal oběd. Slyšel jsem, že vaše panství je proslulé křepelkami." Adresoval ta slova lordu Zerkemu, na jehož panství, v Quivy, se právě nacházeli. Prošedivělý lord se uklonil. ,,Jak si jeho Veličenstvo ráčí přát."

Henry se ani nenamáhal odpovědět, vykročil z místnosti ven, na studenou chodbu. Po pár svižných krocích se však jeho pohled zastavil na postranní okenní tabuli, nebo spíše na tom, co se za ní nacházelo. Zámek lorda Zerkeho obklopoval rozsáhlý háj a nyní, jak se blížil podzim, bylo celé okolí zasypané barevným listím.

Ušklíbnul se. Byl to holý nerozum, vyrážet na okružní cestu po království v tomto počasí, kdy zima již klepala na dveře. Tedy, ne že by to Henryho zajímalo.

Byl na lovu. A jeho kořist tentokráte neměla uniknout.

AnneOù les histoires vivent. Découvrez maintenant