30. březen 1538

5K 322 21
                                    

„Kdy přišel tento list?"

Lady Nathalie zvedla oči od vyšívání na druhém konci místnosti a upřeně pohlédla na zapečený list v Anniných rukou. „Dnes, madam. Mám najít posla, který jej přinesl? Dozajista ještě bude na Farewoodu."

Anne beze slova zavrtěla hlavou a obrátila se zpět ke svému psacímu stolu, jenom aby si zaujatým výrazem prohlédla obyčejně žlutou voskovou pečeť. Uprostřed nepravidelného oválu byla vyražena galeona se třemi stěžni a pod ní rybí hlava.

Zvláštní.

Anne měla pocit, že již kdysi tento znak někde zahlédla, ačkoli to jistě nebylo v její korespondenci. Se zaujetím tedy zlomila pečeť a pohledem rovnou sklouzla na konec listu.

Váš oddaný služebník,

Hans Hermann.

Anne zamrkala. Hermann? Vždyť to byl přeci jeden z přátel lorda Jamese a potažmo i její, častý společník na jejich občasných nočních výletech do Darlow.

Anne přeskočila očima zpět na začátek listu a začetla se.

Vážený lorde Basole,

Poníženě padám před Vámi na kolena, neboť mi má nepříznivá situace nedovolí jinak a musím vás požádat o pomoc. Má obchodní společnost byla ještě do nedávna největším v zemi, jako zcela jistě víte. Avšak situace se poté drasticky změnila.

Anne běhal mráz po zádech, zatímco četla dále. Pokud je to, co uvádí pan Hermann, pravda ... Vzpomínala si, že naposledy, když se s lordem Jamesem a Katherine vypravila do Darlow, pan Hermann skutečně zmiňoval něco o přerušení obchodních styků se Salvicií. A přestože Anne píchlo u srdce, když si na tu noc a na své přátele vzpomněla, přinutila se potlačit svou zádumčivost a pokračovat ve čtení.

Jeho Veličenstvo, salvicijský krále Felipe II. dle všeho nařídil obchodní blokádu, v důsledku které má společnost ztratila více než šedesát procent příjmů. Navíc, Nuvijci takto získali v podstatě monopol na obchod se Salvicií a je nyní dvakráte tolik obtížné s nimi uzavřít jakoukoli dohodu.

Anne se kousla do rtu. Pokud to správně chápala, Salvicie se je z nějakých důvodů snažila odříznout od obchodu. Po zádech jí přeběhl mráz.

Obávám se, že stojíme na pokraji krachu, můj pane.

Dočetla i zbytek zprávy pana Hermanna, i tu část, kde prosil lorda Thomase o zapůjčení pěti tisíců zlatých, samozřejmě s obvyklým úrokem. Poté se natáhla pro čistý pergamen a začala psát. Jménem svého bratránka odepsala panu Hermannovi a přislíbila mu zapůjčení oné částky s polovičním úrokem, než on sám navrhoval, přestože se při tom musela ušklíbnout. Kdyby byla tato záležitost na lordu Thomasovi, Anne pochybovala, že by byl její bratránek vůbec schopen shromáždit čtvrtinu žádané částky, a i kdyby ano, řekl by si o mnohem větší úrok, než jaký byl v žádosti uveden.

„Nathalie?"

Dívka okamžitě zanechala vyšívaní a přispěchala ke své paní. „Ano, madam?"

Anne jí podala nezapečetěný list. „Odneste toto, prosím, siru Fredericovi. Ať si přečte mou odpověď a podle ní zašle zmíněný obnos na uvnitř uvedenou adresu."

Nathalie přikývla, jakmile se ale za ní zavřely dveře, Anne se nemohla zbavit pocitu, že si její nová společnice nezapečetěnou zprávu po cestě přečte. Při té představě stiskla nesouhlasně rty, pak ale pokračovala ve vyřizování korespondence na svém stole, až její pohled narazil na pečeť lady Owariové. Během chvíle rozlomila i ji a okamžitě se vrhla do čtení jejího listu.

AnneKde žijí příběhy. Začni objevovat