|chapter fourtyfour|

143 6 0
                                    

Pohled Rafea;

Dneska jsem se kupodivu vzbudil celkem brzo, měl jsem v plánu Mattie dneska někam vzít.

Po vstání z postele jsem sešel dolů, kde se k mému překvapení nenachází Ander. Myslím, že včera byl někde s Jessicou nebo dneska s ní někam jede, nevím, už mi to říkal ale bylo mi to tak nějak jedno.

Začal mi zvonit telefon a když jsem se podíval na to, kdo mi volá chtěl jsem mobil vyhodit z okna. Proč mi doprdele volá můj táta?! Co zase potřebuje?! Ač nerad, zvedl jsem to.

„Co chceš?" naštvaně jsem řekl do telefonu

„Potřebuju pomoct, něco převést na Bahamy" řekl, jakoby se nic nedělo

„Řekni si někomu jinýmu, já už s těmahle tvýma věcma nechci mít nic společného" opřel jsem se o futra dveří a snažil jsem se mobilem nehodit o zem.

„Rafe víš, že si jediný, který mi dokáže s tímhle pomoct, si v tom už zkušený a jde o něco, co nemůžu svěřit do ruky jen tak někomu"

„Ne, nechci s tím mít nic společného. Moje poslední slova, nepomůžu ti, už ne. Vždycky jsem dopadl špatně, když jsem ti pomáhal!" vzpomněl jsem si na všechno co se stalo

„Vždyť se ti nic moc nestalo"
Dělá si prdel?! To snad není možný, jak tohle může být můj otec. Je mi líto všech lidí, kteří ho znají.

„Postřelili mě kvůli tobě a ono se nic nestalo? Ne, nejdu do toho. Najdi si někoho jinýho a na mě se už neobracej"

„Fakt potřebuju tvojí pomoc" zdůraznil zoufale

„Ne" odmlčel jsem se na malou chvilku „musím jít" po těchto slovech jsem hovor položil a šel jsem si opláchnout obličej studenou vodou.

Díky tátovi mě postřelili a on jediný, co udělal bylo, že zdrhnul. Nechal mě tam postřelenýho. Kdyby tam nebyl můj bratranec Raek tak by už nejspíš bylo po mně.

Po tom, co jsem se uklidnil, jsem se podíval na hodiny na mobilu. Bylo něco kolem půl jedenácté. Řekl jsem si, že ještě tak hoďku počkám a potom Mattie napíšu. Šel jsem se osprchovat a obléknout. Jak znám Mattie vymyslí něco, kde se budu muset hýbat, takže kraťasy a tílko to dneska jistí.

Když jsem se připravil, tak jsem Mattie napsal zprávu a s jejím 'dobře' jsem mobil dal stranou. Šel jsem si ještě připravit nějaké věci. Bylo něco kolem půl jedné, když jsem si řekl, že vyrazím, protože Kie nebyla úplně blízko a Mattie jsem měl vyzvedávat v 1. Proto jsem vyšel z baráku, pak jsem nasedl na motorku a jel si pro Mattie.

Pohled Mattie;

Po včerejšku jsem se dost uklidnila. Začala jsem se zase bavit s partou, která mi hrozně chyběla. Ležela jsem v posteli, povídala si s Kie o různých blbostech. Když mi najednou cinknul mobil. Na mobilu se rozsvítila obrazovka kde byla zpráva od Rafea.

'Ahoj zlato, dneska si vymysli nějaký plán, v 1 tě vyzvednu' usmála jsem se a jednodušše mu odepsala 'dobře'.

Řekla jsem to Kie, která byla samozřejmě moc ráda. Přemýšlela jsem, co bych tak mohla vymyslet na dnešek. Rozhlédla jsem se po pokoji a ve skříni jsem viděla svoje basketbalové boty a míč.

Myslím, že jsem měla jasno. Koukla jsem se na hodiny bylo 12. Měla jsem krásnou hodinu na to, se připravit. Přemýšlela jsem, jak se obléknu. Nakonec to vyhráli kraťasy a Fabiovo volné tílko, které jsem si šikovně zastrčila do kraťasů. Kie mi s sebou zabalila pití a ještě nějaké jídlo.

I'm drowning, okay? [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat