I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter thirtythree|

Pohled Jess;

Mattie se mnou za celý den ne promluvila ani slovo. Neměla jsem tušení co mám dělat, nikdy na mě nebyla takhle dlouho naštvaná.

Celý den strávila s Kie u moře, a tak jsem aspoň mohla přemýšlet, co by jí tak mohlo zlepšit náladu a čím bych si to u ní mohla urovnat.

Jak jsem tak poslouchala text mé oblíbené písničky došlo mi, že jsem ještě Anderovi neřekla, že zítra brzo ráno odlétáme.

V kontaktech jsem si našla jeho číslo a vytáčela. Přtiskla jsem si mobil k uchu a hned uslyšela jeho příjemně chraplavý hlas.

,,Copak zlato?"

Roztekla jsem na nad oslovením zlato spojeným s jeho nádherným hlasem.

,,Potřebovala bych ti něco říct, můžeš na minutku přijet?" zeptala jsem se, když jsem se vrátila zpátky do reality

,,I na dvě, krásko." zavtipkoval a já se potichu zasmála
,,Ale zrovna jedu k Rafovi, psal, že je to důležitý. Tak si asi bude muset počkat." dodal

,,To nespěchá, já ti nikam neuteču." usmála jsem se

,,Vždyť víš, že ty máš přednost před kýmkoli." přerušil mě ,,za pět minut jsem u tebe." zavěsil

Znovu jsem se zasmála a mobil položila.

Do pěti minut mi opravdu napsal, že se čeká venku.

Vyšla jsem na verandu a hned Andera objala kolem krku.

,,Chybělas mi" zašeptal během objetí

,,Ty mně taky"

,,Tak o čem jsi se mnou chtěla mluvit?" sedl si vedle mě na schody a dal mi pramínek vlasů za ucho.

,,No víš, byli jsme tu s Mattie jen na prázdniny a už je konec srpna, takže se musíme vrátit zpátky do Francie.." řekla jsem polohlasem, aby nás vevnitř neslyšeli

Smutně zakýval hlavou.
,,Myslíš, že to s námi něco udělá?" kouknul na mě

,,Popravdě, já nevím. Bojím se vztahu a dálku, ale nedovolím, abych o tebe kvůli tomu přišla." odpověděla jsem mu odhodlaně

,,Zvládneme to spolu, zlato" dal mi pusu na čelo

Zachvěla jsem se a usmála se.

,,Kdy odlétáte?" zeptal se

,,Zítra ráno.." podívala jsem se na něj smutně

,,Z-zítra?" vykoktal překvapeně

Přikývla jsem a v očích se mi vynořili slzy.

,,A to mi říkáš až teď? Že mám posledních pár hodin s tebou?" zvedl mi hlavu

,,Já vím, měla jsem ti to říct dřív.." stekla mi slza, ale on mi jí hned setřel

,,Tak pojď, udělám z téhle noci tu nejlepší v tvým životě" mrknul na mě

Drkla jsem mu do ramene a protočila oči. Věděla jsem přesně tak tím míří a založila si ruce na prsou.

,,Takhle jsem to nemyslel" dodal hned co viděl můj výraz a s ušklebkem též protočil oči ,,neboj se, zaběhni si rychle pro plavky a pojď." podal mi ruku a zvedl mě ze schodů

Já jsem ještě rychle vešla do chaty a zbalila svoje nejoblíbenější plavky.

Odjeli jsme na motorce neznámo kam.