I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter thirtyfour|

Pohled Jess;

Doufala jsem, že aspoň v letadle se mnou Mattie konečně promluví.
Celou cestu mlčela. Drtila Kie ruku a obě brečeli.
Popravdě, taky jsem měla na krajíčku při pomyšlení na to, jak dlouho Andera neuvidím. Slíbil mi, že si budeme volat, co nejčastěji to půjde, ale já prostě nejsem člověk na vztahy na dálku.

Dorazili jsme k letišti, s Mattie jsme všechny silně objali. Mattie se chvíli zasekla u Kie. Já se dlouze loučila se Sarah.

,,Už teď mi chybíš.." zašeptala mi po objetí do ucha

,,Ty mně taky, Sarah.." smutně jsem na ní koukla ,,děkuju moc za všechno co jsi pro mě udělala, vážně." zvedla jsem oba koutky

,,To přece kámošky dělají. Budu tu pro tebe, ať už půjde o cokoliv." úsměv mi vrátila a dala mi vlnitý pramen hnědých vlasů za ucho

Naposled jsem si jí přitáhla k sobě.
Pak jsem udělala krok k Johnovi B.

,,Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsem tě zase našla, bráško." draly se mi do očí obrovské slzy

On si mě přitiskl k sobě a začal také brečet. Dal mi pusu na čelo a zhluboka se nadechl, aby zahnal slzy.

,,Přijedu za váma, co nejdřív to půjde. Slibuju." zachraptěl a usmál se

Pak už jsme vešli na palubu letadla jen já a Mattie.

Skoro celý let jsem prospala, protože jsem se od Andera vrátila asi ve čtyři ráno a hned v šest jsme jeli na letiště.

Když jsem se probudila, zbývaly nám dvě hodiny letu. Zvedla jsem se a Mattie mi uvolnila cestu. Odešla jsem na záchod, když jsem se vrátila Mattie se na mě ani nepodívala, jen posunula kolena na stranu, abych se mohla vrátit na své místo.

Doletěli jsme do Paříže, já si rozepla pás a čekala až si cestující kolem nás vezmou kufry, abychom mohli vylézt.

U východu nás přivítal Fabio.
Pomohl nám s kuframa do auta a odvezl domů. Já jsem nemohla přestat přemýšlet nad Anderem, zatímco Mattie všechno vypravovala Fabiovi.

Přijeli jsme k nám domů. Hodila jsem si kufry do pokoje a švihla sebou na ustlanou postel. Do tří minut jsem usla.

Pohled Fabia;

Po cestě domů mi Mattie, tak okrajové naznačila co se v Outer Banks dělo, s tím že mi to dopoví doma. Ihned jak jsme přijeli domů, Mattie si začala vybalovat, zatímco Jessica šla spát, něco se mezi nimi stalo.
Snad mi to Mattie všechno řekne.

Když si Mattie vybalila poslední kusy oblečení, což jsem poznal když hodila kufr do skříně zavolal jsem si jí k sobě.

„Mattie? Můžeš jít prosím zamnou?" křikl jsem na ní přes schody nahoru. Slyšel jsem jak cupitá zamnou dolů. Přišla zamnou do obýváku už převlečená do domácího, což jsou moje tepláky a moje mikina. Sedli jsme si společně na gauč. Mattie si mi lehla na nohy.

„Počítám, že chceš slyšet celý Outer Banks viď?" usmála se na mě, já jí začal hladit ve vlasech. Přikývl jsem na souhlas, Mattie se tím pádem dala do povídání.

„Přijeli jsme tam nic moc se nedělo, hned druhý den po příletu jsme se rozhodly že půjdeme na pláž, no taky že jsme šly, ale ani v nejmenším jsem nečekala, že potkám osobu, kterou jsem potkala.." na chvíli se odmlčela a silně se nadechla „na pláži jsem potkala JJe Maybanka" když mi tohle řekla spadla mi čelist, JJe, toho JJe, kterýho neviděla 11 let? No tak to je dost velká náhoda.

„Mattie, to je skvělé" věnoval jsem jí svůj úsměv

„To samozřejmě je, poté jsme se seznámily s jeho partou, nechal nás u sebe bydlet, protože měl ještě 3 volná místa, tak nám je obětoval. Takže jsme celý dva měsíce bydlely u JJe a jeho party. Asi druhý den co jsme byly s nima, nás šli naučit na surfu, byl to docela příjemný den, než se mi Pope, řekl, že jsem padla do oka Rafovi Cameronovi, všichni na mě ihned začali, že je to hajzl a podobné veci" podívala se mi do očí, usmála se a chytla mě za ruku

„Ale jak moc dobře víš, nesoudim lidi podle toho, kdo co říká, tak jsem se zeptala, jaký kluk to je, v tu chvíli kdy jsem se na něj podívala jsem se zamilovala do jeho nádherných modrých očí. Večer v ten den jsem se pohádala s JJem, ale ihned jsme to urovnali. Padla jsem si do noty s Kie, která mi neuvěřitelně moc přirostla k srdci a už teď mi strašně moc chybí. Když se konal táborák tak to byl první den, kdy jsem se začala bavit s Rafem. Působil úplně jinak, než mi všichni říkali a proto jsem se rozhodla mu dát šanci" odmlčela se. Na očích jsem jí viděl, že se něco pokazilo. Začínala mít skleněné oči, ale já jsem poslouchal dál, protože jsem chtěl vědět co se stalo

„Dala jsem mu šanci. Začali jsme se na tajno scházet s tím, že mě Kie vždycky kryla a pomáhala mi, protože jako jediná mu dala šanci. Věřila mu, že se někdo jako on dokáže změnit k lepšímu. Fabio já Rafea změnila. Bohužel jednou to muselo prasknout a Jessica mi vzala telefon když mi pípali zprávy. A tak zjistila, že mi píše Rafe. Začala se vyptávat proč, co, jak a tak podobně. Začali jsme se hádat, vytahla jsem tam na ní to, že ona se schází s Anderem, s nejlepším kamarádem Rafea, ale to jí nezajímalo, když se do toho přidal JJ a zbytek. Nakonec jsem se pohádala se všema, protože nikdo nebyl schopnej mi věřit, hlavně věřit jemu... Když mi Jessica, řekla, že zmlátil nějakého kluka na pouti nechtěla jsem tomu věřit. Proto jsem po hádce vyběhla ubrečena ven, na místo, kde jsme se s Rafem scházeli a zavolala mu, jestli by nemohl přijet. Rafe byl u mě za 5 minut, já mu položila otázku, jestli je to pravda. On řekl, že mi to může vysvětlit a taky že vysvětlil, ale moc dobře víš jak to mám s klukama, proto jsem mu řekla že potřebuju čas. Ten kluk se rozbrečel, byl zlomenej a to já jsem ho zlomila. Pak jsem mu napsala, že odlétám, nechci vědět, jak reagoval, ale můžu s jistotou říct, že toho kluka miluju. Přes to všechno ho strašně moc miluju, chybí mi, mrzí mě, že to všechno skončilo takhle. Jestli se tam někdy vrátím, chci, aby to věděl" začala brečet, já jí ihned silně objal

„Mattie jestli ten kluk, takhle reagoval, tak tě určitě taky miluje, tak jako ty miluješ jeho, bude o tebe bojovat a jestli se tam někdy vrátíš, což určitě ano, řekni mu to to co si řekla mně. Prostě mu to řekni" přitáhl jsem si jí blíže k sobě a začal jsem jí hladit po zádech, začala brečet silneji

„Já se jen bojím, že už mi nedá šanci, když se vrátím zpět" pověděla. V půlce věty se jí zlomil hlas. Lámalo mi to srdce jí takhle vidět, byl jsem taky naštvaný na Jessicu, protože tohle jí způsobila ona, nevím, co měla za problém, že jí musela, vzít to jediné co jí dělalo šťastnou po tak dlouhé době.

„Zlato, bude to všechno v pořádku, poslouchej mě" položil jsem jí dlaně na tváře, tím jí zvedl hlavu tak, aby se na mě koukala „ve čtvrtek odlétáme do Británie, mám tam závod, ve čtvrtek začínáme tréninkama
Můžeš být semnou u motorky, sedět celý trénink u týmu." díval jsem se jí do očí, Mattie mi položila svoje ruce na ty mé a usmála se

„Pokusíš se na to všechno zapomenout. Budeš semnou. Uvidíš Mavericka, Pecca, Joana, prostě všechny. Budeš zase mezi námi, moc dobře víš, že tě všichni jezdci milujou a budou tam pro tebe." dopověděl jsem, dal jsem jí pusu na čelo

„Děkuju Fabio, jsi nejlepší bráška, kterého jsem si kdy mohla přát. V kolik je odlet?" zeptala se s úsměvem Mattie

„Nemáš za co princezno. To ty ta nejlepší sestřička, kterou jsem si kdy mohl přát. Odlet je brzy ráno, kolem 6." pověděl jsem, ona jen přikývla, byla na ni vidět únava

Mattie se mi uvelebila na stehnou, tak jsem jí začal hladit ve vlasech. Když po pár minutách začala pravidelně oddechovat, přikryl jsem jí dekou a sám se usadil tak, aby mi to bylo pohodlně. Byl jsem hrozně rád, že už se mi vrátila zpět domů.