I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter seventeen|

Neděle 9:00

Pohled JJ;

Dnes jsme se všichni rozhodli, provést holky po těch nejzajímavějších místech tady v Outer Banks.

Obě holky samozřejmě ještě spaly, tak jsme poslali Kie se Sarah, aby je šly zavolat na snídani.

Dali jsem si společnou snídani a sdělili jsme Jess a Mattie dnešní plány. Mattie začala nadšením křičet, až jí málem zaskočil kousek palačinky. Jess se za nedlouho přidala k ní.

Pohled Johna B;

Provedli jsme holky nejkrásnějšíma místama, plážema, dali si oběd v nejlepší zdejší restauraci a prošli všechny obchody co tu může člověk najít.
Mattie se mi od snídaně zdála nějaká zamlklá

,,Matt, stalo se něco? Dneska jsi nějaká zamlklá" doběhl jsem jí a zeptal se na otázku co už mi bloudila v hlavě snad dvě hodiny.

,,Ale ne, jen jsem unavená, občas mám problémy se spaním a zrovna včera jsem po tom táboráku nemohla usnout" koukla na mě s chabým úsměvem

Chápavě jsem se na ní usmál a objal jí kolem ramen.

Pohled Mattie;

Musím přiznat, že jsem z otázky, kterou na mě John B vychrlil, byla trošku zaskočená. To to na mně bylo vážně tolik poznat, snažila jsem se, aby nikdo nic nepoznal, ale pravda je, že z večerního čtyř hodinového volání s Rafem jsem byla víc než vyčerpaná.

Problém byl, že jsem mu nemohla říct pravdu, ani nikomu jinému. Nechci, aby kolem mě zase skákali a chovali se ke mně jako k malému dítěti, moc dobře jsem věděla co dělám, potřebovala jsem jenom, aby to pochopili i ostatní.

No, ale abych se vrátila zpátky k tomu našemu volání, musela jsem počkat než Jess usne, aby nic neslyšela, protože mi bylo jasný, že by to buď řekla JJovi a nebo by si mě i ona začala hlídat. Ale musíte pochopit, že jsem se od Rafea nedokázala držet dál, měli jsem si toho tolik co říct, dokonce jsme si už domluvili náš první společný venek. Teď jsem jen musela vymyslet jak se nenápadně vyplížit z JJovi chatky, tak aby si toho nikdo nevšiml.

,,Jsi tu pořád s námi Mattie?" vytrhl mě z mého hlubokého uvažování jemný hlas patřící Kie.

,,Jo, už jsem tu, promiň, nad něčím jsem přemýšlela" řekla jsem jí polohlasem, tak aby nás neslyšeli ostatní. Ale hned jak jsem to dořekla, došlo mi, že jsem si radši měla vymyslet lepší výmluvu, teď se mě určitě Kie začne vyptávat.

,,A nad čím, jsi tak dlouho přemýšlela?" zeptala se zvědavě

,,A sakra, tomu jsem se přesně snažila vyhnout" řekla jsem si pro sebe

,,Ale to je na dlouho.." řekla jsem už nahlas a doufala, že jsem tím Kie umlčela

,,Tak než půjdeme zase surfovat, můžeš mi to povyprávět. Času máme dost" usmála se na mě se zájmem

,,No jasně, starostlivá Kie zase nezklamala" řekla jsem zase pro sebe, už trošku naštvaně

,,Noo..." zatvářila jsem se na ní nervózně

,,Ale notak, jsme přece nejspíš kamarádky, mně můžeš říct cokoliv. A navíc vidím, že tě to trápí, tak mi dovol ti pomoct prosím." koukla na mě s psíma očima

,,Tak dobře.. Můžeme jít prosím někam kde budeme samy, nechci aby něco zaslechli i ostatní." stihla jsem jí říct, než jsem se hnala do vedlejšího pokoje.