|chapter six|

557 22 0
                                    

Pohled Johna B;

Hned jak jsme odešli z pláže se k nám Jess s Mattie nastěhovali a jako takovou menší oslavu jsme na večer připravili táborák.

Sobota 21:00

S Popem jsme nanosili dřevo na oheň a oslava mohla začít. Začali jsme do sebe házet panáky. Všichni jsme se usadili k ohni. JJ s Mattie nám začali vyprávět o jejich dobrodružstvích z dětství, přiznávám bylo mi z toho trochu smutno, když si vzpomenu na svoje dětství. Pak jsem z ničeho nic začal přemýšlet nad svojí mladší sestřičkou ,,Co asi teď dělá, jak se má, je vůbec nějaká šance, že bychom se ještě viděli?" běželo mi v hlavě milion myšlenek.

„Johne B!" vytrhla mě z myšlenek Sarah ,,Mattie a Jess si půjdou ještě něco vyřešit spolu, tak bys nám mohl dojít pro pití, co ty na to?" přikývl jsem a beze slova jsem se přesunul ke stolu s pitím.

Pohled Mattie;

S Jess jsme se přesunuli k jednomu stromu, ještě kvůli nějakým věcem s bydlením, létem a tak. Jess už dávno seděla pod stromem a já jsem si to mířila k ní. Na tom stromu mi bylo něco divného a když jsem došla až ke stromu hned jsem poznala co. Na stromu bylo vyřezané srdce a v něm vypáleno 1998-2020 John B Routledge. Počkat Routledge? Počkat.. Jess měla bráchu. Oh můj bože.

„Jess, tohle musíš vidět" podala jsem ruku Jess abych jí mohla vytáhnout na nohy, Jess se na mě nechápavě podívala a já jsem pouze poukázala na strom ,,Jess, John B je tvůj bratr?!" povědělajsem a koukala na ní s vykulenýma očima, Jess se usmála. Koukala se na strom a pak na Johna B, který nic netušící seděl s ostatními u ohně.

„Mattie, není to až moc velká náhoda, že bychom se se svým bráchou po 11 letech setkali zrovna tady?" zeptala se mě Jess a věnovala mi nevěřícný pohled.

„Já JJe potkala taky tady a nevěděla jsem o něm 11 let, Jess není to náhoda ale osud" chytla jsem jí kolem ramen a ona si na mě položila hlavu

„Je pravda, že si teď vybavuji i to jméno" otočila se na Johna B a pak zpátky na mě

„Jess dostala jsem nápad, dělej jakoby nic" řekla jsem po chvíli a Jess jen přikývla

Vrátili jsme se zpět k ohni, potom co jsem ještě chvíli mluvila mimo s JJem.

„Všechno dobrý?" zeptala se Kie a věnovala nám úsměv

„Naprosto" s úsměvem jsem jí odpověděla „ale dostala jsem nápad" dopověděla jsem

„No posloucháme" ozval se John B a všechny pohledy se teď věnovali mně

„Zahrajeme si pravda nebo úkol?" návrh zazněl a všichni si vyměnili pohledy, ale nakonec byli pro

„Fajn, Mattie pravda nebo úkol?" položila jednoduchou otázku Kie

„Pravda" řekla jsem

„Milovala si někdy v dětství JJe?" vyměnila jsem si s JJem pohledy, dobře neříkám nic tahle otázka mě zarazila, nečekala jsem, že začne hned takhle z ostra a začala jsem přemýšlet nad odpovědí, když jsme se odloučili bylo mi pět tomu se nedá říkat láska

„Upřímně, když jsme se odloučili bylo mi 5, takže se tomu nedá říkat láska, měla jsem ho ráda a teď ho miluju jako nejlepšího kamaráda" vypustila jsem odpověď z úst a JJ se na mě pobaveně podíval ,,nějaký problém Blondie?" JJ mi věnoval úsměv a pak spustil

„Vůbec žádnej, já samozřejmě miluju tebe" pobaveně řekl a zbytek se zasmál

I'm drowning, okay? [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat