I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter nineteen|

Pohled Mattie;

Ráno jsem se probudila s úsměvem na tváři a malých zářivých jiskřičkách v očích, dnes byl ten den. Dnes jsem se měla poprvé tajně sejít s Rafem.

Všichni jsme si opět dali obrovskou společnou snídani a diskutovali o tom, co se dnes bude dělat, jak padali všemožné návrhy začínalo mi být líto, že jich tentokrát nebudu součástí..
Ale na nic jsem se ještě netěšila tak, jako na odpolední setkání s mým hnědovlasým princem.

Když se všichni chystali na celodenní výlet k moři, já jen nervózně postávala vedle Kie.

,,Neboj, já to nějak vymyslím." řekla Kie uklidňujícím hlasem, když zaregistrovala moje netrpělivé přešlapování.

Pohled JJe;
Všiml jsem si, že je dnes Mattie nějaká divná a drží se u Kie.

,,Mattie?" zeptal jsem se opatrně a získal si její pozornost

,,Ano?" odpověděla mi když se na mě otočila

,,Jsi v pořádku?" věnoval jsem jí pohled a Mattie se usmála

,,Jsem, nic se neděje" odpověděla mi hodně přesvědčivě a uvěřil jsem tomu

Po této krátké konverzaci s Mattie, jsem se zase šel věnovat ostatním. Balili jsme si na pláž a na náš celodenní plán.

Pohled Mattie;

Když se mě JJ zeptal jestli jsem v pohodě, začala jsem se bát, že nám to s Kie nevyjde. Podívala jsem se na Kie, ta na mě s úsměvem kývla a já jsem pochopila, že má plán jak mě od nich dostat. Poté mi přišla zpráva. Psal mi Rafe, že se za 15 minut sejdeme u jednoho ze starých stromů. Podívala jsem se na Kie s tím, že jsem ukázala na telefon jakože je čas a že musím odejít. Kie mě objala

,,Buď opatrná, kdyby cokoliv hned volej" pověděla když mě držela v objetí

,,Neboj se Kie budu" odpověděla jsem jí tak aby si o mě nemusela dělat starost.

Na to už se jen usmála a odešla za ostatními a já za Rafem. Asi deset minut mi trvala cesta ke stromu, měla jsem ještě 5 minut, tak jsem si sedla pod strom a přemýšlela nad tím, že tohle všechno dělám za JJovými zády. Ale zase mám taky právo na to být s někým ke komu něco cítím, nemůže mi to zakazovat a bohužel s Rafem to jinak nejde. Nesnáší ho, takže to bude ještě těžké, ale myslím si, že to zvládneme. Po chvilce jsem slyšela mně velmi známý zvuk crossky. Když jsem viděla přijíždět oranžovou motorku, která zastavila u mě a kluk co na ní seděl si sundal helmu, hned se mi objevil úsměv na tváři. Rafe Cameron.