I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter fiftyfour|

Pohled Mattie;

Když jsme konečně vešli do chaty, zjistili jsme, že pokoje jsou rozdělené po dvou. Máme sice celou chatu pro sebe, ale pokoje jsou rozdělené do dvou pater. John B prolomil ticho mezi námi všemi.

„Musíme vyřešit nějak pokoje, dva jsou nahoře v patře ty jsou po dvou a jeden po třech je tady dole" sjel nás všechny pohledem, jakoby čekal kdo se první ujme slova. Já se podívala na Kie, která na mě lehce přikývla.

„My si s Kie, vezmeme jeden z horních pokojů" usmála jsem se na Johna B, který nám dal jeden klíč z horních místností.

S Kie jsme na nic nečekaly a rovnou se vydaly do našeho pokoje. Když jsme odemkly před námi se objevil krásný a prostorný pokoj, s dvěma postelama a se samostatnou koupelnou. S Kie jsme z toho byly neskutečně nadšené a obě dvě se smíchem padly na postele.

„Je to tu skvělé" řekla jsem do ticha a periferním viděním jsem zahlédla jak se Kie, otočila směrem na mě

„To ano, doufám, že to jen zase nepokazí žádná hádka" povzdechla si. Pomyšlení na to, že by se někdo pohádal na horách jsem hodně rychle ve své hlavě hodila do koše.

„Určitě ne, hory, Vánoce a Nový rok proběhnou určitě bez hádek, slibuju" snažila jsem se jí uklidnit.

Začaly jsme si pomalu vybalovat nejnutnější věci s tím, že pak půjdeme na jídlo a rovnou spát.

Během 20 minut nám do pokoje přišel Pope se slovy, že máme jít na večeři. My jsme jen kývly na souhlas. Obě dvě si na sebe vzaly svetry a sebehly dolů do jídelny, kde už na stole byly položeny talíře s večeří. Najedli jsme se všichni pohromadě. Po večeři jsme hráli ještě dobré dvě hodiny hru Tipni si!. Nakonec jsme se všichni odebrali do svých pokojů a během pár minut jsme všichni osprchovaní usli.

Druhý den ráno:

Ihned po snídani jsme se všichni převlékli do oblečení na sjezdovku, pobrali naše snowboardy a sešli se dole. Když jsme tam byli už všichni tak jsme se rozešli na sjezdovku, která byla kousek od chaty.

„Mattie?" ozval se za mnou hlas Kie, která si nesla snowboard v pravé ruce

„Ano?" otočila jsem se na ni

„Naučíš mě to prosím? " zvedla ruku se snowboardem

„Samozřejmě" věnovala jsem jí svůj úsměv, který mi ona oplatila tím svým

„Na jakou nohu máš snowboard?" pokračovala jsem. První krůček aby se dostala nahoru je mít správně zapnutý snowboard.

„Pravá" podívala se na snowboard, aby se ujistila. Já jsem sice jezdila na levou nohu, takže to pro mě bude trošku složitější, ale to se zvládne.

„Skvěle, je to jednoduché, pravou nohu si zapni na snowboard a druhou si nech volně" odmlčela jsem se, Kie se na mě podívala jako že si není jistá jak. Proto jsem jí to ukázala na svém prkně, ona pohyby zopakovala. Poté jsem jí chytla za ruku a pomohla jsem jí k lanovce, která nás vyveze nahoru.

„Až budeš mít sedačku přesně za sebou, prostě si na ní sedni" zasmála jsem se, nasedly jsme na sedačku „Prkno si opři o tenhle spodní držák" ukázala jsem na železnou tyč, kterou Kie měla pod nohama.

Když už jsme obě dvě byly nahoře a vyjely jsme úspěšně ze sedačky, odskákaly jsme bokem abychom byly blíž k začátku sjezdovky a mohly si v klidu zapnout naše snowboardy. Obě jsme si je zaply a teď začínala teprve ta sranda. Samotné učení.

„Tak" postavila jsem se na snowboardu zády ke sjezdovce a čelem ke Kie „musíš se postavit na zadní hranu prkna, kde budeš držet momentálně teď rovnovahu a tak, aby si přední hranu měla kousek nad zemí"podala jsem jí ruce, aby se o mě mohla opřít.

Neříkám nic, rovnováhu na tom držela slušně. Když si byla jistá, že se rozjede, chytla jsem jí pevně za ruce a jela jsem s ní. Kie následovala moje kroky. Přenášení rovnováhy na hrany jí nedělalo problém, což se divím.

„Jde ti to skvěle" usmála jsem se na ní, když jsem jí asi 3 jízdu pustila a ona si jela oblouky úplně sama.

„Ale jen díky tobě" usmála se na mě, musela jsem se usmát taky, byla hrozně roztomilá

Párkrát samozřejmě ještě spadla ale to i já, na to, že na tom stála poprvé je to šikula.

Pohled JJ;

Když jsme se dostali ke sjezdovce musel jsem Jess pomoct se snowboardem. Nebyla si úplně jistá jak se snowboard zapne, a jak pasují správně pásky. Když Jess seděla klekl jsem si k ní na kolena.

„Zabodni si prkno do sněhu, tak, aby si ho měla proti sobě" Jess udělala přesně to, co jsem chtěl. Natáhl jsem se k ní přes prkno a zapnul jí pásky.

Jakmile jsem jí pomohl vstát společně jsme došli až k lanovce, kde jsme na ní nasedli. Oba dva jsme si položili prkna na držák. Když jsme vyjeli úspěšně z lanovky, popošli jsme o kus dál.

„Teď stejně jako jsem ti já zapnul první nohu, si zapni i tu druhou, aby si je měla obě stejně pevné" potom, co si Jessie zapla i druhou nohu jsem se postavil zády ke sjezdovce.

„Tak, teď se na tom postavíš a zkusíš chvíli udržet rovnováhu" když jsem viděl její vyděšený výraz dodal jsem „neboj budu tě držet" ještě jsem k tomu dodal, že se musí držet na zadní hraně a nepřenášet váhu na přední.

Šlo jí to skvěle, nakonec jsme zkusili ujet pár metrů, ale Jess zavadila a přepadla tak na mě. Chytil jsem jí.

„Jsi v pořádku?" staral jsem se ihned

„Jojo jsem, promiň" ozval se její jemný hlas

„To se stane v klidu, pojď zkusíš to znovu" pomohl jsem jí vstát. Jess se na mě usmála.

Po tomto prvnim pádu, Jess spadla už jen asi 5x. Šlo jí to velmi dobře. Myslím, že tak 4 jízdu jsem jí pustil, aby si to zkusila sama. Šlo jí to, byla soustředěná ale snad ani jednou za cestu dolů nespadla. Jela sice pomalu ale to se není čemu divit, když na tom stojí poprvé. Když jsem viděl, že padá, ihned jsem jí zachytil, aby si něco neudělala. Jednu ruku jsem měl položenou na jejím břiše a druhou pod loktem.

„Dobrý?" ruce jsem dal od jejího těla pryč když jsem viděl, že drží rovnováhu a nehrozí pád.

„Ano, děkuju JJi"

„Není za co" zasmála se, když viděla můj úsměv, bože já tu holku fakt mám rád.

Sjeli jsme dolů, tak jsme zase vyjeli nahoru. Potkal jsem po cestě Mattie, tak jsme se dali v půlce sjezdovky do řeči.

„Tak jak to jde Kie?" Mattie zabrzdila, abych jí stihl dojet.

„Skvěle" pokynula hlavou nahoru ke Kie, která si dolů sjížděla sjezdovkou obloučky, jak kdyby na tom jezdila už pár let.

„Měla skvělého učitele" zasmál jsem se a dloubl jí do ramene

Zasmála se semnou ale nenechala řeč stát.

„Jak to jde Jess?" věnovala mi tázavý pohled

„Já si myslím, že docela dobře" podíval jsem se na Jess, která se zrovna válela na zemi a společně jsme se s Mattie zasmáli.

„Řekla bych, že jsi špatný učitel" bouchla mě do ramene.
Se smíchem se otočila na svou nohu a začala mi ujíždět, já jsem se rozjel za ní a dole jsem počkal na Jess, která ke mě s úsměvem dojela.

Po našem dalším dvou hodinovém blbnutí na svahu jsme se všichni vrátili zpět do chaty, kde jsme se rozdělili tak nějak na skupiny, kdo co šel dělat. Já jsem si s Jess pustil film. Společně jsme si lehli na gauč a po pár minutách jsem cítil, jak si na mě položila hlavu a pravidelně oddechuje. Na jednu stranu jsem vážně rád, že tu Ander není. Kdoví, co by mi za tohle udělal.

Myslím si, že jí to dneska zmohlo, proto jsem na ní hodil deku a zároveň i na sebe. Položil jsem si hlavu na tu její a usnul asi tak stejně rychle jako ona.