I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter eighteen|

Pohled Kie;

Sedly jsme si s Mattie na její měkkou postel, zabouchly dveře a já na ní kývla jako důkaz, že jí plně poslouchám a ona může začít vyprávět.

„Kie, jsi moje nejspíš kamarádka a já vím, že ti můžu věřit v čemkoli" odmlčela se a usmála se na mě, já jsem se usmála nazpátek „ale bojím se, že za tohle mě odsoudíš i ty..." dořekla smutně a sklonila hlavu.

Přisunula jsem se k ní blíž a ona se mi podívala do očí „Matt, zlato, neexistuje nic za co bych tě jen tak odsoudila. Vždycky se tě budu snažit pochopit, jsem tu pro tebe ať už jde o cokoliv, dobře?" usmála jsem se na ní a utřela jsem jí malou slzu, která jí už teď stekla z levého oka až k bradě.

Lehce se usmála a zhluboka se nadechla.

„Víš, jak jsme si včera na tom táboráku šli s Jess pro jídlo" začala a já jsem kývla „no trvalo nám to tak dlouho, protože jsme cestou narazily na Rafea a Andera" řekla už o něco tišším hláskem, ale já jsem jí chytla za ruku, jako známka toho, že jsem tu s ní „asi si nás museli nějak hlídat, že nás tak rychle našli, ale pak se ke mně přiblížil a začali jsme si povídat, no a Rafe byl v tu chvíli úplně jiný než ste mi říkali vy, pořád se na mě usmíval, věnoval mi pozornost, byl milej a vážně jsme si rozuměli, tak jsem mu dala moje číslo a on mi naoplátku dal to jeho.." dokončila Mattie už se slabým pláčem

„No páni.." to bylo jediné na co jsem se v tu chvíli zmohla.. přiznávám tuhle zprávu jsem nečekala.

„Já vím, že se zlobíš a vím, že všichni říkáte jakej je Rafe hajzl, ale.." umlčela jsem plakající Matt

„Pššt, já se na tebe nezlobím, jen jsi mě zaskočila" objala jsem jí, aby se trošku uklidnila.
Chvíli jsem jí držela, aby se mi mohla vyplakat na rameno.

„Tobě se vážně líbí, viď?" prolomila jsem po chvilce ticho a usmála se na ní

Ta se na mě jen s velkým úsměvem podívala a přikývla.

„A je na tebe hodnej?" zeptala jsem se už vážněji

„Jo, o tom nepochybuj. On je úplně jinej než všichni kluci co jsem znala doteď, už teď mám pocit jako bych ho znala léta a v jeho blízkosti mi začne tloust srdce o něco rychleji, začnu být nervózní a hlavně se s ním cítím v bezpečí" řekla s obrovským úsměvem na tváři Mattie

Překvapeně jsem jí sledovala vykládat, tyhle sladký řeči o Rafeovi. Říkala jsem si, jestli vážně mluvíme o tom stejném Rafeovi Cameronovi.
Všimla si mého překvapeného výrazu.

„Copak? Řekla jsem něco?" koukla na mě zaskočeně

„Ne, to jenom, že se divím, že se tady vážně bavíme o stejném Rafeovi, právě si použila slovo Rafe a hodnej ve stejné větě" ušklíbla jsem se na ní

Ona mi úšklebek vrátila, ale hned zase spustila ,,Ale vážně Kie, mám ho ráda a myslím, že i on má rád mě." řekla zamilovaně a já jsem jí musela zase radostí obejmout

„Mattie, to jsem moc ráda, víš on není k nikomu hodný, vlastně je přesný opak toho, proto tě od něj všichni chceme držet dál..." pověděla jsem, abych Mattie obajsnila situaci.

„Tak jakto, že tobě to nevadí?" otočila se na mě s nechapavým výrazem

„Když slyším, jak o něm mluvíš, začínám si myslet, že i někdo jako Rafe Cameron se může díky lásce změnit." odpověděla jsem jí a ona se zase dlouze usmála a chytla se za tváře když se po slovu láska začala červenat.

„Ale chci si to zatím nechat pro sebe, tak to prosím nikomu neříkej, jo?" koukla na mě prosebně a já se jen usmála, když mi právě vzala moje slova

„A vlastně jsem tě chtěla ještě o něco požádat" mrkla na mě zatímco už se začala zvedat z postele ,,měla bych se s ním dneska na pláži sejít, ale nevím jak to udělat, aby ostatní nic netušili, nemohla by ses o to nějak postarat?" nervózně se usmála a čekala co ze mě vypadne

„To víš, že se o to postarám, ale kdyby se cokoliv stalo dej mi okamžitě vědět jasný?" pohrozil jsem jí ze srandy prstem, abych se jistila o bezpečí mé nejlepší kamarádky.

Ta jen radostně výskla, věnovala mi rychlé objetí a vyběhla z pokoje.