I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter fourtyfive|

Pohled Fabia;

Před pár dny jsem se vrátil od Tommyho a tak nějak jsem přemýšlel o tom, jak se tam má Mattie. Jestli už se usmířila se všemi nebo jestli stále přetrvává ticho. Když jsem nad tím vším přemýšlel, rozhodl jsem se za ní letět. Poznat tak zbytek, hlavně Kie a Rafea, po pár letech zase vidět JJe a podívat se zpět do Outer Banks.

Bylo něco kolem půl desáté, proto jsem zvedl telefon a vytočil číslo své ségry. Po asi čtvrtém pípnutí se ozval její hlas, který mi ihned vykouzlil úsměv na tváři.

,,Ahoj" ozvalo se v telefonu ze strany Mattie

,,Ahoj, tak jak se vede princezno?" s úsměvem na tváři jsem rozvinul konverzaci

,,Skvěle, co u tebe, co závody?" zase se zajímá jako vždy

,,Jo bylo to úžasný, dojel jsem první. Na tréninku jsem sice spadl, ale nijak mě to neohrozilo, takže mám doma další trofej a tu jsem vyhrál pro tebe" slyšel jsem jak se zasmála

,,Jsem na tebe moc hrdá, ani nevíš, jak moc" jemným hlasem mi řekla do telefonu

,,Moc dobře to vím. Co by si řekla na to, kdybych ti řekl ať mě v půl 6 vyzvedneš na letišti?" zeptal jsem se

,,Cože?" vypískla radostně ,,Ty letíš sem?" mohl jsem moc dobře slyšet, že vyskočila a zase zpět dopadla, dělá to vždy když má z něčeho velkou radost.

,,Letím za tebou" úsměv na tváři se mi ještě víc rozzářil, když jsem tohle řekl

,,Oh můj bože, to je skvělý. Samozřejmě, že tě vyzvednu v půl šestý na letišti" radostně skoro křikla do telefonu

,,Dobře, každopádně už budu muset jít ať vše stihnu, uvidíme se večer. Těším se na tebe"

,,Já na tebe taky" odpověděla mi, po těchto slovech to položila

Šel jsem nahoru si dobalit ještě nějaké věci. Měl jsem zabaleno už od včera ale dneska jsem dobaloval ještě takové ty základní věci jako hygienu a tak. Letadlo mi odlétalo v 11, měl jsem půl hodiny na to všechno dodělat a vydat se na letiště. Proto jsem douklidil doma, zavřel všude okna, poté si vzal svou tašku a zamkl dům. Sedl jsem do auta, cesta na letiště byla poněkud rychlá, nikde to nestálo, proto jsem cestu k letišti projel bez jakýkoliv nepříjemností.

Na letišti už jsem bylo skoro jako doma, kde teda taky moc času nejsem, ale chápeme se. Prošel jsem opět všemi kontrolami, nějaký klučina za pásem si mě dokonce už pamatoval, takže jsme prohodili pár slov. No a pak už mi pouze zbývalo dojí do letadla a vzlétnout. To se taky během pár minut stalo. Já seděl v letadla pár kilometrů nad zemí, které letělo za mou malou sestřičkou. Dal jsem si sluchátka do uší a přestal naprosto vnímat okolí. Ponořil se do svých myšlenek a takhle přetrpěl tu dlouhou cestu.

Pohled Mattie;

Po mém telefonátu s Fabiem, jsem nemohla být šťastnější. Po pár hodinách strávených u Rafea, bylo něco kolem 4 proto jsem Rafea poprosila aby mě odvezl domů. Společně jsme nasedli na motorku a vydali se ke Kie domů.

Kie už na mě čekala před domem, jako nějaká máma, které se vrací její dcera. Sesedla jsem z motorky a otočila se na Rafea, kterému jsem věnovala polibek.

,,Až přijede Fabio a trošku se tu zabydlí, přijedeme za tebou" viděla jsem Rafea, jak je z toho nervózní, ale nakonec se na mě usmál a přikývl.

Když odjel, šly jsme s Kie dovnitř. Vybalila jsem si věci, které jsem hodila do koše se špinavým prádlem. Sešla jsem schody dolů. Kie o tom, že jsem jede Fabio ještě nevěděla chystala jsem se jí to říct asi tak přesně za tři vteřiny.

,,Kie, mám takové menší překvapení" řekla jsem s obrovským úsměvem na tváři, věděla jsem moc dobře, že Kie chce hrozně moc poznat mého bratra.

,,Opravdu, jaké?" zeptala se se zvědavostí v hlase

,,Dneska jedu pro Fabia" povyskočila jsem si na místě

,,Fakt? No to je úžasná zpráva Mattie" vypískla radostně a objala mě

,,Ano, chceš jet semnou, nebo pojedeš k partě, kam přijedem?" věnovala jsem jí úsměv

,,Pojedu k partě, potkáme se tam" odmlčela se na chvíli, já se na ní podívala jak to bude s autem ,,půjč si ho, já půjdu pěšky není to tak daleko, nebo zavolám JJovi ať pro mě dojede" usmála se na mě

,,Děkuju, si zlatá, tak se potkáme tam. Budu už muset jet, chci tam být dřív" vychrlila jsem to na ní celkem rychle

,,Není za co, klíčky jsou na stole v kuchyni" objala mě, na to jsem vystřelila do kuchyně, kde jsem vzala klíčky a s obrovským úsměvem na tváři vyběhla ven k autu.

Po cestě jsem si pobrukovala všechny různé písničky co se mi zrovna ocitly v paměťi, proto mi cesta na letiště utekla opravdu rychle. Na letišti jsem byla ve 25, takže jsem měla 5 minut rezervu. Čekala jsem na to, až někde uvidím ty jeho neposedné vlasy a budu se moct rozeběhnout do jeho náruče. Netrvalo to ani 10 minut a on se objevil pár metrů přede mnou. Na nic jsem nečekala a ihned se za ním rozeběhla. Fabio odložil svou tašku na zem, díky tomu mě mohl pevně obejmou.

,,Konečně" pověděl, zabořený do mého krku

,,Ano, chyběl si mi" odtáhla jsem se jen natolik, abych mu mohla dát pusu na tvář

,,Ty mně taky, strašně moc" se smíchem se ode mě odtáhl

,,Uděláme si zastávku u JJ, chci tě představit, pak pojedeme domů a zítra ti představím Rafea" řekla jsem mu dnešní plán, Fabio nic nenamítal. Chytl mě kolem ramen a vydali se k autu.

V autě jsme probírali Fabiův závod, prý se na tréninku střetl s Peccem, takže oba dva spadli, naštěstí se ani jeden z nich nezranil. Pak mi vyprávěl, jak bylo u Tommyho a já na oplátku to, jak bylo tady. Cesta nám, tím že jsme si povídali, utekla celkem rychle, nenadáli jsme se se a stáli jsme před JJovou chatou. Podívala jsem se na Fabia, ten přikývl, proto jsme vešli rovnou dovnitř chaty.

,,Lidi jsme tu" křikla jsem, protože nikdo nikde nebyl, pak jsem ihned uslyšela dupot. Všichni se objevili před náma.

,,Takže tohle je můj brácha Fabio" odmlčela jsem se mezitím co jsem ukazovala na Fabia ,,Fabio tohle je naše parta, John B" ukázala jsem na Johna. John na nic nečekal a rovnou Fabia objal.

,,Strašně moc ti děkuju, že si Jess dal milující domov a skvěle si jí vychoval" řekl se slzami v očích, když objímal Fabia.

,,Nemáš za co vůbec" odpověděl Fabio, jakmile ho John B pustil.

,,Tohle je Sarah a Pope" ukázala jsem na oba, oba se s Fabiem pozdravili

,,A tohle je Kie" ukázala jsem na Kie, Fabio jí ihned objal

,,Děkuju, že jsi tu pro Mattie vždycky byla, slyšel jsem vše. Jak si jí vážíš a za to já si moc vážím tebe" Kie se rozbrečela, podívala se na mě já jsem na ní kývla.

,,To byla maličkost" usmála se poté, co si utřela slzy z tváře, Fabio jí věnoval úsměv.

,,No a JJe znáš" ukázala jsem na JJe, co stál opřenej o futra dveří.

,,Samozřejmě, na něj se nedá zapomenout" zasmál se Fabio a s ním i JJ, oba dva se ihned objali, jako to dělali pokaždé.

Po té co jsem všechny představila jsme si u JJe dali večeři, pak jsme všichni tři vyrazili domů. Fabiovi jsme dali pokoj pro hosty, kde si vybalil, zůstaval tu pár dní za což jsme byli všichni rádi. No a pak už nám nezbývalo nic jiného, než se vydat do říše snů.