|chapter sixtytwo|

94 3 1
                                    

Pohled Mattie;

Dneska bylo 24. ledna a byl to jeden z dalších dnů, které strávím jen s Rafem. Neměli jsme žádné plány, všechno budeme vymýšlet dneska za pochodu.

Ráno jsem byla ještě u Kie a balila si nějaké potřebné věci k Rafovi. Když jsem měla všechno sbalené, vzala jsem batoh na záda a sešla jsem schody dolů. Kie seděla na gauči a jelikož jsem měla ještě nějakou půl hodinku, sedla jsem si vedle ní a pustila se do řeči. Nebo spíš ona.

„Mattie, já měla bych ti asi něco říct" sklopila pohled na svoje nohy, tohle dělala vždy, když byla z něčeho nervózní

„Povídej, poslouchám tě" dala jsem si levou nohu pod sebe a tím jsem docílila toho, že jsem seděla ke Kie čelem

Kie se na mě otočila, já jsem ji pobídla hlavou ať mluví.

„Víš, za těch, pár dní, co jsem strávila s Fabiem, jsem zjistila, že jsem k němu pomalu, ale jistě začala chytat city" když tohle dořekla, já ji ihned s úsměvem objala

„Kie, to je úžasný" ještě pevněji mě objala

„Ano to je, ale z mé strany, z Fabia strany to dle mého není stejný"

„Kie, jestli někoho znám jak svoje boty tak je to zrovna Fabio, můžu ti s klidem říct, že je to určitě oboustranné, protože tou cestou jakou na tebe Fabio kouká, styl jakým se na tebe usmívá" odmlčela jsem se, když se Kie začala červenat

„Naposledy takhle koukal na mě když jsem dodělala střední školu, jinak nikdy na nikoho, musíš si jen začít věřit, zkus udělat první krok, Fabio je v tomhle hrozně vystrašenej, bojí se, proto musíš ty " chytla jsem Kie za ruku

„Poslouchej mě, budete dokonalý pár a já vím, že tohle vyjde, jen musíš být blízko k němu. On se pak otevře k tobě a bude to všechno dobré, takže hned jak jsem zase přijede, ty budeš s ním ano? Uděláš ten první krok a já budu nejšťastnější sestra a nejlepší kamarádka na světě"

„Dobře Mattie, mockrát děkuju, máme neskutečné štěstí, že zrovna ty si jeho sestra a moje nejlepší kamarádka" objala mě, jak nejpevněji to dokázala

„Není za co, to já mám to štěstí"

Když mi pípla zpráva od Rafea, objala jsem Kie a vyběhla ven za ním. Rafe seděl opět na motorce s jeho obrovským úsměvem na tváři.

„Ahoj" věnoval mi polibek, který jsem mu vrátila

„Ahoj" poté jsem nasedla na motorku a vyjeli jsme k Rafovi domů

Jakmile jsme přijeli k Rafovi, šla jsem se nahoru převléknout do domácího, což znamenalo Rafova mikina a kraťasy. Byla jsem u Rafe v ložnici, kde na nočním stolku ležel Rafův prsten. Vzala jsem si ho a nasadila na palec, protože to byl jediný prst, na kterým mi nebyl zas tolik velký.

Seběhla jsem dolů ze schodů, kde Rafe vybíhal proti mě, že si nechal prstýnek v ložnici. Oh shit, tohle bude bolet. Stála jsem v obýváku a čekala jsem kdy uslyším, jeho hlas jak volá moje jméno.

„Mattie?" a bylo to tady, neodpovídat hlavně

„Kde mám prsten?" vynořil se předemnou na schodech, já jsem zvedla ruku a tím mu ukázala prsten

Když se na mě Rafe podíval, věděla jsem, že nejlepší, co teď můžu udělat je začít utíkat. Proto jsem vyběhla ven z domu, do zimy.

„Zlato, zastav se" křikl se smíchem za mnou

„Děkuju, ale nechci" zakřičela jsem na něj zpět

Rafe zrychlil, tak jsem zrychlila taky. Pak jsem vběhla zpátky do domu a běžela nahoru do ložnice. Kde jsem se zastavila, protože už jsem neměla kam. Ve dveřích se objevil Rafe.

„Zlato, ten prsten" natáhl ruku ke mě

„Ne" dala jsem si ruce za záda

„Já si ho vezmu" přiblížil se ke mně, já jsem couvla a zastavila se o postel

Pohled Rafea;

Jakmile se Mattie zastavila o postel, věděl jsem, že nemá kam. Chtěl jsem ten prsten zpátky, ale zároveň jsem chtěl, aby ho měla ona.

„Můžu si ho půjčit?" podívala se na mě psíma očima

„Zlato, chci ho zpátky" přišel jsem k ní a chytl ji za pas

Mattie dala ruce dal od svého těla a tím i dál ode mě. Já jsem se natáhl k jejím rukám a jednu ji chytil. Mattie ke mě natáhla ruku s prstenem. Když jsem měl prstýnek zpět, Mattie si sedla na postel a koukla se na mě.

„Au" řekla naoko zraněně, já jsem se tomu zasmál

Povalil jsem ji na postel, zalehl jsem ji a objal kolem pasu. Mattie si okamžitě začala hrát s mými vlasy.

„Co budeme dělat?" zeptala se když si položila svou hlavu na tu mou

„To já nevím, co chceš" zvedl jsem hlavu tak, abych na ni viděl. Mattie se usmála, věděl jsem, že ji něco napadlo

„Teď si půjdeme udělat něco dobrého k jídlu, pak se vysprchujeme a uděláme si masky, takovou večerní rutinu" dala mi pusu na nos, to byla snad ta nejroztomilejší věc, co kdy udělala

„Dobře lásko, jak chceš" zvedl jsem se z Mattie a zároveň z postele. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká.

Mattie hned za mnou. Sešli jsme dolů do kuchyně a z věcí, co jsme měli po ruce jsme vykouzlili, kuřecí kousky se zeleninou, zapečený bagety a k tomu kuskus. Když Mattie stála u linky zádama ke mně, objal jsem ji kolem pasu a hlavu ji položil na rameno. Mattie se otočila ke mě čelem a pevně mě objala.

„Jsem za tebe neskutečně moc rád, miluju tě zlato" řekl jsem jí do ucha, po těchto slovech její stisk ještě více zesílil

„Já miluju tebe" její odpověď byla tichá, ale i tak jsem ji slyšel a věděl jsem, že je jenom pro mě

Po jídle jsme se se oba vysprchovali a nakonec jsme si šli udělat masky Mattie měla zelenou a já šedou. Mattie seděla na skříňce vedle umyvadla a já stál mezi jejíma nohama. Mattie mi na obličej patlala šedou masku a já se na ni celou dobu usmíval. Po masce jsme si oba dva vyčistili zuby a odebrali se do ložnice, kde jsme se usadili na postel. Já zapl netflix a začal boj o to co se pustí.

„Horor?" zeptal jsem se

„Dobře" usmála se na mě

„Isabelle?" řekl jsem po chvíli co jsem hledal nějaký dobrý horor

Mattie mi na tento horor přikývla. Já se položil na postel, Mattie si lehla na mě, dala se přese mě nohu a já ji hladil po vlasech.

Mattie sebou párkrát během hororu cukla když se lekla, proto jsem ji pevněji objal.

Po dokoukání hororu, jsme si do pozadí pustili film 'Všem klukům, které jsem milovala' a oba dva jsme v objetí usnuli.

I'm drowning, okay? [CZ]Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang