I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter twentyone|

Pohled Jess;

Poslední tři dny se Mattie chová vážně divně, tvrdí, že je nemocná a tak jí Kie poslala ke svojí babičce, která byla ta nejlepší doktorka, kterou tu můžete najít, ale stejně se mi na tom něco nezdálo.

Nikam s  náma nechodila, celé dny zůstávala doma, kde jí Kie dělala občas společnost, ale přesto byla až přehnaně vysmátá.

Pohled Sarah;

Zase jsme s partou vyrazili do města. Na pláži, kde jsme jako obvykle potkali Andera, sedícího u baru. Překvapivě vedle měj neseděl Rafe. Když jsme procházeli kolem, Jess se pozastavila a nemohla z něj zpustit oči. Nenápadně se na něj usmála a doběhla nás.

Pohled Andera;

Ráno jsem se rozhodl, že za Jessicou dnes zajdu a udělám první krok. Nevím proč jsem zrovna tuhle holku nemohl pustit z hlavy.

Celou cestu na pláž jsem přemýšlel, kde bych jí mohl najít, bylo mi jasné že JJ a ta jejich parta z ní nespustí oči. Sedl jsem si na bar. Za ani ne hodinu, co jsem přemýšlel koho pozveme na dnešní večerní párty, kolem nás prošla parta v čele s Johnem B.

Všichni na mě hodily znechucené pohledy a hned se zase odvrátitli. Až na Jess. Šla poslední a hned jak mě zahlédla, zpomalila. Rozbušilo se mi srdce, zašeptal jsem krátké ,,Ahoj, krásko" tak, aby to nikdo kromě Jess neslyšel. Usmála se a kývla na mě, tak jsem poznal, že obdržela můj nenápadný pozdrav. Pak zamířila pomalu za ostatními, přičemž na mě ještě rychle mrkla.

Otočil jsem se zpátky k baru.
,,Ta tam nesmí chybět" řekl jsem si v duchu a usmál se.

Pohled Jess;

Je právě 19:00, přišli jsem z pláže a já se šla hned osprchovt. Ležím v posteli a pořád mám v hlavě větu ,,Ahoj, krásko" doprovázející Anderovým jemným hlasem.

Z myšlenek mě vytrlo zabránění mého mobilu. Řekla jsem si, že to nejspíš bude Fabio, který nás pořád kontroluje, a tak jsem zůstala ležet. Ale potom mě napadlo, co když je to něco důležitého, co když něco potřebuje Mattie.

Rychle jsem doběhla k mobilu, hned co se rozsvítila obrazovka, objevila se zpráva od Mattie ve které stálo "čau, dnes je párty u Andera, nechceš přijít?" v duchu jsem se zasmála a přitom kroutila hlavou.

"Počkat" zarazila jsem se "jak ví o party u Andera, má být přece u doktorky" zamračila jsme se a začala vytáčet její číslo.

Po čtvrtém pínutí mi to konečně zvedla.

,,No ahoj, Jess" vyjekla radostně

,,Ehm.. Ahoj, Mattie, co tak radostně? Myslela jsem, že jsi nemocná." odpověděla jsem jí o něco míň radostně než ona mně.

,,Jo, to jsem byla, právě jdu od babičky Kie, říkala, že už je to mnohem lepší, taky se cítím monohem líp.. a hádej co" odmlčela se na chvíli, ale než jsem stačila něco říct už zase pokračovala ve svém nekončícím monologu, ,,cestou jsem potkala Rafa a pozval nás na Anderovu pátry, ten jeho vysokej kámoš, víš.."

,,Matt, já vím kdo je Ander," skočila jsem jí do řeči ,,ale přece víš, že tam samy nemůžeme, co by na to řekli ostatní" řekla jsem potichu, tak aby mě nikdo z vedlejšího pokoje neslyšel.

,,Jo já vím, tak mě napadlo, že by šli s náma, už máme poslední dva týdny, přece se nechceš jenom válet na pláži" zakřičela zase radostně

,,Za chvíli budu doma, tak je společně přemluvíme, dobře?" dodala

,,Mattie, já.." zavěsila dřív, než jsem stačila odpovědět.