Kapitola 7.- Anglie #2

226 14 13
                                    

Pohled Mattema

Probudil jsem se. Carol mě pevně držela za tričko a byla ke mě přimáčklá. Pohladil jsem jí po tváři a ona otevřela oči.

M: Dobré ráno miláčku.

C: Dobré ráno zlato...

M: Miluju tě.

C: Já tebe taky.

Opatrně jsem se pootočil a políbil jsem jí. Carol mi polibek opětovala. Chvíli jsme leželi a jemně, ale chtivě jsme se líbali. Po chvíli jsme se kvůli nedostatku kyslíku odtrhli. Lehli jsme si do objetí a užívali jsme si každou sekundu strávenou spolu. Po půl hodině se dveře do našeho pokoje pootevřeli. Otevřel je Thomas.

T: Moc se omlouvám, že ruším tak hezkou chvilku, ale Polly a Diana připravili nějakou snídani.

M: Nevadí, hned tam budeme.

S Carol jsme vstali a já jsem jí chytl za ruce.

M: Vím, že to říkám pořád, ale fakt tě miluju.

C: Vždyť já tebe taky.

Odhrnul jsem jí vlasy z obličeje a opět jsem jí políbil. Nikdy jí nechci ztratit. Nesmím ji ztratit a ani neztratím. Zase jsme se chvíli líbali. Jsou to tak jemné dotyky, které jsou pro mě vším. Ty chtivé polibky. Miluju to. Miluju tohle všechno co prožíváme. Odtrhli jsme se a jenom jsme si navzájem koukali do očí. Carol ty svoje měla zbarvené růžově a sem tam se v nich blýskala žlutá. Láska a radost. Mám rád, když mají její oči tyhle barvy, jsem potom šťastnější, protože vím, že ona je taky šťastná.

Pohled Thomase Williamse

Zase jsem zažil ten stejný pocit. Jak tam leželi spolu, tak propojení, jako by k sobě patřili od jakživa. Za dveřmi jsem si sednul na zem a z očí mi vytryskli slzy. Položil jsem si hlavu na kolena a brečel jsem. Carol má být moje a ne jeho! Po asi půl hodině z pokoje vyšel Matyáš.

M: Tome, stalo se něco?

T: Ne vůbec.

Stoupnul jsem si a naštvaně jsem se koukl na Matyáše. Přišlo to samo od sebe. Prostě jsem mu vrazil pěstí přimo do ksichtu. Matyáš sykl a chytil se za nos.

M: Tak seš dement? Za co to do píči bylo?

T: Ty víš za co!

M: Co sem ti já kurva udělal?!?

T: Ty si myslíš, že jen tak přijdeš a zbalíš holku o kterou mám zájem asi už dlouho? Tak to se pleteš!

M: Jestli jsi o Carol měl zájem, tak jsi se měl snažit jí to nějak říct a ne jen sedět a čekat! Co to do tebe vůbec vjelo?

C: Matyáš má pravdu! A taky bych ráda věděla co to s tebou kurva je?

Nevydržel jsem to a prostě jsem Carol strčil do jejich pokoje s Matyášem. Co nejrychleji jsem zamknul.

C: **křik** Co to děláš, okamžitě odemkni!!

T: Ne, teď si budeš hrát se mnou!

Svalil jsem jí na postel. Nevím co to do mě vjelo, ale tohle jsem teď asi já. Roztrhnul jsem jí košili. Její výkřiky Matyášova jména jsem ignoroval. Než jsem stihl udělat cokoliv dalšího, někdo mě odtlačil od Carol a přišpendlil mě ke zdi. Dominik mě pravou rukou tlačil na zeď a levou rukou mě držel za vlasy tak, aby mi lehce nadzvedl hlavu.

D: Ty debile zkurvenej, Carol nikdo ubližovat nebude!!!!

Tu větu mi přímo zařval do ksichtu. Rouhlédl jsem se po místnosti a všiml jsem si zavřených dveří, za kterými se ozýval křik. Na druhé straně místnosti byli jedny otevřené dveře. Dominik mi třísknul hlavou o zeď a mě se zatemnilo před očima.

Pohled Dejzra

Slyšel jsem Matyášův křik a pláč. Z druhé místnosti se ozývala Carol jak vyděšeně křičela. Do toho sem slyšel Thomasův hlas. Docela ihned mi to došlo. Jedny dveře z mého pokoje vedou do nějaké údržbářské chodby, kudy se dá projít k Matymu a Carol. Proběhl jsem tou chodbou a hned jak jsem Thomase viděl na Carol jsem udělal to co jsem udělal.

D: Carol jsi v pohodě.

C: Jo..asi jo. Děkuju moc.

D: Není zač.

Došel jsem ke dveřím a odemkl jsem je. Maty se na rozhlédl po místnosti a vypadal, jako že mu to došlo.

M: Oh shit....děkuju.

Objal mě a hned jak se odtrhnul se rozběhl za Carol. Pevně se objali, ale to už k nám přišli i Polly, Diana a Leo.

P: Slyšeli jsme křik, co se děje?

Vysvětlil jsem jim co se stalo a všichni tři jenom koukali s pootevřenou pusou.

L: Já mu věřil a on tohle...

P: Neboj se, nejsi sám.

Di: To fakt nejsi.

Thomase jsme tam nechali ležet a všech nás zbývajících šest se sebralo do kuchyně kde už byli na stole míchaná vajíčka. Každý jsme si sedli na jednu židli a celou dobu jsme byli potichu. Carol se jemně třásla a Matyáš taky. Nemohl jsem si nevšimnout, že se drží pod stolem za ruce. Samozřejmě myslím Matyho a Carol. Jsou spolu strašně cute.

Pohled Carol

Pořád mě z toho co se stalo mrazí. Nevím co na to vůbec říct. Byl to dlouholetý kamarád a teď tohle... S tím, že mě Maty držel za ruku jsem byla klidnější, ale pořád tomu nerozumím. Proč to udělal? Do kuchyně po chvíli nakráčel Thomas. Dominik si stoupnul aby nás všechny kryl.

T: Uhni...

D: Ani mě nehne!

T: Jak chceš.

Thomas chtěl Dominikovi vrazit, ale Dominik se uhnul. Na oplátku vrazil on jemu.

D: Víš co? Padej odtuď!!! Seš mi ukradenej! Nikdo tě tady nechce! Padej!

T: A jak mě k tomu donutíš?!?

Dominik ho praštil do ksichu, chytil ho za ruku, tak aby kdyby chtěl mu ji mohl zlomit.

D: Tak vypadneš už do píči?!?!!!?

T: Klidně mi zlom ruku, sle i tak nikam nejdu.

Dominik mu začal víc tlačit na ruku.

T: Fajn dobře, už jdu!!

Dominik ho pustil a Thomas rychle vypadnul pryč.

C: Tohle jsem upřímně nečekala....

M: Já taky ne...

Všichni jsme jenom byli tiše a rozdýchávali jsme co se za poslední dvě hodiny stalo...






Pokračování příště...

969 slov

-Vaše Viky

Propast v naší pasti- SMTV fanfikceKde žijí příběhy. Začni objevovat