Propast v naší pasti- SMTV fanfikce

Kapitola 19. - Lži/odjezd

Okey, Carol kreslit nebudu, nevím vůbec jak, možná příště to sem dám, ale nejsem si tím úplně jistá :D

Bylo 30. 12., den před Silvestrem. Poslední dny jsem byla pořád jen úplně zoufalá a smutná. Řekla jsem si že se půjdu projít. Procházela jsem kolem mojí oblíbené kavárny a tak jsem se rozhodla tam rovnou jít. Sedla jsem si na svoje oblíbené místo u okna. Po delší době jsem otevřela Tik Tok. Do For You jsem radši ani nekoukala a podívala jsem se jen na lidi co sleduju. Po chvilce jsem si už i objednala kávu. Pila jsem svoje cappucino a potom jsem venku viděla Adélu. Někoho líbala, ale neviděla jsem koho, asi Vašek pravděpodobně. Za chvilku jsem vyšla ven, kde pořád byla Adéla, ale kdo byl s ní, mě překvapilo. Stála tam s ní Dia! 

D: Hlavně to zatím nikomu neříkej.

A: Neboj, nikdo se to nedozví.

Znova se políbili. To že je Diana bisexuálka samozřejmě vím, ale že Adéla? (Omlouvám se tomu kdo jste mi posílal postavu Adély, já prostě musela :D sorry) 

D: No tak já už budu muset jít, slíbila jsem ještě Polly že za ní zajdu.

A: Tak ahoj, uvidíme se později.

D: Ahoj!

Diana odešla a Adéla se otočila, že půjde taky domů. Naneštěstí se ale otočila směrem ke mně.

C: Ahoj.

A: Ahoj?

C: Adélo ví Vašek o tom že ho podvádíš?

A: Carol prosím neříkej mu to! Já mu to řeknu sama, jen mu to prosím neříkej!

C: Ty že mě o něco prosíš?

A: Carol prosím, vím že jsem se k tobě nechovala nejlíp, ale fakt mu to prosím neříkej.

Samozřejmě mu nic říkat nebudu, není to moje starost, ale baví mě jak prosí. No ale nebudu jí trápit.

C: Nic mu neřeknu. 

A: Děkuju. Jo a hele, na silvestra večer je u nás party! Můžeš přijít jestli budeš chtít. 

C: Díky, jo možná přijdu.

A: Tak fajn, teď už radši půjdu, tak ahoj.

C: Ahoj.

Adéla odešla. Tohle bylo divný...chovala se nějak moc přátelsky. No nic nebudu to řešit. Šla jsem teda domů. Najednou, jsem ale viděla Dominika. S někým telefonoval.

D: Ahoj, tak už jsem doma z Paříže.

?: (Neslyšela)

D: Neboj, nic jí neřeknu a už radši půjdu, tak ahoj.

?: (Neslyšela)

Položil hovor.

C: Jaká Paříž? A co komu nemáš říkat?

D: Carol já ti to vysvětlím!

C: No tak vysvětluj a dělej.

Pohled Dominika

Vymýšlel jsem nějakou lež, nemohl jsem jí přece říct všechno hned, musí to být překvapení.

D: No letěl jsem do Paříže. Víš mám tam tetu a ona je teď v nemocnici, tak jsem za ní musel jít. No a nemám to říkat mamce.

Chvilku se na mě koukala zkoumavým a podezřívavým pohledem. 

C: Fajn, tak nad tvoje teta bude v pohodě.