Kapitola 23. - Zpěv

138 10 19
                                    

Pohled MaTTema

Dával jsem si věci do krabic. Domluvili jsme se na tom stěhování docela narychlo, to nemůžu popřít. Ale tak, celý náš vztah je celkem narychlo, ale takhle je to správně. Dal jsem si poslední věci do krabice. Slyšel jsem jak se dole ozvali dveře. Chvilku na to jsem slyšel radostný výkřik. Seběhl jsem dolů. Dominik stál před dveřmi a na tváři měl vítězný úsměv.

M: Co že jsi tak nadšený?

D: Mám holku!

M: Kdo je ta nešťastná?

Ušklíbl jsem se na něj.

D: No jasně moc vtipný, ale je to Polly!

M: Tak to je super! Hele rovnou když jsi tady, nepomůžeš mi přenést krabice ke Carol?

D: Jo klidně, tak je pojďme snést dolů.

Odnesli jsem asi prvních 5 krabic a potom jsem slyšel zvonek. Dominik šel otevřít. za chvilku se vrátil i s Carol.

C: Ahoj, přišla jsem pomoct.

M: Ahoj.

Přišel jsem k ní a políbil jsem jí. Snesli jsme teda všechny krabice a následně na to, jsme je donesli až ke Carol.

D: Já už asi půjdu jestli nevadí, musím ještě udělat místo Samovi.

M: Fajn, tak mi to tu nějak zvládnem.

Dominik odešel a potom jsme s Carol šli nahoru.

C: No už to tu znáš, jen sem tady dala dolů tenhle závěs, aby sis tam mohl dát setup a věci do skříně a tyhle věci, tady v tý části pokoje si dělej co chce-

Odmlčela se, protože jsem jí objal. Prostě bezdůvodně, jen jsem chtěl.

C: Co tak najednou?

M: Prostě jsem chtěl

Odtáhl sem se. Carol mi dala lehkou pusu na tvář.

C: No ale ještě nám zbývá jedna práce.

M: Jaká?

C: To stěhování.

M: Vždycky tak nudná?

C: Vždycky tak nadrženej?

M: Na tebe většinou.

C: Možná jindy, jo? Nemám náladu.

M: Tak fajn.

Trošku mě to zklamalo. Že na mě nemá náladu? Stejně jsem se sám pro sebe zasmál. Potom jsme s Carol vybalili zbytek věcí. Musím říct že to tady vypadalo krásně.

M: Hele a co kdyby jsme se vrátili k-

Carol se zasmála.

C: Už jsem ti řekla že nemám náladu.

M: Ne, to jsem nemyslel. Já myslel tu písničku, pamatuješ na ní?

C: No vlastně mě to taky napadlo, tak to můžeme zkusit, ale nejdřív potřebuju vědět jak zpíváš.

"Tell me something, girl. Are you happy in this modern world? Or do you need more? Is there something else you're searching for? I'm falling. In all the good times I find myself longing for change. And in the bad times I fear myself." zazpíval jsem kousek textu, který jsem si pamatoval. Nebylo to nejlepší, ale ani nejhorší.

C: Super, s tím se bude dát pracovat!

M: Super, hele připravíme ti tady místo kde můžeš zpívat, mikrofon máš asi lepší ne?

C: Jo, myslím si že mám.

Carol odběhla pro mikfrofon.

Pohled Carol

Vzala jsem mikrofon a vrátila jsem se za Matyášem. Asi další hodinu jsme tam běhali a připravovali jsme mi místo na zpěv. Přesouvání klavíru byla docela zábava, co si budem. Nakonec jsme byli schopni vytvořit takový "setup na zpěv".

M: A nezkusíme to rovnou nahrát?

C: Máme snad lepší věci na práci?

M: No já bych-

C: Ne nemáme.

Utnula jsem ho.

C: Trochu jsem přemýšlela nad tím textem a říkala jsem si, że by bylo možná fajn, kdybys zpíval první.

M: Fakt?

C: Jo a ještě musíme sepsat text.

Rychle jsem na papír napsala text, kde jsem barevně vyznačila, kdo bude zpívat co. Sedla jsem si ke klavíru, kde jsem začala hrát. Matyáš si sedl vedle mě, zapnul nahrávání a mohli jsme začít.

(Ok tady si představte "Shallow" jenom bez videoklipu. Jen zvuk prostě. XD A videoklip nebude stejnej a musíte si ho domyslet sami)

Následně jsme s kamerou vyšli ven, kde jsme hledali nějaké místa na točení. Po asi 6 hodinách, když už byla fakt tma, jsme se vrátili domů. Matyáš to nějak začal stříhat a já jen seděla vedle něj a pozorně jsem se koukala co dělá. Po chvilce jsem ale usnula na jeho rameni. Probudil mě až jemný polibek na nos. Pomalu jsem otevřela oči.

M: Mám to.

C: Co máš?

M: No mám tu písničku i s videoklipem i se všim, koukej.

Víc jsem slyšet nepotřebovala. Okamžitě jsem se probrala. Matyáš mi pustil výslednou práci. Byla jsem z toho naprosto unešená.

C: To je nádhera! Matyáši my jsme tak super.

Jen se zasmál a já s ním.

M: Kdy to chceš vydat?

C: Hmm...zítra v 14:30

M: Proč zrovna takhle?

C: Jen tak.

M: Fajn, tak si to můžeme dát na stories.

Oba dva jsme to oznámili na stories.

Po několika minutáchnám oběma začali chodit zprávy, jak se těší, jak to bude super, atd... Potom už jsme si šli oba dva lehnout, protože jsme byli unavení. Teda aspoň já jsem byla. Matyáš si lehl vedle mě a objal mě kolem pasu.

M: Miluju tě.

C: Já tebe.

Jen jsem to tak zamumlala, protože už jsem usínala.


Pokračování příště...

Slibuju že příště už to bude zajímavější💫🌙

Jinak do komentářů mi napište "rohlík" jestli jste se dočetli až sem😂😂

836 slov

-Vaše Viky

Propast v naší pasti- SMTV fanfikceWhere stories live. Discover now