Propast v naší pasti- SMTV fanfikce

Kapitola 3.- Nečekaný suplující

Pohled Dejzra

Probudil mě zvuk foťáku. Otevřel sem oči a viděl sem Mattema s foťákem jak mě rychle za sebou fotí s bleskem.

M: Budíček!

D: Vždyť je Neděle...

M: Je Pondělí a je 7:30

D: Takže je škola?

M: No jo je.

D: Tak jo, jdu do koupelny

M: Fajn, jdu si dát jogurt.

D: Hmm...

Mattem odešel a já sem se zvednul. Odešel sem do koupelny a začal sem si čistit zuby. Po chvilce sem měl vyčištěno a šel sem se oblíct. Sešel sem dolů za Mattemem a vzal sem si chleba. U jídla sem se koukal na Instagram a viděl sem, že Mattem má něco na story. Rozkliknul sem to a viděl sem sérii fotek mě jak spím a u toho smějící se emoji.

D: No počkej ty idiote!

Mattem se smál a běžel ven z domu já běžel za ním a po pár minutách jsme doběhli až ke škole.

M: No a jsme tady!

D: Já tady ale nemám svoje věci.

Mattem mi beze slova hodil moje věci a šel směrem ke škole. Já se rozběhnul za ním. Šli jsme do ředitelny, kde jsme dostali rozvrh, řekli nám pár informací a že přede dveřmi na nás čeká studentka, která nás odvede do třídy. Vyšli jsme z ředitelny a stála tam Carol. Mattem jí objal a dali si pusu. 

D: Nechcete mi vy dva něco říct?

M: Možná..

Mattem chytil Carol za ruku a oba dva řekli najednou tu samou věc.

M a C: Chodíme spolu.

D: To je super, gratuluju! Jenom, neznáte se náhodou jenom dva dni?

C: Láska na první pohled.

Carol dala Mattemovi pusu na tvář. 

C: Tak jdeme? Jablková je docela kráva.

D: Jo tak pojďme.

Carol nás vedla do třídy, kde když jsme vešli, tak se na nás většina lidí otočila a nechápavě zvedli obočí. Někdo zařval: ''Nice Mattem a Dejzr!'' Asi tady máme nějaký fanoušky, no nic stává se, třeba budou fajn. Carol si odešla sednout do prázdné lavice v zadní lavici.

Pohled Mattema

Učitelka toho co vykřiknul okřikla, že má být zticha. V tu chvíli zazvonilo a učitelka nám řekla, abysme šli před tabuli a něco o sobě řekli.

M: Já sem Matyáš Tomka, je mi 19 a jsem youtuber.

D: No a já sem Dominik Tuček, je mi 18 a jsem taky youtuber.

(U: Učitelka)

U: Dobře, fajn, Matyáši ty si sedni za Carol do poslední lavice a ty Dominiku si sedni do prázdné lavice hned vedle. 

Oba dva jsme šli do přidělených lavic. Sedl sem si vedle Carol a dal sem si na lavici učebnice a propisku. Dejzr stejně tak. Usmál sem se na Carol a ona mi úsměv opětovala. Pod lavicí jsme se chytli za ruku. Byl to takovej dobrej pocit. Učiteka něco napsala na tabuli a řekla:''Tomka a Karamelová, k tabuli!'' Carol mě chtěla pustit, ale já nechtěl. Stisknul sem jí pevněji a ona jenom pobaveně protočila očima. Ruku v ruce jsme šli k tabuli a všichni kromě Adély se tvářili nadšeně. Učitelka na nás jenom se zvednutým obočím koukala a po chvíli řekla: "Vypočítejte to a to rychle!" Carol mě nepouštěla a začala psát levou rukou, i když vím, že je to pravačka. Já sem kouknul na rovnici a už teď sem neměl tušení jak dál. Po chvilce sem taky začal psát, ale Carol byla výrazně rychlejší. Dokončil sem to až chvilku po ní, ale i tak jsme to oba měli správně. Podíval sem se na Carolin rukopis a zarazilo mě, že dokáže psát fakt hezky i levou rukou. Učitelka schválila obě dvě rovnice a my jsme šli zpátky. Ještě pár minut probíhala hodina a potom začala přestávka. Nahnulo se k nám s Dejzrem skoro celá třída s dotazy typu: ''Ty chodíš s Carol?'' ''Jak dlouho jste spolu?'' ''Kdy bude nové video?'' ''Můžu fotku?'' a spoustu dalšího. Učitelka odešla a když konečně zazvonilo na hodinu tak všichni odešli zpátky do lavic. Do třídy přišla...Polly? 

P: Dobrý den, já sem vaše suplující učitelka Polly Hofbauerová, dneska jste měli mít test z biologie, ale protože pro vás mám nachystané něco lepšího, tak test nebude.

Polly nám říkala spoustu věcí, ale podávala to tak, že mi přišlo jako kdyby toho bylo strašně málo. Tohle je učitelka která je dobrá. Nakonec nám rozdala dotazník na téma ''Jak se vám líbila dnešní hodina?'' Vyplnil sem všechny otázky a po chvíli všichni odevzdali. Polly je rychle přejela pohledem a poznamenala: ''Děkuju, nečekala sem, že se vám bude moje hodina líbit''  "No nejvíc hele" Hned sem věděl od koho je tahle poznámka. Samozřejmě že od Adély. S Vaškem si pořád něco šeptají a to se mi vůbec nelíbí...(Mě taky ne hele)

Pohled Thomase Williama

Když sem viděl Carol a Mattema spolu, jako kdyby mě něco bodlo do srdce. Já nevím proč. Vždycky když sem s Carol, tak se mám šťastně a když jí vidím s jiným klukem, tak je mi smutno. Je to moje kamarádka, měl bych jí to přát a ne být kvůli ní smutnej. Když skončila Pollyina hodina, tak jsem přetrpěl dalších pár hodin a potom sem šel domů. Kousek přede mnou šla Carol s Mattem a s Dejzrem. Úplně mi trhalo srdce, když sem viděl jak se drží s Mattemem za ruce a dávají si letmé polibky. Měl bych být šťastný a přát jí její vztah, ale prostě to nejde. Zabočil sem směrem ke svému domu a když sem otevřel dveře, tak na mě hned skočil Steve. Steve je můj kocour a je to britská dlouhosrstá kočka. Samozřejmě sem ho podrbal za ušima a nasypal sem mu do misky granule. Hodil sem tašku do rohu a ke stolu sem pokračoval jenom s učebnicí, sešitem a propiskou. Jak já nenávidím rovnice a matiku!

T: Do prdele! Mě nikdy nic nemůže vyjít!

Vytrhl sem stránku ze sešitu a přepsal sem kompletně celou rovnici. Po třech hodinách trhání, psaní a nadávání, se mi konečně povedlo dodělat všechny rovnice. Učebnici sem s hlasitým bouchnutím zavřel a hodil sem jí do tašky. Většinou sem optimista, ale co se týče matiky, tak to velké N a E. Sednul sem si k počítači a zapnul sem Minecraft. Hrál sem Skywars duo a všiml sem si, že je ve hře i Mattem. Zajímalo by mě s kým hraje. Hned za ním sem si všiml Carol a když doběhla až k němu, tak začali bojovat proti dvoum týpkům. Než sem stačil cokoliv udělat, tak šli i po mě. Můj teammate spadl do voidu hned na začátku. Po chvíli mě zabili a já sem jenom spectoval zbytek hry. Další dvě hry sem projel, protože sem pořád musel myslet na ty dva. Co když ke Carol něco cítím? Ne to nesmím, vždyť ona je s Mattemem a určitě by o mě neměla zájem. Smutně sem povzdechnul a vypnul sem počítač. Lehl sem si na postel a Steve mi vyskočil na břicho. Po chvilce usnul a jeho spokojené vrnění uspalo i mě...

Pokračování příště...

1146 slov

-Vaše Viky