Děsivé Příběhy z Ledničky

I found a hidden door in my cellar, and I think I've made a big mistake

Se ženou jsme v tom domě bydleli asi pět let a za tu dobu jsme ve sklepě byli několikrát. Náš dům je starý viktoriánský terasový dům, takže sklep byl vlhký a mokrý. Když jsme se tam poprvé přestěhovali, nechávali si tam dole nějaké věci a víno, protože manželce se líbilo, že může lidem říkat, že máme „vinný sklípek", ale bylo otravné tam dolů pořád chodit, tak jsme ho přestali používat. Bydleli jsme tam, jen mi dva, takže jsme ho moc nepotřebovali pro ukládání věcí.

Před pár týdny jsme se rozhodli, že ho zrenovujeme a možná ho předěláme do malé posilovny. O víkendu jsme šli domů a začali tam uklízet. Ve sklepě byla kamenná podlaha, ale stěny byly pokryté tou strašnou zažloutlou tapetou. Vypadala pekelně staře a předpokládal jsem, že ji tam někdo vylepil před několika desetiletími. Tak jsme ji začali strhávat. A potom jsme našli ty dveře.

Zakryté tapetou byly do stěny zasazené dveře. Byly dřevěné a klika byla pryč, takže zapadaly do stěny. Byli jsme zmatení, že jsme si toho předtím nevšimli, jak to bylo schované mezi zdmi. Ale v tu chvíli jsme byli nadšení, že jsme našli tajné dveře, tak jsem přehlížel, jak je to divné.

Všechny domy na ulici mají sklepy, tak jsem předpokládal, že to musí být stará chodba vedoucí do sousedního sklepa. Rozhodli jsme se, že ráno zajdeme k sousedům, řekneme jim o chodbě a navrhneme jim, že to zazdíme nebo tak něco. Nebylo mi příjemné, že by někdo měl přístup k nám domů.

Manželka se pokoušela dívat malou dírkou, kde byla oddělaná klika, ale byla tam naprostá tma. Jelikož jsme byli zvědaví, použili jsme baterku na jejím mobilu, abychom se mohli podívat. Moje žena se podívala první. Najednou se přestala hýbat.

„Tohle nevede do dalšího sklepa," řekla pomalu a odtáhla se od dveří. Zamračil jsem se a vzal si její mobil, že se podívám sám. Namísto sklepa tu byly kamenné schody, vedoucí dolů. Se světlem z mobilu jsem moc daleko neviděl, tak jsem si vzal baterku a podařilo se mi otevřít dveře.

Posvítili jsme si na schody s baterkou. Nebyly moc dlouhé a na konci schodiště byly další dveře. Tyhle vypadaly hodně staře, byly to dřevěné panely, které u sebe držely díky kovovým hřebíkům. Dokonce měly i to kovové, kruhové držadlo.

Nedávalo to smysl. Co by to tady dělalo? I když se to snižovalo, začátek schodů by pořád pokračoval do dalšího sklepa. Párkrát jsme se tam byli napít, a nakonec to tam předělali do herny s barem a kulečníkovým stolem. Nikdy jsem si nevšiml velkého výběžku, který by zakrýval schodiště nebo že by to bylo menší než náš sklep, pokud to tam blokovala celá ta věc.

Manželka si myslela, že bychom si se sousedem měli promluvit, než půjdeme domů a odešla. Ale já byl až moc zvědavý. Tak jsem vzal baterku a šel dolů. Zatáhl jsem za kruhové držadlo. Šlo to trochu ztěžka, ale nakonec se to překvapivě otevřelo. Posvítil jsem baterkou dolů. Byla to betonová místnost, co vypadala podobně jako náš sklep, jen menší. Tohle byl jediný vstup, který jsem viděl.

Přejel jsem baterkou po místnosti a málem vyskočil z kůže. U zdi stál muž a byl ke mně otočený zády. Byl kompletně nehybný, měl černý oblek a černý klobouk s krempou. Muž byl tak strnulý, že jsem si začal myslet, že to možná je manekýn, ale pak pomalu zvedl jednu nohu.

Ohromeně jsem tam stál a svítil na něj baterkou. Světlo bylo dost jasné, aby osvítilo jeho tělo, ale zbytek místnosti zůstal v temnotě. Nohu pořád držel ve vzduchu, než ji posunul dozadu. Jeho pohyby byly nepřirozené a trhavé, jako někoho, kdo úplně neví, jak chodit. Na chvíli tak zůstal, naprosto nehybný s jednou nohou vzadu. Pak zvedl druhou nohu tím samým trhavým pohybem. Tentokrát, když došlápl, jeho noha pleskla o podlahu.

Zvuk mě vytrhl z mého zmrazeného stavu a uskočil jsem. Jakmile jsem se pohnul bylo to, jako bych něco spustil a najednou se pohyboval rychle. Pozadu ke mně couval a jeho ruce se nepřirozeně cukaly. Když to teď píšu, zní to trochu vtipně, ale v tu chvíli to bylo naprosto strašné. Nikdy předtím jsem nikoho neviděl takhle se pohybovat.

Instinktivně jsem po něm hodil baterku (asi jsem si myslel, že ho tím omráčím nebo tak něco, vážně nevím), vyběhl jsem nahoru po schodech, zabouchl za sebou dveře, vyběhl po schodech, které vedly ze sklepa a dveře u sklepa zabouchl taky. U dveří jsem váhal, blokoval je rukou, snažil se kontrolovat svůj dech a pochopit, co jsem právě viděl.

Slyšel jsem, jak se dveře ve sklepě otevřely, a pak něco, co znělo jako zvuk velkého kusu masa taženého po podlaze. Začal jsem slyšet nízké syčení. V tu chvíli jsem vyběhl ven z domu a volal jméno své manželky. Stála u sousedových schodů a mluvila s ním. Chytil jsem ji, odtáhl ji na opačnou stranu silnice a křičel na souseda, ať jde od toho domu pryč.

Nečekal jsem, abych jim vysvětloval, co jsem viděl, vzal jsem mobil a zavolal policii. Všichni jsme tam stáli ve tmě, soused v županu a papučích a dívali se na dům. Po chvíli jsem viděl, jak světla, která jsme v kuchyni nechali zapnutá zablikala. A pak zhasla úplně. Vše, co si pamatuji bylo, jak pevně držím ruku své manželky, dívám se do temných oken a čekám, až policie přijede.

V domě nikoho nenašli, ale dveře do sklepa byly otevřené a stejně tak zadní dveře. Prohledali naši zahradu, ale také nikoho nenašli. Žádné stopy ani známky toho, že by tu někdo byl.

Přijel tým, aby se podíval na skrytý pokoj, který jsme našli. Soused říkal, že o té místnosti nevěděl, a taky nechápal, jak schody a místnost mohly existovat a vejít se mezi naše dva sklepy. Policie to neodkázala vysvětlit o nic líp než my. Nechtěl jsem se tam vrátit, tak nám jen ukázali fotografie té místnosti. V betonu byly vyryté symboly a našli něco jako krev zaschlou po celá staletí. Symboly poslali na historické oddělení místní univerzity, ale nikdo nevěděl, co znamenaly.

Místnost uzavřeli a do sklepa jsme se už nikdy nevrátili. Myslím, že v den, kdy jsme otevřeli ty dveře a vešli do té místnosti jsme udělali velkou chybu. Myslím, že ten den jsme něco osvobodili, něco, co bylo zavřené z nějakého důvodu. Nemyslím si, že je to dobré.

https://www.reddit.com/r/nosleep/comments/593yys/i_found_a_hidden_door_in_my_cellar_and_i_think/