Criminal Parents /DOKONČENO/

Kapitola padesát

Louis

"Pevně ho tam uvažte!", přikázal těm mužům pan Velký, zatímco oni přivazovali Harryho ke sloupu. On samozřejmě brečel. Jak jinak. Měl strach, že jo. Já zatím ležel na lůžku, spoután v okovech.

"Pane Maliku...", zatleskal pan Velký a do místnosti hned přišel vysoký muž. Měl černé havraní vlasy, pleť měl velice tmavou. Jako nejtmavší odstín hořké čokolády.

"Pane doktore! Pomozte nám!", zakřičel Harry a ten chlap se na něj podíval.

"Je, ahoj prcku. Co tvoje bříško?", zeptal se ho a přistoupil k němu.

"V-Vy... vy se znáte?", zeptal jsem se zaskočeně.

"Kontroloval jsem jeho bříško, když se nacpal tím dortem", řekl a kleknul si k Harrymu.

"Potřebujeme vaší pomoc! Prosím, pomozte nám!", zaškemral Harry. Ten Malik se uchechtl a narovnal se.

"Promiň, prcku. Ale nejsem tu proto, abych vám pomohl...", oznámil a poté se podíval přímo mým směrem.

"Naopak...", pokračoval a ladným, ale děsivým krokem, přistoupil k lůžku, na kterém jsem ležel. Zacukal jsem sebou, ale on mě chytl za tváře a pevně zaryl své nehty do mých tváří.

"Nechte ho být!", zakřičel Harry, ale oni ho ihned umlčeli. Já koukal vyděšeně na toho Malika. Můj dech se zrychlil, stejně jako pulz mého srdce. Bušilo tak rychle, že jsem si myslel, že mi vystřelí z hrudníku.

"Otevři pusinku", přikázal mi a stiskl mé tváře tak, abych pusu otevřel.

"Jen si tě zkontroluji", dodal a vzal si takovou tu špejli, na které byla vatička. Strčil mi to do úst a prohmatal ho tam. Já pevně držel. Neměl jsem na výběr.

"Zdá se, že tam nic nemá", řekl a vytáhl to z mých úst.

"Skvěle. Takže... budete moci provést zákrok?", zeptal se ho pan Velký a já se zarazil.

"Jaký zákrok?", zeptal jsem se zděšeně.

"Budeš mít to štěstí podstoupit jeden z nejtěžších zákroků!", nadšeně vyhrkl, a poté se mi podíval do očí.

"Lobotomii"

Liam

Zastavil jsem před domem Mendese a Gabriely.

"Co děláme tady?", zeptal se mě Niall, zatímco já se rychle odpoutal.

"Mendes bude určitě vědět, kde jsou kluci. Vsadím na to svoje boty", řekl jsem a vystoupil z auta. Během jsem doběhl ke dveřím, na které jsem dost silně zabouchal.

Chvilku jsem čekal, než se otevřeli dveře. V nich stala Gabriela.

"Dobrej, pane Payne"

"Kde je?"

"Kde je kdo?"

"Mendes"

"V obýváku", zakoktala trošičku v šoku. Obešel jsem ji a rozešel se do obýváku, kde sedel u televize.

"Čau, Payno. Jak se-", ani to nestihl doříct a já mu vrazil pěstí. On padl na zem a já si na něj sedl. Nemám náladu ani čas na tuhle jeho hru!

"Shawne?!", přiběhla hystecká Gabriela. Za ní byl hned Niall.

"Kde jsou?! Co jsi s nimi udělal?!", neztrácel jsem čas a uchopil jeho tričko do svých pěstí.

"O čem to mluvíš?", zeptal se jakože neví. Já mu vrazil další pěstí.

"Mluv?!"

"Přestaňte!", okřikla mě Gabriela.

"Přijde ti normální ji takhle lhát? Ona tě miluje ale vlastně ani neví co jsi zač?! Řekni ji to!", zavrčel jsem na něj a Gabriela zaraženě koukala.

"Co mi má říct?", zeptala se.

"Že je vrah. Unesl NiNiho a teď i naše kluky. A jsou v strašlivým nebezpečí!", otočil jsem se na ni a všechno ji vyklopil.

"Cože?!", sevřela vztekle pěsti.

"Ty zmrde?!", chtěla po něm vystartovat, ale Niall ji zachytil.

"To si vyřešíte potom. Teď, kde jsou naši kluci", řekl Niall a já upřel zrak na Mendese.

"Máš šanci ještě napravit to, co jsi posral", řekl jsem a přišpendlil ho k zemi. On koukal, než si povzdechnul.

"Jen pro ní", špitnul, ale pak se nadechl.

"Jsou na konci města. Mají v plánu je zabit snad tím nejhorším způsobem co mohou. Je tam Malik a Velký", řekl mi Mendes a Niall zalapal po dechu.

"Musíme se tam co nejrychleji dostat!", vykřikl a rozeběhl se ven. Já se zvedl z Mendese, ale poté mu dal pomocnou ruku.

"Jdeš s námi do toho?", zeptal jsem se a on koukal.

"Buď lepsi, než oni", dodal jsem. On se usmál a mou ruku přijal. Zvedl jsem ho.

"Jdeme pro vaše kluky"

"Jo"

Další kapitolka je tu, blížíme se do finále!!!😈